Do brexitu zbývá 365 dní: Británie táhne za kratší provaz, termín se ještě může posunout, říká expert | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Do brexitu zbývá 365 dní: Británie táhne za kratší provaz, termín se ještě může posunout, říká expert

„Měli bychom spolu jednat konstruktivně, s respektem a v duchu upřímné spolupráce,“ řekla přesně před rokem britská premiérka Theresa Mayová, když v parlamentu oznamovala aktivaci článku 50 Smlouvy o EU. Tento den tak oficiálně odstartoval proces vystoupení Velké Británie z Evropské unie, o kterém voliči Spojeného království rozhodli o devět měsíců dříve v referendu. I když rozhovory někdy těžce drhly a z obou stran se čas od času ozývala ostrá prohlášení, během posledního roku dosáhly Brusel s Londýnem významného pokroku, který posunul vyjednávání o velký kus dál. Oproti původním očekáváním ale dochází ke zpoždění a plné ruce práce budou mít britští a unijní vyjednavači ještě v dalším roce, který bude uzavřen oficiálním vystoupením historicky prvního člena z Evropské unie. Co se za uplynulých 365 dní v jednáních brexitu odehrálo a co čekat v roce následujícím?

29. březen je pro odchod Velké Británie z Evropské unie symbolickým datem – v tento den byl proces jednání o brexitu oficiálně spuštěn a v tento den roku 2019 má Spojené království z Evropské unie vystoupit. Od loňského 29. března, kdy Mayová v parlamentu pronášela větu, že „Británie opouští Evropskou unii“, se toho odehrálo hodně. První zádrhel, který ovlivnil celé jednání o brexitu, však nastal velmi brzy. Byly jím červnové předčasné volby, kterými si Mayová chtěla upevnit pozici a zajistit silnější mandát pro jednání o podmínkách brexitu. Výsledek ale přinesl pravý opak.

„Theresa Mayová vyhlásila volby a v té době se čekalo, že si upevní vlastní pozici v pohledu na brexit. Výsledek voleb byl ale takový, že mohla sestavit vládu pouze s podporou severoriských unionistů. Závislá je však nejen na unionistech, ale na všech členech Konzervativní strany, která je v této otázce velmi rozdělená. Od toho se pak odvíjel zádrhel ve vyjednávání – Británie velmi špatně utváří pozice toho, co by chtěla brexitem dosáhnout a jak,“ říká pro INFO.CZ analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš s tím, že Londýn v rozhovorech s Bruselem tahá z kratší konec provazu.

Evropská strana si je tak během rozhovorů mnohem jistější, což je podle Kruliše dáno tím, že k jednání přistoupila velmi profesionálně. „Ze strany Evropské komise a jejího hlavního vyjednavače Michela Barniera byla provedena důkladná příprava. Evropská unie tak svým způsobem opanovala vyjednávání ve smyslu nalajnování hřiště včetně vymezení podmínky, že se nejdřív bude jednat o třech otázkách – o právech občanů EU v Británii, finančním vyrovnání a severoirské hranici – a další věci přijdou na řadu až poté, co se v těchto otázkách dosáhne dostatečného pokroku,“ míní odborník na vztah EU s anglofonními zeměmi.

720p 480p 360p 240p
brexit

„Vedle toho ta profesionalita unie spočívá v tom, že sedmadvacítka po celou dobu dosavadního jednání udržela soudržnost. Británie se tak stala článkem, který se snažil jednání dohánět a formovat pozici za pochodu. Zároveň se z Británie ozývaly nejrůznější hlasy, které volaly všemi směry,“ dodává Kruliš s tím, že ve volbách navíc mírně posílili také labouristi vedení Jeremym Corbynem, kteří od brexitu očekávají něco zcela jiného než konzervativci, což opět ztěžuje ucelenost britského postoje. Začátkem roku Corbyn například uvedl, že by Británie měla po odchodu zůstat v celní unii, což Mayová od počátku odmítá.

