Co vypovězení dohody s Íránem znamená pro EU? Napětí vztahů s USA, svou roli bude hrát i brexit | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Co vypovězení dohody s Íránem znamená pro EU? Napětí vztahů s USA, svou roli bude hrát i brexit

Vypovězení íránské jaderné dohody ze strany Spojených států se země Evropské unie v čele s Francií, Německem a Velkou Británií snažily bránit zuby nehty, americký prezident Donald Trump si však prosadil svou a podobně jako v případě pařížské klimatické dohody z ní nechal Spojené státy vystoupit. Jaderná dohoda, kterou evropská diplomacie označuje za klíčovou pro evropskou bezpečnost, je tak v ohrožení.  „Problém je, že to zasazuje poměrně značný klín mezi Ameriku a evropské země, což je něco, co se líbí Rusku, ale pro evropskou zahraniční politiku samozřejmě to není úplně dobré,“ říká pro INFO.CZ odbornice na Blízký východ Irena Kalhousová. Co rozhodnutí Donalda Trumpa znamená pro unii?

Trumpovo odepsání jaderné dohody s Íránem, kterou americký prezident od nastoupení do funkce často kritizoval, není úplně překvapivým a často o něm v posledních týdnech hovořil nejeden světový lídr. O potřebnosti dohody s Íránem se Trumpa snažil přesvědčit mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron, který se čím dál víc snaží pasovat do role mluvčího Evropy, kterou doposud zastávala především německá kancléřka Angela Merkelová.

Vzájemné plácání se po zádech ale ovoce nepřineslo a Trump íránskou dohodu, kterou kromě USA, Íránu a Francie v roce 2015 podepsala také Velká Británie, Německo, Rusko a Čína, shodil navzdory přímluvám svého evropského přítele Macrona ze stolu. Zbylé signatářské země se sice dušují, že jaderná dohoda „není mrtvá“ a budou v ní pokračovat, neúčast Spojených států ale její funkčnosti zasadila tvrdou ránu.

„Pokud dohoda není mrtvá, je určitě zásadním způsobem ohrožena. Teď bude hodně záležet na reakci těch států, které ji podepsaly a zatím ji nevypověděly,“ říká pro INFO.CZ odbornice na Blízký východ Irena Kalhousová. V první řadě bude pozornost směřovat k Íránu. Prezident Hasan Rúhání sice potvrdil, že bude dohodu nadále dodržovat, jeho země je však silně rozdělená a vede se zde tvrdý vnitropolitický boj, který Rúhání nemá ze své pozice zcela pod kontrolou.

„Na jednu stranu tam je umírněná frakce prezidenta Ruháního a ministra zahraničí Zarífa, kteří by v té dohodě rádi pokračovali. Konec konců to bylo po mnoho let jejich hlavní politické téma, kdy prosazovali, že díky dohodě budou odstraněny sankce a zlepší se ekonomická situace Íránu. Na druhou stranu tam je hodně silná klika konzervativců, kteří dohodu kritizovali a říkali, že jednat s USA je chyba a nedá se jim věřit – ti teď samozřejmě mohou cítit, že jsou na koni,“ vysvětluje Kalhousová.

Vedle Íránu se pro pokračování dohody, jejímž cílem bylo zásadně omezit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí, vyjádřily také Francie, Německo, Velká Británie ale i Rusko a Čína. Zda jim jejich postoj vydrží, zatím není jasné. Jisté obavy však už dnes vyjádřil šéf německé diplomacie Heiko Maas. „Bude to chtít chladnou hlavu v dalších dnech,“ řekl s tím, že je nutné, aby Německo, Francie a Británie i nadále mluvily jedním hlasem.

„Druhá otázka je, jak se zachovají evropské země, které v tuto chvíli sice mluví jednotně a tvrdí, že ve smlouvě zůstanou, ale teď je otázka, co se stane, až začnou být sankcionované evropské firmy, které dělají obchod s Íránem,“ upozorňuje také Kalhousová. Podle Washingtonu totiž budou obnoveny veškeré sankce, které platily před uzavřením dohody v roce 2015. Na Trumpův krok tak doplatí firmy, které po podepsání dohody začaly do Íránu směřovat své investice.

