Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Debata o czexitu se v Česku „šíří jako infekce“. Už její samotná existence ale může být nebezpečná

Debata o czexitu se v Česku „šíří jako infekce“. Už její samotná existence ale může být nebezpečná

Českou veřejnou debatou obchází nové strašidlo – je jím pojem czexit, tedy možný odchod Česka z Evropské unie. O tom, co bylo ještě před časem naprosto nemyslitelné, se dnes debatuje jako o reálné možnosti a odborníci varují před katastrofickým scénářem, který by byl po odchodu z unie nevyhnutelný. Už jen to, že se czexit stává součástí veřejné debaty, může být pro Česko nebezpečné. Zatímco v Británii se o vystoupení hovořilo už od 90. let, v Česku se pojem czexit objevil jako rána z čistého nebe a šíří se rychleji, než je zdrávo.  

Pojem czexit se začal objevovat už v souvislosti s odchodem Velké Británie z EU, o kterém obyvatelé ostrovního království rozhodli v červnu 2016. Poté, co se nejčernější obavy naplnily a brexit se stal skutečností, se strhla lavina, během které se však hovořilo například také o frexitu, tedy o opuštění EU ze strany Francie.

V Česku, které se stává jednou z nejvíce euroskeptických zemí v unii, však situace došla tak daleko, že se možnost vystoupení z EU stává součástí veřejné debaty – a to navzdory tvrzení politiků, že si czexit nepřejí a nic dobrého by to Česku nepřineslo. Humbuk kolem czexitu v posledních dnech vyvolalo jednání zástupců stran ANO, SPD, KSČM a Pirátů o obecném referendu. Hnutí ANO sice trvá na tom, že by se otázky kladené voličům neměly členství Česka v EU týkat, opak ale požaduje hnutí SPD Tomia Okamury.

Právě jednání o referendu vyvolalo velký zájem médií, ekonomů a odborníků. Pojem czexit se tak začal šířit veřejným prostorem rychleji, než by bylo zdrávo. „Způsob, jakým se ta debata o referendu šíří jako infekce, mi připadá jako z jiného světa,“ řekl pro INFO.CZ ekonom České spořitelny Petr Zahradník, který se problematice Evropské unie dlouhodobě věnuje. Případný odchod Česka z EU přirovnává ke katastrofě století.

„Jsem celkem zhrozen tím, co se v České republice na toto téma děje a jak toto sémě klíčí bez jakéhokoliv racionálního důvodu. Země, jejíž HDP má růst pět procent ročně a má nejnižší nezaměstnanost v EU právě díky tomu, že je její součástí, takovýmto způsobem hazarduje se svým členstvím – to mi opravdu přijde téměř jako choromyslnost,“ dodává Zahradník.

Už jen to, že se o možnosti czexitu vůbec diskutuje, však může být nebezpečné. Čím víc se totiž bude o czexitu mluvit jako o reálné možnosti, tím víc hrozí, že se toto téma bude v očích veřejnosti legitimizovat. „Už samotná existence debaty o možnosti referenda o vystoupení vytváří veřejný prostor pro debatování toho samotného odchodu z Evropské unie. Myslím, že to je absolutně zbytečné a nebezpečné,“ říká pro INFO.CZ ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic, podle kterého v Česku neexistují racionální důvody, proč unii opouštět.

„Jediným důvodem je celkové negativní naladění Čechů vůči EU, ale pokud u takto závažné otázky neexistuje nějaká kultivovaná, dlouhodobá debata založená na argumentech, tak není možné podsouvat občanům, aby o tom v brzké době rozhodovali v referendu,“ říká také Bartovic.

Na rizika spojená s debatou o czexitu ve včerejším rozhovoru pro INFO.CZ upozornil i předseda Polanecké sněmovny Radek Vondráček za hnutí ANO, které ale s SPD o obecném referendu otevřeně jedná. „Pro mě je ale czexit naprosto zásadní otázka. Je nebezpečné se o tom vůbec jen bavit. Euroskepticismus tady z nějakého důvodu je a je na politicích, aby vysvětlovali výhody EU, jak je důležité, že jsme v EU a jaká by to byla katastrofa, pokud bychom vystoupili,“ tvrdí Vondráček.