Dohoda mezi Mayovou a Junckerem je nedostatečná

Pojďme se tedy podívat, co se za poslední rok – respektive posledních devět měsíců – podařilo dohodnout. Jednání vedená na unijní straně Michelem Barnierem a za Británii Davidem Davisem odstartovala 19. června 2017, tedy rok po britském referendu. Od té doby dostaly podmínky odchodu Velké Británie z EU jasnější obrysy, a to navzdory tomu, že se rozhovory často zadrhávaly a celkově vlekly.  

Jak již bylo řečeno, úkolem prvního kola rozhovorů bylo nastínit řešení tří hlavních okruhů: budoucího nastavení práv občanů EU v Británii, finančního vyrovnání britských závazků vůči unii a nastavení režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem. „Dostatečného pokroku“ potřebného k tomu, aby se mohlo postoupit do další fáze, se podařilo dosáhnout koncem loňského roku, kdy Mayová a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vydali společné prohlášení. Nyní se obě strany snaží politickou dohodu přetavit v právní text, který by mohly předložit unijním institucím a britskému parlamentu ke schválení.

Ne ve všech třech oblastech je ale vše dohodnuto na sto procent. „U dvou otázek se zdá, že už je téměř vše dořešeno – to znamená finanční vyrovnání a práva občanů. Sice zatím neznáme konečnou částku, kterou by měli Britové platit, ale proces už je v těchto oblastech vzájemně odsouhlasený,“ říká Kruliš. Přestože „účet za brexit“ obě strany ještě oficiálně nijak nevyjádřily, média hovoří o částce 35 až 39 miliardami liber, což odpovídá až 1,1 bilionu korun.

Právní text dohody o brexitu koncem února schválila a zveřejnila Evropská komise, britská premiérka se však proti jeho znění ostře ohradila s tím, že je pro Británii nepřijatelný. Kamenem úrazu se stala pasáž o budoucím režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem, které je součástí Velké Británie. Komise zde navrhuje, že pokud Londýn nepřijde s jiným řešením, měla by zde platit unijní pravidla.

„Britové to odmítli s tím, že by to považovali za anexi Severního Irska Evropskou unií. Tento případ ale ukázal nedokončenost politických jednání z prosince, kdy byla otázka Severního Irska skrytá ve třech větách jednoho odstavce dohody mezi Junckerem a Mayovou. Teď to jen vyplulo na povrch a ukázalo se, že u této otázky stále neexistuje finální způsob, jak to vyřešit,“ vysvětluje Kruliš.

Právě budoucí pohraniční režim mezi Severním Irskem a Irskem je nejpalčivější problém celého vyjednávání. Zakopaný pes je přitom především v tom, že na tento problém nemá britská strana ucelený pohled a Londýn se zatím marně snaží vymyslet, jak zabránit vybudování pevné hranice, ale na druhou stranu nedopustit, aby došlo na scénář, který navrhuje Brusel. Podle analytika AMO navíc vyřešení sporné otázky závisí na tom, jak bude vypadat nastavení obchodních vztahů celé Británie vůči EU. Nad touto otázkou však zatím stále visí otazníky a Mayová si neustále stojí za tím, že Británie nezůstane součástí celní unie ani vnitřního trhu EU.

„Spekuluje se nad tím, jestli většina v britském parlamentu vůbec pro tyto podmínky zvedne ruku, nebo bude prosazovat nějaké další možnosti. Část Konzervativní strany totiž hrozí tím, že požadavky Mayové nechtějí. Je tam několik desítek členů Konzervativní strany, kteří by byli ochotní hlasovat s labouristy o jiné variantě brexitu, která by zahrnovala například setrvání v celní unii. To by z části přispělo k vyřešení severoirské otázky a bylo by to vítané také britským byznysem, ale zároveň by to pro těch pár desítek poslanců znamenalo rebelovat proti vlastní straně. Proto je to pořád velký otazník,“ popisuje vnitropolitickou situaci Británie Kruliš.

