Co obsahuje přelomová dohoda, která má zajistit brexit bez paniky? A získá Mayová podporu? | info.cz

Články odjinud

Co obsahuje přelomová dohoda, která má zajistit brexit bez paniky? A získá Mayová podporu?

Ještě začátkem měsíce vypadala jednání o brexitu téměř beznadějně – Londýn s Bruselem nedokázaly dlouhou dobu najít shodu na tom, jak vybalancovat různé pohledy na řešení režimu na severoirské hranici a budoucí nastavení vzájemných obchodních vztahů. Nakonec se však podařilo najít kompromis, pro který dokázala premiérka Theresa Mayová sehnat podporu i v jejím hluboce rozděleném kabinetu. Tím ale jednání rozhodně nekončí. Podívejte se na klíčové otázky, které se dohody o brexitu a jejího dalšího osudu dotýkají.

Proč je uzavření dohody o brexitu důležité?

Zatím vyhráno není a ke „klidnému“ brexitu vede ještě trnitá cesta, uzavření předběžné dohody mezi Velkou Británií a Evropskou unií je však jedinou možností, jak se vyhnout brexitu bez dohody. Před dopady neřízeného brexitu v posledních měsících varovala kromě politiků a odborníků také řada nejrůznějších firem a asociací.

Na brexit bez dohody by tvrdě doplatily obě strany a vzájemný obchod mezi unií a ostrovním královstvím by se velmi zkomplikoval. Evropská unie by mimo jiné přišla o veškeré garance, že mezi Irskem a Severním Irskem nevznikne pevná hranice s hraničními kontrolami i celními a dalšími opařeními. Neřízený brexit by však odnesla spíš Británie než zbytek Evropy.

„V celkovém souhrnu hraje obchod s EU pro Británii větší roli, než Británie pro zbytek kontinentu. Británie je totiž v porovnání s Evropou menší ekonomika a Evropa navíc obchoduje s dalšími zeměmi, kam může posílat evropské zboží. Pro Evropu by to tedy nebyl tak citelný zásah, jako by byl pro Británii,“ řekl před časem pro INFO.CZ analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš s tím, že v případě neřízeného brexitu by odchod ze Spojeného království víc zvažovali i investoři.

Dopady hrozícího brexitu bez dohody Británii včera vyčíslil i Mezinárodní měnový fond. Odchod z EU bez dosažení přechodné obchodní dohody by Spojené království ve srovnání se setrváním v EU připravil o zhruba šest procent hrubého domácího produktu, tedy o přibližně čtyřletý hospodářský růst, uvedl včera MFF.

Brexit - firmy, infografikaBrexit - firmy, infografikaautor: Info.cz

Právě takovému černému scénáři se dohoda snaží vyhnout, proto se včera mnohým evropským lídrům i britské premiérce ulevilo. Text, který v úterý večer obě strany po komplikovaných rozhovorech uzavřely, totiž včera prošel také přes britskou vládu. Že dají textu ministři zelenou, přitom do poslední chvíle nebylo jisté. Britská média proto včerejší jednání kabinetu označovala za „moment pravdy“, nakonec však dohoda první zátěžovou zkouškou prošla.

Po pětihodinovém zasedání kabinetu Mayová vystoupila před novináře a oznámila, že „kolektivním rozhodnutím“ ministři návrh podpořili. Dohodu pak britská premiérka v projevu označila za „nejlepší, jaké bylo možné dosáhnout“.

Její nadšení však část britské politické scény ani veřejnosti nesdílí. Například deník The Guardian včera napsal, že plán Mayové znamená „rozdělený kabinet, rozdělenou stranu a rozdělený národ“. Kvůli přijetí návrhu dnes podal demisi i ministr pro brexit Dominic Raab, podle kterého je brexitový plán a regulační opatření pro Severní Irsko ohrožením územní celistvosti Spojeného království. Ke stejnému kroku se pak odhodlala i ministryně práce Esther McVeyová.

