Co s migrací po červnovém summitu? Komentář europoslance Pavla Svobody

Pavel Svoboda

Závěry červnové Evropské rady uvádějí, že počet nelegálních překročení vnější hranice EU se snížil o 95 procent v porovnání s vrcholem migrační krize v říjnu 2015. Přesto byla migrační krize hlavním tématem této poslední Evropské rady, přesto téma migrace stále zásadním způsobem určuje agendu politických představitelů nejen v Česku, ale i v Německu, Rakousku nebo Itálii.

Co vlastně rozumíme pod označením „migrační krize“? A je to vůbec ještě migrační krize? 

Kdyby „migrační krize“ byla pouze krizí ochrany vnější hranice EU, tak by při naznačených klesajících počtech měla být považována za dávno vyřešenou. Nicméně z hlediska politického tato krize spíše eskaluje. Existují dvě možnosti. Buď díky vypjatým emocím řešíme problém daleko menších rozměrů, než jaký ve skutečnosti je, jednáme tedy iracionálně, nebo je pes zakopán jinde. Tak jako tak, omezovat diskusi jen na ochranu hranic není smysluplné. 

Naše současná krize totiž dnes není až tolik krizí ochrany hranic, viz uvedená čísla, ale krizí azylových systémů jednotlivých členských států, které jsou jen mírně harmonizovány, ale zdaleka ne natolik, abychom mohli hovořit o jednotném evropském azylovém systému. 

Babiš v renomovaném deníku torpédoval snahy EU o řešení migrace. Chce dohodu s rozvrácenou Libyí

sinfin.digital