Články odjinud

Diplomaté zemí EU dál diskutují o reformě azylového systému

Diplomatům zemí Evropské unie se dál nedaří najít všeobecnou shodu na podobě reformy unijního azylového systému. Téma, o kterém opakovaně jednali diplomaté, budou mít za týden na stole i ministři pro evropské záležitosti unijního bloku. Podle zdrojů s dobrými informacemi o postupu rozhovorů se přes pokrok v určitých oblastech nynějšímu bulharskému předsednictví dál nedaří kompromisem překlenout základní spor, který členy EU dělí, tedy otázku povinného přebírání migrantů jinými státy v případě krizové situace v některé členské zemi.

K nalezení pro všechny přijatelného kompromisu naposledy vyzvali v prosinci šéfové států a vlád, Bulharsko jako předsednická země dostalo čas do unijního summitu v červnu letošního roku. Právě jeho přípravou se za týden budou ministři pro EU v Bruselu zabývat.

Podle diplomatů by se ale hlavní 'bitva' mohla odehrát až později v příštím týdnu na dalším jednání velvyslanců členských zemí a na pracovní úrovni v příslušném výboru. Bulharské předsednictví přitom podle všeho na dohodu velmi tlačí, Sofie by totiž ráda uspěla tam, kde se to nepodařilo slovenskému a ani maltskému předsednictví. "Není to snadné jednání, nemá cenu tvrdit, že to jde snadno," řekl dnes novinářům vysoce postavený diplomat.

Trvalý a povinný přerozdělovací mechanismus, pro který se v ČR vžilo označení 'rozdělování uprchlíků podle kvót', obsahoval pro případ krizové situace už původní návrh Evropské komise z května 2016, od té doby se o věci diskutuje. Pro některé státy je to nutná část budoucí unijní azylové architektury, jiné země včetně Česka a dalších zemí Visegrádské skupiny, tedy Slovenska, Polska a Maďarska, takové řešení dosud zásadně odmítaly.

Bulharský návrh předpokládá - podobně jako původní varianta EK - nejprve dobrovolné přebírání žadatelů o azyl z migrační vlnou zasažené země. Pokud by to nestačilo krizi zmírnit, naskočit by podle bulharských představ v další fázi měl "systém strukturovaných alokací", kde by země měly za pomoc postiženému státu s převzetím části zátěže dostávat peníze. Přímo o kvótách návrh nehovoří, státy však budou žádány o pomoc ve výši související s výkonem jejich ekonomiky a velikostí populace.

Do jiných zemí EU by přitom nemohli být přesouváni všichni migranti, ale jen pečlivě kontrolovaní žadatelé, například ti, u nichž je vysoká pravděpodobnost na získání azylu v EU. Bulhaři dříve tento měsíc hovořili o možnosti, že by státy mohly až polovinu své pomoci nahradit například finanční podporou či pomocí s návraty neúspěšných žadatelů zpět, odkud přišli. Žádný stát by se však nemohl povinnosti převzít nějaké žadatele o azyl z migrací nadměrně zatížené členské země EU vyhnout zcela.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud