Do čela zakládající země EU poprvé míří protiunijní populisté. Itálii i Brusel čekají těžké časy | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Do čela zakládající země EU poprvé míří protiunijní populisté. Itálii i Brusel čekají těžké časy

Do čela zakládající země EU poprvé míří protiunijní populisté. Itálii i Brusel čekají těžké časy

Frustrovaní italští voliči v březnu rozhodli a tady je výsledek – vlády třetí nejsilnější ekonomiky eurozóny se s největší pravděpodobností ujme koalice protestního Hnutí pěti hvězd a protiimigrační Ligy. Do čela jedné ze zakládajících zemí unie tak poprvé v historii míří euroskeptická vláda populistů, která může minimálně z pohledu některých „nadělat paseku“. Jiná šance, jak se vyhnout předčasným volbám, ale v současnosti není.

Ještě v roce 2013 získala separatistická Liga severu pouhá čtyři procenta hlasů, hlavním překvapením tehdejších parlamentních voleb se stal úspěch populistického Hnutí pěti hvězd (M5S) s komikem Beppem Grillem v čele. Od té doby se ale mnohé změnilo.

Z regionální Ligy severu se stala celonárodní krajně pravicová strana s výraznou protiimigrační a euroskeptickou rétorikou a otěže nad vedením M5S převzal Luigi Di Maio, který se bezútěšně snažil voliče přesvědčit, že je jeho hnutí důvěryhodné a je ochotné po volbách jednat o koalici, což v minulosti striktně zavrhovalo.

Sliby šéfa M5S i Ligy Mattea Salviniho, který se kromě protiimigrační rétoriky zaměřil i na drobné podnikatele, jimž sliboval snížení daní, na frustrované voliče zafungovaly. A zatímco Liga získala hlasy především na severu, Hnutí pěti hvězd přilákalo voliče hlavně na jihu, který dlouhodobě sužuje vysoká nezaměstnanost. „Z Itálie, jedné z nejvíce proevropských zemí, se stal euromorous a euroskeptik,“ komentoval výsledek voleb politolog Marc Lazar pro deník Le Monde.

Právě tyto dvě strany se nyní snaží sestavit novou italskou vládu, která nemá v historii země obdoby. Italská společnost ale zůstává rozpolcená – zatímco jedni si vládu přejí, druzí z ní mají obavy. Předčasné volby ale nikdo nechce.

„Rozpaky samozřejmě jsou. Voliči Hnutí pěti hvězd a Ligy si jejich vládu přejí, to je asi polovina Itálie. Ale ti druzí mají od počátku velké pochybnosti a v tomto okamžiku začínají mít pochyby i přímo voliči těchto dvou stran, protože od voleb uplynulo 70 dní. Dva hlavní představitelé Luigi di Maio a Matteo Salvini ale neustále vyjednávají a je vidět, že jsou mezi nimi problémy. Takže v tomto okamžiku existují obavy prakticky v celé Itálii,“ popisuje pro INFO.CZ rozpoložení italské společnosti český novinář působící v Itálii Josef Kašpar.

Hlavním kamenem úrazu pro sestavení nové vláda bude otázka financí. Obě strany totiž voličům naslibovaly téměř nemožné a bude velký rozdíl v tom, co by chtěly a co budou moct udělat.

„Obě strany zvítězily, protože učinily velké sliby – například Liga slíbila rovnou daň, velice přísnou politiku proti imigraci a také zvýšení bezpečnosti. Na druhé straně Hnutí pěti hvězd slíbilo zajištěný minimální příjem. Problém je, že to bude něco stát – někdo říká 80 miliard eur, někdo víc a někdo zase míň. Ty peníze ale musí někde najít a je problém, že Itálie má jak známo velký státní dluh a veškerá hospodářská a finanční opatření, která se v Itálii provádějí, jsou pod přísným dohledem Evropské centrální banky a Bruselu,“ vysvětluje Kašpar.