Firmy dostaly čas na to, aby své obchodní aktivity s Íránem utlumily – přechodné období má trvat 90, případně 180 dnů. Pokud tak ale firmy obchodující s Íránem neučiní, budou jednat v rozporu s americkými sankcemi. Ty se mají týkat ropných či energetických společností, dodávek kovů a dalších surovin, prodeje automobilů a letadel nebo íránského bankovního sektoru.

Postiženy přitom budou zřejmě ropné společnosti Total či Shell, automobilky Volkswagen, Renault nebo Peugeot, strojírenský gigant Siemens či letečtí výrobci Airbus a Boeing. Všechny tyto společnosti si totiž v Íránu po zrušení sankcí dohodly kontrakty, které ale po Trumpově kroku dostávají červenou.

To je ale pro ostatní světové mocnosti něco nemyslitelného. „Mezinárodní dosah amerických sankcí dělá ze Spojených států ekonomického policistu planety, což je nepřijatelné,“ ohradil se dnes proti rozhodnutí Bílého domu francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Velké potíže to však přinese především Německu, které s Íránem udržuje obchodní vztahy na vysoké úrovni. Bývalý německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier byl v roce 2015 navíc jedním z hlavních strůjců dohody.

Postoj těchto zemí se tak kvůli dopadům amerických sankcí ještě může změnit. „Myslím si, že to ohrožuje evropskou zahraničně politickou agendu, protože se možná opět ukáže, že se každý z klíčových států zachová trochu jinak. Rozhodně to tedy není dobrá zpráva,“ říká Kalhousová.

Rozkol EU a USA nahrává Rusku

Včerejší krok Donalda Trumpa je tak po odepsání pařížské klimatické dohody další z hřebíčků do rakve americko-evropských vztahů. Rozhodnutí odstoupit od íránské jaderné dohody navíc přichází jen pár týdnů poté, co Trump oznámil zavedení 25procentních cel na dovoz oceli a hliníku. Brusel proto hrozí, že pokud nedostane trvalou výjimku, odpoví Spojeným státům odvetnými cly na vybrané americké produkty. Obchodní válka napříč Atlantikem je proto stále na spadnutí.

Odepsání jaderné dohody navíc vztahům Washingtonu s Bruselem zasadilo další ránu. „Problém je, že to zasazuje poměrně značný klín mezi Ameriku a evropské země, což je něco, co se líbí Rusku, ale pro evropskou zahraniční politiku samozřejmě to není úplně dobré,“ upozorňuje odbornice na Blízký východ.

„Potenciálně to přiostří obchodní válku se Spojenými státy a bude záležet, jaká bude další reakce. Speciálně je pak potřeba sledovat reakci Velké Británie, která musí být vzhledem k tomu, že je před brexitem, ve vztazích se Spojenými státy velmi opatrná. Teď jsou transatlantické vztahy pro Brity možná ještě důležitější, než když byli součástí Evropské unie. A je tedy otázkou, jestli neobětují tuto dohodu dobrým vztahům s Amerikou,“ varuje před možným přikloněním se na americkou stranu Kalhousová.

Ohrožení jaderné dohody však může Evropě přinést i další nebezpečí – rozdmýchávání konfliktu na Blízkém východě. „Nevíme, jak zareaguje Írán. Může ale nastat scénář, kdy se nebude cítit dohodou vázán a v něčem se mu v uvozovkách trochu uvolní ruce, a začne se tak v Sýrii chovat agresivněji, na což bude reagovat Izrael. To už se dnes ostatně děje. Ta válka mezi Izraelem a Íránem už není jen studená – v Sýrii probíhá poměrně otevřeně. Eskalace tohoto konfliktu je samozřejmě něco, co ohrožuje evropskou bezpečnost,“ varuje analytička.

„Další ohrožení bezpečnosti by pak přišlo, pokud by se Írán rozhodl vrátit se k jadernému programu a pokračoval ve vývoji jaderné zbraně a vzhledem k tomu, že má Írán balistické rakety středního a dalekého doletu, je Evropa přímo ohrožená,“ dodává Kalhousová.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.