Co čekat od vyjednávání v následujících měsících?

Vzhledem k tomu, jak moc se severoirská otázka jeví jako nepřekonatelný problém, je předem jasné, že vyjednávání nebudou snadná ani v následujících měsících a vyjednavači brexitu budou mít plné ruce práce.

„Budou řešit zejména věci, které si vlečou z předchozí fáze – to znamená hlavně severoirskou hranici. Zadruhé si musí ujasnit, jak dlouhé bude přechodné období, kdy už Británie nebude členem EU, ale bude mít všechny parametry členské země, jako je členství na vnitřním trhu, v celní unii a bude nadále platit do rozpočtu. Jediný rozdíl bude to, že nebude moct hlasovat v orgánech EU, protože nebude členem,“ říká Kruliš s tím, že v přechodném období bude Británie moct konečně vyjednávat dohody se třetími státy, jako je USA, Indie, Austrálie nebo Nový Zéland.  

Přechodné období má podle představ Bruselu trvat do konce roku 2020 – těchto 21 měsíců má dát britským úřadům a podnikům čas, aby se novým podmínkám přizpůsobily, část britských poslanců by však hlasovalo pro to, aby byla tato lhůta prodloužena. „Když si pak poslechnete vyjednavače za Evropský parlament Guye Verhofstadta, tomu by také nevadilo, kdyby se to prodloužilo, a říká, že lhůta 21 měsíců není nepřekročitelná. Tento termín je dán proto, aby období skončilo s rozpočtem EU na daný rok a do dalšího rozpočtového období už to nezasahovalo, protože by to bylo náročné pro přepočítávání britského příspěvku. Ale to není věc, na které by se nedala najít dohoda,“ míní Kruliš.

Kromě toho se v současnosti jedná také o nastavení vztahů mezi Británií a Evropskou unií po přechodném období. Rozhovory točí kolem jakési rámcové podoby, která zatím dostává obrysy dohody o volném obchodu, finální parametry však budou stoprocentně dojednány až během přechodného období.

Ve hře je i posunutí termínu brexitu

Práce je ještě dost a obě strany navíc velmi tlačí čas, aby se do 29. března příštího roku všechno stihlo a právní text dohody stihl projít ratifikačním procesem, kdy ho musí schválit britský parlament, Evropský parlament i členské státy.  

„Na vyjednávání jim zbývá půlrok, aby se tak vytvořil čas pro schvalovací procesy. To Barnier na téměř každé tiskové konferenci dokola připomíná – říká, že hodiny tikají a není to chyba unie. Tím vytváří tlak na protistranu, aby postupovala kupředu. Pokud by se ale jednání na něčem zasekla, je možné, že by se termín odchodu z EU musel prodlužovat, i když se zatím nikdo nesnaží o tom ani uvažovat a stále se upíná pozornost na to, aby se dvouletá lhůta stihla,“ říká Kruliš s tím, že obě strany dělají vše pro to, aby na nějakou krizovou variantu vůbec nedošlo. Stále totiž visí ve vzduchu slova britské premiérky o tom, že radši než špatnou dohodu Británie nechce dohodu žádnou.

„Vyloučit se to zcela nedá, ale všichni věří v soudnost všech zúčastněných hráčů, že pokud by mělo dojít k odchodu bez jakékoliv dohody, tratili by na tom všichni. Varianta nekonsenzuálního odchodu, kdy by všechny dohody, o kterých se dnes jedná, padly pod stůl, je pro všechny nejhorší scénář. Pořád je tam ale možnost toho, že pokud by se jednání na něčem zadrhla, je možné termín prodloužit. To se týká zejména otázky severoirské hranice, a pokud by na to došlo, umím si představit, že by se všechny země EU spolu s Británií shodly, že se termín 29. března 2019 posune a bude se o tom ještě rok jednat. Nikdo to nechce, ale institucionálně to vyloučit nelze. A určitě to je lepší, než odejít bez dohody,“ uzavírá odborník.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.