Právě kvůli podobě rozpočtu se nová italská vláda zřejmě dostane s Bruselem do křížku, rozhodně to ale není jediná oblast, která vyvolává v centru unijních institucí obavy. Jak podotýká server Politico, „jednou z prvních obětí vlády M5S a Ligy by mohla být unijní politika protiruských sankcí“. Vazby mezi Ligou a Ruskem jsou totiž velmi těsné a její šéf Matteo Salvini se v dubnu nechal slyšet, že hodlá zrušit „absurdní sankce, které způsobují nevyčíslitelnou škodu italské politice“.

Změn by se mohla dočkat také italská migrační politika. Hnutí pěti hvězd i Liga totiž požadují omezit počet migrantů, kteří do země připlouvají z libyjských břehů – s tím začala už dosavadní vláda a dá se čekat, že M5S a Liga budou v tomto kurzu nejen pokračovat, ale že ještě přitvrdí.

„O změnu migrační politiky usiluje bezpochyby Liga, která by chtěla velice radikálně zastavit příliv migrantů ze severní Afriky, Matteo Salvini navíc řekl, že chce z Itálie poslat pryč 600 tisíc nelegálních migrantů. Otázkou je, jak to provést. Bezpochyby se dá čekat, že pokud se kabinet ustaví, bude mít mnohem tvrdší postoj než dosavadní vlády, ale do jaké míry se bude moct dodržet to, co strana hlásila, je ve hvězdách,“ uvádí novinář působící v Itálii.

S populistickými stranami, které razí tvrdou protiimigrační antibruselskou rétoriku má v posledních letech bohaté zkušenosti řada evropských zemí – ať už to je Alternativa pro Německo ve Spolkové republice nebo Strana pro svobodu Geerta Wilderse v Nizozemsku, které se ale na vládě nepodílí. Jisté podobnosti má italská liga také s českou SPD Tomia Okamury, která se už do vlády málem dostala, podle Kašpara však Liga stále není tak radikální.

„Liga říká, že nemá nic proti těm, co jsou v Itálii legálně, pracují, odvádí daně a posílají děti do školy. Itálie totiž jistý počet migrantů potřebuje, takže v tomto si myslím, že je rozdíl oproti politice Tomia Okamury. To, proti čemu Liga ostře horuje, je příliv nelegálních migrantů, kteří nemají žádnou práci, stojí stát peníze a stávají se obětí obchodníků s drogami a podobně. Ale například v továrnách v severní Itálii nebo při sklizni ovoce a rajčat v jižní Itálii je známo, že bez migrantů by se národní hospodářství neobešlo,“ vysvětluje novinář.

Evropskou unii s Itálií v čele s vládou M5S a Ligy tak čeká při nejmenším velmi zajímavé období, kdy se Brusel bude muset připravit, že z Říma uslyší ostrou protiunijní rétoriku. I když ji obě strany v poslední době hodně zmírnily. V minulosti například tvrdily, že za ekonomickými problémy země stojí společná měna euro, a chtěly proto vypsat referendum o vystoupení z eurozóny. Salivniho Liga navíc ještě před volbami hrozila, že pokud se v unii nezmění fiskální a imigrační politika, měl by nastat takzvaný italexit, tedy odchod země z Evropské unie.

Dnes ale vypsání referenda o členství v Itálii na pořadu dne není. „Na rozdíl od české politiky v Itálii nikdo seriózně o odchodu z Evropské unie neuvažuje,“ říká Kašpar. Podle odborníka na italskou politiku Martina Mejstříka se tak dá čekat, že Itálie „přestane být bezproblémovou zemí“, která se s ostatními velkými státy EU, jako je Německo nebo Francie, vždy dohodla. Radikální změny v přístupu k unii ale podle něj nehrozí, obě strany si totiž důležitost EU uvědomují.

„Nyní se dá čekat, že budou odbojnější a že se vládní strany budou minimálně rétoricky snažit prosadit to, co měly před volbami v programu,“ řekl v nedávném rozhovoru pro INFO.CZ Mejstřík. Ať už ale bude protievropská politika nové italské vlády sebemírnější, sestavení kabinetu M5S a Ligy rozhodně podpoří ostatní populistické síly napříč unií.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.