Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Co vypovězení dohody s Íránem znamená pro EU? Napětí vztahů s USA, svou roli bude hrát i brexit

Vypovězení íránské jaderné dohody ze strany Spojených států se země Evropské unie v čele s Francií, Německem a Velkou Británií snažily bránit zuby nehty, americký prezident Donald Trump si však prosadil svou a podobně jako v případě pařížské klimatické dohody z ní nechal Spojené státy vystoupit. Jaderná dohoda, kterou evropská diplomacie označuje za klíčovou pro evropskou bezpečnost, je tak v ohrožení.  „Problém je, že to zasazuje poměrně značný klín mezi Ameriku a evropské země, což je něco, co se líbí Rusku, ale pro evropskou zahraniční politiku samozřejmě to není úplně dobré,“ říká pro INFO.CZ odbornice na Blízký východ Irena Kalhousová. Co rozhodnutí Donalda Trumpa znamená pro unii?

Trumpovo odepsání jaderné dohody s Íránem, kterou americký prezident od nastoupení do funkce často kritizoval, není úplně překvapivým a často o něm v posledních týdnech hovořil nejeden světový lídr. O potřebnosti dohody s Íránem se Trumpa snažil přesvědčit mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron, který se čím dál víc snaží pasovat do role mluvčího Evropy, kterou doposud zastávala především německá kancléřka Angela Merkelová.

Vzájemné plácání se po zádech ale ovoce nepřineslo a Trump íránskou dohodu, kterou kromě USA, Íránu a Francie v roce 2015 podepsala také Velká Británie, Německo, Rusko a Čína, shodil navzdory přímluvám svého evropského přítele Macrona ze stolu. Zbylé signatářské země se sice dušují, že jaderná dohoda „není mrtvá“ a budou v ní pokračovat, neúčast Spojených států ale její funkčnosti zasadila tvrdou ránu.

„Pokud dohoda není mrtvá, je určitě zásadním způsobem ohrožena. Teď bude hodně záležet na reakci těch států, které ji podepsaly a zatím ji nevypověděly,“ říká pro INFO.CZ odbornice na Blízký východ Irena Kalhousová. V první řadě bude pozornost směřovat k Íránu. Prezident Hasan Rúhání sice potvrdil, že bude dohodu nadále dodržovat, jeho země je však silně rozdělená a vede se zde tvrdý vnitropolitický boj, který Rúhání nemá ze své pozice zcela pod kontrolou.

„Na jednu stranu tam je umírněná frakce prezidenta Ruháního a ministra zahraničí Zarífa, kteří by v té dohodě rádi pokračovali. Konec konců to bylo po mnoho let jejich hlavní politické téma, kdy prosazovali, že díky dohodě budou odstraněny sankce a zlepší se ekonomická situace Íránu. Na druhou stranu tam je hodně silná klika konzervativců, kteří dohodu kritizovali a říkali, že jednat s USA je chyba a nedá se jim věřit – ti teď samozřejmě mohou cítit, že jsou na koni,“ vysvětluje Kalhousová.

Vedle Íránu se pro pokračování dohody, jejímž cílem bylo zásadně omezit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí, vyjádřily také Francie, Německo, Velká Británie ale i Rusko a Čína. Zda jim jejich postoj vydrží, zatím není jasné. Jisté obavy však už dnes vyjádřil šéf německé diplomacie Heiko Maas. „Bude to chtít chladnou hlavu v dalších dnech,“ řekl s tím, že je nutné, aby Německo, Francie a Británie i nadále mluvily jedním hlasem.

„Druhá otázka je, jak se zachovají evropské země, které v tuto chvíli sice mluví jednotně a tvrdí, že ve smlouvě zůstanou, ale teď je otázka, co se stane, až začnou být sankcionované evropské firmy, které dělají obchod s Íránem,“ upozorňuje také Kalhousová. Podle Washingtonu totiž budou obnoveny veškeré sankce, které platily před uzavřením dohody v roce 2015. Na Trumpův krok tak doplatí firmy, které po podepsání dohody začaly do Íránu směřovat své investice.

