Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Do Řecka míří více migrantů. Kvóty nejsou řešením, opakuje Česko

Do Řecka míří více migrantů. Kvóty nejsou řešením, opakuje Česko

Řecké ostrovy čelí rostoucímu počtu migrantů, kteří sem opět přicházejí z Turecka. Podobná situace panuje také na řecko-turecké pozemní hranici, kterou podle údajů Evropské komise překročilo od začátku roku devětkrát více osob než loni. Česko chce i proto pokračovat v debatě o reformě unijního azylového systému, která nyní probíhá mezi státy a institucemi EU. Změny ale musí být komplexní a je nutné zapracovat také na obnovení důvěry veřejnosti, kterou unie jako celek při hledání řešení migrační krize v roce 2015 ztratila. Zaznělo to na diskusi věnované výzvám EU, která dnes probíhá v Praze.

„Abych byla upřímná, situace není vyřešená a je pořád velmi křehká,“ řekla na mezinárodní konferenci, kterou v hlavním městě uspořádal Institut pro politiku a společnost, ředitelka Odboru azylové a migrační politiky na ministerstvu vnitra Pavla Novotná. I z tohoto důvodu je podle ní důležité, aby EU pokročila v diskusích o reformě společného azylového systému, kterou nyní vedou členské státy a unijní instituce. Debata o změnách ve společné azylové politice EU odstartovala v reakci na migrační krizi, kterou v Evropě způsobil nekontrolovaný příliv uprchlíků a ekonomických migrantů v roce 2015. Shodu se zatím najít nepodařilo.

„Musíme kompletně změnit systém. Ne tedy pouze azylovou politiku, ale i ochranu vnějších hranic unie, Schengen, politiku návratů, vízovou politiku, rozvojovou politiku unie, a dále také krizové mechanismy a v neposlední řadě i financování,“ uvedla Novotná.

Základním sporem všech diskusí o podobě reformy je možnost zavedení povinného přebírání migrantů jinými státy (tzv. kvóty), pokud by se některý člen EU ocitl v podobné krizi, jako v minulosti například Itálie nebo Řecko. Česko spolu s dalšími zeměmi, které se nacházejí ve střední Evropě a migranti k jejich hranicím nepřicházejí, tzv. povinné kvóty dlouhodobě odmítá. Argumentuje tím, že se ukázalo, že nefungují. Novotná v této souvislosti zdůraznila, že Česko si kvůli tomu vysloužilo mezi ostatními státy nálepku země, která není solidární. „Tak to není. Ano, jsme proti kvótám, ale nikdy jsme nijak nezpochybňovali diskusi o mechanismech solidarity. Jako země jsme aktivní v celé řadě aspektů, jak pomáhat uprchlíkům,“ dodala s tím, že i to je forma solidarity.

Migrace přes Středozemní mořeMigrace přes Středozemní mořeautor: Info.cz

Česko zdůrazňuje lepší ochranu vnější hranice EU, a posílá proto finanční pomoc přímo do zasažených států. Vysílá také policisty, kteří v cizině pomáhají s ostrahou hranice, dohlížejí na pořádek, dělají bezpečnostní prohlídky nebo kontrolují dopravní prostředky. Češi působí v neposlední řadě i v evropské agentuře Frontex, kam spadá pobřežní a pohraniční stráž.

To při diskusi ocenil řecký velvyslanec v ČR Efthymius Efthymiades. Na druhou stranu Řecko patří k zemím, které byly migrační krizí v roce 2015 zasaženy nejvíce, a podobně jako Itálie (vznikající vláda populistů chce na evropské úrovni prosadit přebírání uprchlíků jinými státy EU) volá tom, aby se všechny země EU podílely na řešení spravedlivě a nenechávaly největší tlak pouze na státy v nárazníkovém pásu. „Nesmíme to nechávat pouze na zemích na vnější hranici,“ řekl Efthymiades.

Uprchlíci se do Řecka opět vracejí

Podle posledních statistik, které minulý týden zveřejnila Evropská komise, příliv migrantů z Turecka mířící především na řecké ostrovy v poslední době zesílil. I přesto, že se počet příchozích z Turecka výrazně snížil po uzavření dohody mezi EU a Ankarou, od letošního března připlulo na řecké ostrovy už téměř 9 350 osob. Podobná situace je i na pozemní hranici, kam v letošním roce přišlo už více než 6 100 migrantů, což je devětkrát více než ve stejném období v roce 2017.

Unijní instituce dlouhodobě znervózňují i podmínky, které panují v řeckých záchytných táborech, a také příliš pomalá azylová řízení. Výsledkem je to, že se nedaří vracet lidi, u kterých se ukáže, že nemají nárok na poskytnutí azylu v EU. „Návratová politika nefunguje také proto, že narážíme na technické problémy v zemích původu migrantů,“ uvedl na diskusi řecký velvyslanec.

Z materiálů Komise lze vyčíst, že v roce 2017 se povedlo vrátit jen 36,6 % migrantů, kteří nemají právo pobývat v EU. Členským státům v tom nově pomáhá Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, která v roce 2018 pomohla uspořádat zatím jen 111 návratových operací, což je podle Bruselu výrazně pod její možnou kapacitou.

Novotná i Efthymiades jsou přesvědčeni, že migrační krize v roce 2015 zničila důvěru veřejnosti ve schopnost unie řešit problém společně. „Naším cílem by nyní mělo být tuto důvěru obnovit,“ uvedla Novotná.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1