Co dohoda o brexitu obsahuje?

Dohoda obsahuje celkem 585 stran a tvoří ji dva dokumenty – rozvodová smlouva a politická deklarace, která je předběžným nastíněním toho, jak by měly vypadat budoucí obchodní vztahy. Zástupci Londýna a Bruselu si tak vymezily mantinely, ve kterých se chtějí pohybovat, detaily budoucích vztahů se však budou řešit hlavně během přechodného období. To začne po 29. březnu, kdy Británie oficiálně vystupuje a má skončit v prosinci 2020, tento termín však může být jednorázově prodloužen.

Rozvodová smlouva obsahuje ochranu práv lidí z EU žijících na ostrovech i Britů, kteří žijí v ostatních zemích unie. Vyjednavači se také shodli na vyrovnání britských finančních závazků vůči EU a Londýn se po dlouhých rozhovorech zavázal chránit víc než 3000 evropských tzv. „geografických chráněných označení“, tedy konkrétních kvalitních potravinářských výrobků z určitých míst, jako jsou v případě Česka například karlovarské oplatky. Smlouva pak řeší i soudní spolupráci nebo otevřenost veřejných zakázek.

Vyjednavači se však dohodli také na nejpalčivější otázce rozhovorů – jak zabránit vzniku pevné hranice mezi Irskem a Severním Irskem, což je důležité jak z obchodního hlediska, tak pro mírový proces v Severním Irsku. Problém nakonec řeší zvláštní protokol obsahující právně závaznou pojistku, která má zajistit hladký režim na hranici i po přechodném období. Právě tento bod však budí na britské politické scéně velké vášně a stal se důvodem rezignace Davida Davise i ministryně práce Esther McVeyová.

Pojistka má v případě jejího spuštění vytvořit společnou celní zónu Británie a EU, Severní Irsko by však navíc podléhalo některým evropským standardům například pro potraviny a některé další zboží. Dohodu tak kritizují jak zastánci tvrdého brexitu, kteří odmítají trvalé provázání s evropskými strukturami, tak severoirští unionisté (zastánci setrvání Severního Irska ve Velké Británii), podle kterých jsou rozdíly od zbytku britského území nepřijatelné a mohou ohrozit integritu země.

Co čekat teď?

Aby se nastartovaný proces vyjednávání o brexitu nezasekl a výsledky rozhovorů nespadly pod stůl, musí britská vláda vnitřní rozpory ustát a zabránit tomu, aby se kabinet Theresy Mayové rozpadl. Dohoda totiž sice prošla první zatěžkávací zkouškou, když ji včera ministři odsouhlasili, dnes však z vlády odešli dva ministři a podle některých britských médií hrozí rebelové v Konzervativní straně Mayové pučem.  

Podle odborníka Víta Havelky z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM však bude mnohem složitější, aby dal dohodě zelenou také britský parlament, který musí závěry vyjednávání odsouhlasit.

Dohoda musí projít také přes členské státy unie a Evropským parlamentem. Aby se tedy ratifikační proces stihnul do 29. března, kdy má Spojené království oficiálně vystoupit, měl by britský parlament dohodu odhlasovat už během prosince, tvrdí Vít Havelka. Ještě před tím však musí dohodu projednat unijní lídři, které na neděli 25. listopadu svolal předseda Evropské rady Donald Tusk.

INFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUINFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUautor: INFO.CZ

Jaké je rozložení sil v britském parlamentu?

Je těžké dopředu odhadnout, jak hlasování o brexitové dohodě v britském parlamentu dopadne, mnohé ale může naznačit rozložení sil mezi poslanci. V jejich rozhodování přitom bude klíčovou roli hrát právě otázka režimu na severoirské hranici a budoucí nastavení obchodních vztahů. V Dolní sněmovně musí přesvědčit nejméně 320 poslanců z celkových 639 hlasujících. Záležet pak bude hlavně na poslancích Konzervativní strany, kteří jsou ale hluboce rozdělení.