Firmy dostaly čas na to, aby své obchodní aktivity s Íránem utlumily – přechodné období má trvat 90, případně 180 dnů. Pokud tak ale firmy obchodující s Íránem neučiní, budou jednat v rozporu s americkými sankcemi. Ty se mají týkat ropných či energetických společností, dodávek kovů a dalších surovin, prodeje automobilů a letadel nebo íránského bankovního sektoru.

Postiženy přitom budou zřejmě ropné společnosti Total či Shell, automobilky Volkswagen, Renault nebo Peugeot, strojírenský gigant Siemens či letečtí výrobci Airbus a Boeing. Všechny tyto společnosti si totiž v Íránu po zrušení sankcí dohodly kontrakty, které ale po Trumpově kroku dostávají červenou.

To je ale pro ostatní světové mocnosti něco nemyslitelného. „Mezinárodní dosah amerických sankcí dělá ze Spojených států ekonomického policistu planety, což je nepřijatelné,“ ohradil se dnes proti rozhodnutí Bílého domu francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Velké potíže to však přinese především Německu, které s Íránem udržuje obchodní vztahy na vysoké úrovni. Bývalý německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier byl v roce 2015 navíc jedním z hlavních strůjců dohody.

Postoj těchto zemí se tak kvůli dopadům amerických sankcí ještě může změnit. „Myslím si, že to ohrožuje evropskou zahraničně politickou agendu, protože se možná opět ukáže, že se každý z klíčových států zachová trochu jinak. Rozhodně to tedy není dobrá zpráva,“ říká Kalhousová.

Rozkol EU a USA nahrává Rusku

Včerejší krok Donalda Trumpa je tak po odepsání pařížské klimatické dohody další z hřebíčků do rakve americko-evropských vztahů. Rozhodnutí odstoupit od íránské jaderné dohody navíc přichází jen pár týdnů poté, co Trump oznámil zavedení 25procentních cel na dovoz oceli a hliníku. Brusel proto hrozí, že pokud nedostane trvalou výjimku, odpoví Spojeným státům odvetnými cly na vybrané americké produkty. Obchodní válka napříč Atlantikem je proto stále na spadnutí.

Odepsání jaderné dohody navíc vztahům Washingtonu s Bruselem zasadilo další ránu. „Problém je, že to zasazuje poměrně značný klín mezi Ameriku a evropské země, což je něco, co se líbí Rusku, ale pro evropskou zahraniční politiku samozřejmě to není úplně dobré,“ upozorňuje odbornice na Blízký východ.

„Potenciálně to přiostří obchodní válku se Spojenými státy a bude záležet, jaká bude další reakce. Speciálně je pak potřeba sledovat reakci Velké Británie, která musí být vzhledem k tomu, že je před brexitem, ve vztazích se Spojenými státy velmi opatrná. Teď jsou transatlantické vztahy pro Brity možná ještě důležitější, než když byli součástí Evropské unie. A je tedy otázkou, jestli neobětují tuto dohodu dobrým vztahům s Amerikou,“ varuje před možným přikloněním se na americkou stranu Kalhousová.

Ohrožení jaderné dohody však může Evropě přinést i další nebezpečí – rozdmýchávání konfliktu na Blízkém východě. „Nevíme, jak zareaguje Írán. Může ale nastat scénář, kdy se nebude cítit dohodou vázán a v něčem se mu v uvozovkách trochu uvolní ruce, a začne se tak v Sýrii chovat agresivněji, na což bude reagovat Izrael. To už se dnes ostatně děje. Ta válka mezi Izraelem a Íránem už není jen studená – v Sýrii probíhá poměrně otevřeně. Eskalace tohoto konfliktu je samozřejmě něco, co ohrožuje evropskou bezpečnost,“ varuje analytička.

„Další ohrožení bezpečnosti by pak přišlo, pokud by se Írán rozhodl vrátit se k jadernému programu a pokračoval ve vývoji jaderné zbraně a vzhledem k tomu, že má Írán balistické rakety středního a dalekého doletu, je Evropa přímo ohrožená,“ dodává Kalhousová.

 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1