Kritici by mohli namítnout, že když to šlo v Británii, proč by to nešlo u nás. Británie se však ve vztahu k EU vždy držela tak trochu zpátky, debata o vystoupení se zde navíc vedla přes dvě desetiletí a nebyla ani tak hysterická.

„Ta diskuse o brexitu byla v Británii dlouhodobá – uvažovalo se o tom už v souvislosti s přijetím Maastrichtské smlouvy od 90. letech. Debata o vystoupení se v Británii vedla i v rámci politických stran a dlouhodobě o tom psaly i tamní euroskeptické deníky,“ vysvětluje pro INFO.CZ analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a odborník na vztah Evropské unie s anglofonními zeměmi Kryštof Kruliš s tím, že u nás je to zatím sezónní záležitost.

„To téma u nás není dost etablované na to, aby čas na referendum dozrál. Je to zřejmě reakce na špatnou migrační politiku EU, ale to je jedna marginálie, která tady rozproudila velkou debatu, která ale kromě této jedné politiky nemá jiné opodstatnění,“ dodává Kruliš.

Podle politologa a vedoucího Filosofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Daniela Kroupy diskuse o czexitu škodí Česku už dnes. „Já se domnívám, že samotná debata, tak jak je dnes vedena, způsobuje škody České republice především proto, že znejišťuje její postavení v Evropské unii. Pokud jste investorem a budete uvažovat o tom, kam vložíte své peníze, tak se zemi, o které nevíte, kam patří, rozhodně vyhnete,“ říká odborník a bývalý disident.

Tento negativní důsledek debaty o czexitu už tento týden pocítil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Poté, co se v médiích objevily zprávy o rozhovorech nad zákonem o obecném referendu, se totiž s obavami ozvali investoři z Japonska. Špicar jim pak musel zprávy z médií vysvětlovat během osobního setkání.

„Odmítáme jakékoliv zpochybňování našeho členství v EU. Vysílá to negativní signál zahraničním investorům. Zpochybňování našeho členství v EU a z něj vyplývající nejistota by zahraniční investory mohlo vést k pozastavení plánovaných investic a v krajním případě i k odchodu ze země. Že se nejedná jen o hypotetickou možnost, můžeme sledovat na příkladu Velké Británie,“ napsal poté viceprezident v tiskové zprávě.

Daniel Kroupa zároveň upozorňuje, že pokud má být referendum skutečně demokratickým nástrojem, vyžaduje to širokou veřejnou debatu. V současných podmínkách „nesmírně fragmentovaných médií“ ji ale podle něj vůbec vést nelze. „Důsledkem této situace je, že by rozhodující slovo v referendu dostali lidé, kteří nejen že jsou o celé záležitosti nejméně informovaní, ale ani o žádné informace zájem nemají,“ domnívá se politolog a dodává, že zavedení referenda ještě víc rozštěpí českou společnost – je to totiž hra s nulovým součtem, kdy jeden bere vše a druhý o všechno přijde. „Toto je pro naši zemi rozhodně nežádoucí stav,“ říká Kroupa.

Jak by případné referendum o czexitu dopadlo, se lze jen dohadovat. Současné průzkumy veřejného mínění však nahrávají spíš táboru těch, kteří by v referendu hlasovali pro ANO. Nedávná studie bratislavského nevládního institutu Globsec například ukázala, že Evropskou unii hodnotí kladně méně než polovina Čechů mladších 35 let, což je nejskeptičtější postoj v rámci zemí visegrádské čtyřky.

Navzdory podobným průzkumům Bartovic věří, že by v případě referenda Češi řekli czexitu NE. „Já pevně věřím, že by případná debata, která by tomu referendu předcházela, dostatečně velkou většinu Čechů přesvědčila, že jakýkoliv czexit by nenávratně poškodil českou ekonomiku a v konečném důsledku i samotnou životní úroveň občanů,“ říká Bartovic s tím, že Česko nemá ve světě takové postavení jako Velká Británie. „Věřím, že by Češi pochopili, že by zůstali obklopení Evropskou unií jako jakýsi ostrov, rozhodli by se tedy správně – to znamená zůstat v Evropské unii,“ uzavírá ředitel institut EUROPEUM.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1