Pro zastánce naprosté odluky od EU z řad konzervativců je klíčové především to, aby Británie neuvízla v takzvaném záložním plánu napořád. Mají totiž obavy, že by tak Británie zůstala v celní unii EU svázaná, aniž by měla možnost ovlivňovat výši celního sazebníku a zároveň by měla svázané ruce i při uzavírání smluv se třetími státy – podobně jako tomu je v případě Turecka. To zastánce tvrdého brexitu může přimet k tomu, aby dohodu potopili. Na druhou stranu však mohou hlasovat ve prospěch dohody, aby tak zabránili možnosti druhého referenda.

„Prodlužování jednání zastánci tvrdého brexitu také nechtějí, protože to může vést k otevírání dveří dalšímu referendu a k tomu, že by Británie nakonec vůbec nevystoupila. Proto mohou být na vážkách, zda plán podpořit a v budoucnu ho vyjednat trochu jiným způsobem,“ říká pro INFO.CZ Kryštof Kruliš, podle kterého je v parlamentu 15 až 60 členů Konzervativní strany, kteří chtějí silnější odluku od EU a mohli by hlasovat proti dohodě.

„Rozpětí je takto široké právě s ohledem na to, jakou budou mít poslanci motivaci – buď přijmout, co je na stole, i když je to pro ně těžko stravitelné, nebo zabránit riziku nového hlasování o setrvání v EU,“ vysvětluje odborník s tím, že pak tu je druhá skupina konzervativců, kteří jsou proti brexitu, i ti by ale dohodu mohli zamítnout. Důvodem je právě motivace otevřít cestu k druhému referendu, které by mohlo brexitu zabránit.

Proti dohodě budou dále hlasovat zřejmě severoirští unionisté, kteří mají v parlamentu deset poslanců. Těm záleží především na tom, aby Severní Irsko nemělo jiný režim, než bude mít zbytek Spojeného království. Aktuální podoba pojistky ale jde proti jejich požadavku, proto se také dnes proti dohodě vyjednané Theresou Mayovou veřejně postavili.

Podporu dohoda nedostane zřejmě ani u většiny Labouristické strany. „Hlasováním proti se jim otevírá šance, že plán spadne pod stůl a může tak dojít na nové volby. To je primární cíl labouristů, ale určití jednotlivci podporující brexit by mohli hlasovat s vládou,“ říká Kruliš s tím, že těchto labouristů, kteří od počátku brexit naopak podporují, je kolem pěti a ti by mohli Mayovou podpořit.

Proti vystoupení země z EU pak vystupují i Liberální demokraté, kteří se snaží o druhé referendum.  Ti Mayovou zřejmě také nepodpoří, i když by u nich mohla převládnout druhá motivace – vyhnout se brexitu bez dohody. Pak by se mohli přiklonit k přijetí dohody, míní Kruliš.

Hrozí stále odchod Británie bez dohody?

Hrozba černého scénáře odchodu Velké Británie bez dohody stále visí ve vzduchu a připravuje se na něj i britská vláda. Největší rizikem pro dojedenou dohodu je nyní rozhodnutí britského parlamentu – pokud plánu Mayové zelenou nedá, má vláda 10 dní na předložení nového návrhu.

Ve hře je pak víc možností, píše BBC – kromě vyjednání nových podmínek, na což nezbývá mnoho času, je to také odchod bez dohody, předčasné parlamentní volby nebo druhé referendum. Na neřízený brexit tak může dojít, i když politici posledních pár měsíců neustále tvrdí, že si takový scénář nikdo nepřeje – všechny doposud dojednané podmínky brexitu by spadly pod stůl a obchod mezi unií a Británií by byl narušen, což by nezůstalo bez ekonomických a možná ani politických následků.

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud