Články odjinud

Dříve se migrace báli, dnes Britům nevadí. Co způsobilo obrat, který mohl odvrátit brexit?

Dříve se migrace báli, dnes Britům nevadí. Co způsobilo obrat, který mohl odvrátit brexit?

Migrace byla před klíčovým referendem o odchodu Spojeného království z Evropské unie pro Brity jedním z největších zdrojů obav. V mnoha případech tak možná přispěla k jejich rozhodnutí, aby do uren vhodili hlasovací lístek se zaškrtnutým políčkem „Leave“, které pro unii znamená ztrátu jednoho z nejvýznamnějších členských států. Za poslední dva roky však v Británii došlo k velkému obratu – poměr lidí obávajících se migrace výrazně klesl. Je to tím, že jsou dnes Britové mnohem informovanější o tom, co pro ně členství v EU znamenalo?

V době, kdy se jednání o odchodu Velké Británie z Evropské unie chýlí ke konci, není od věci si připomenout, proč se obyvatelé Spojeného království pro brexit vlastně rozhodli. Kromě toho, že požadovali „získat zpět kontrolu“ nad britskými penězi a zákony, vyjadřovali také velké obavy z přistěhovalectví.

Na tuto nótu hraje britská vláda dodnes. „Volný pohyb skončí. Je to jeden z klíčových prvků hlasování v referendu, který musíme Britům zajistit,“ prohlásila před dvěma týdny před parlamentem britská premiérka Theresa Mayová. O pár dní později pak navíc před zástupci britského průmyslu uvedla, že po brexitu už občané členských zemí EU „nebudou předbíhat ve frontě“ kvalifikované pracovníky ze třetích zemí – například „inženýry ze Sydney a softwarové vývojáře z Dillí“.

Zatímco britská premiérka stále „hledí do zpětného zrcátka“, Britové se za poslední dva roky hnuli o velký kus kupředu, upozorňuje americký deník Washington Post. Odkazuje přitom na výsledky průzkumů dokazující změnu nálad britské společnosti a obrat v pohledu na problematiku přistěhovalectví.

Jedním z nich je průzkum YouGov, ve kterém pár dní před brexitem označilo „migraci a azyl“ za jeden z největších problémů, kterým země čelí, 56 procent Britů. Minulý měsíc však stejně odpovědělo jen 27 procent respondentů.

Změnu nálad v britské společnosti přitom dokazuje i druhé velké šetření společnosti Ipsos-MORI. Ten v červnu 2016 ukázal, že migraci považuje za „nejvážnější problém, kterému Británie čelí“ 48 procent obyvatel Spojeného království, letos v říjnu však toto číslo kleslo dokonce na 17 procent. To je podle odborníků skutečně velký skok. 

„Studuji tuto problematiku několik let a nikdy jsem neviděl tak velký posun během tak krátkého časového období,“ říká pro Washington Post politolog Univerzity v Manchesteru Rob Ford. Čím to je, že se postoj Britů k migraci během posledních dvou let tak významně posunul?

INFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUINFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUautor: INFO.CZ

Britové netušili, co má brexit šanci ovlivnit

Podle odborníka na Velkou Británii z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kryštofa Kruliše může mít na obrat v postojích obyvatel ostrovního království vliv například to, že počet lidí přicházejících do země začal po referendu klesat. Jak uvádí Washington Post, zatímco v roce před referendem dosahovala migrace ze zemí EU 189 tisíc lidí ročně, v současnosti to je kolem 87 tisíc.

„Vedlejší efekt brexitu byl takový, že síla migračního tlaku do Británie oslabila. V posledních dvou letech začalo do Spojeného království přiházet méně lidí – stále jich sice přicházelo víc, než odcházelo, ale míra nově příchozích měla sestupnou tendenci. To mohlo ke změně nálad přispět,“ vysvětluje pro INFO.CZ.

Dalším důvodem podle něj může být i to, že se o výhodách a protikladech členství v EU začalo v zemi víc diskutovat. Britové tak mnohdy zjistili až po referendu, co je brexitem dosažitelné a co už ne – v oblasti migrace, ale i jiných otázkách.

„Na změnu nálad mohla mít vliv také větší diskuse o této problematice v Británii a ukázání faktu, že nelze Evropskou unii vinit za všechny problémy, které s migrací souvisejí – například že příliv lidí z Ukrajiny a Ruska není způsobem členstvím Británie v Evropské unii, což voliči před referendem ne vždy chápali,“ říká Kruliš.

Velký vliv na tehdejší postoje Britů však měla i atmosféra způsobená migrační krizí, která propukla v roce 2015 a v rok britského referenda dosahovala největšího vrcholu, čehož také politici volající po brexitu typu Nigel Farage hojně využívali. V současnosti však migrace do Evropy ze Severní Afriky a Blízkého východu klesla na hodnoty před krizí. I to tedy může přispívat k tomu, že Britové už nevnímají migraci jako závažný problém.

„Zřejmě tam svou roli sehrálo také to, že v roce, kdy se hlasovalo o brexitu v referendu, byla Evropa na vrcholu migrační krize. Británie sice není členem Schengenu a může si tak udržet hraniční kontroly i možnost určit, které migranty k sobě pustí, ale na druhou stranu je pravda, že v případě, kdy by se migranti v Evropě časem integrovali a získali například občanství členského státu EU, mohli by pak využít volného pohybu osob a přijít do Británie. Částečně to tedy mohlo v roce 2016 ovlivnit hlasování,“ vysvětluje odborník.

Brexit - firmy, infografikaBrexit - firmy, infografikaautor: Info.cz

Podle Kruliše navíc obyvatelé Spojeného království mnohdy netušili, že Británie má v řadě oblastí včetně migrační a azylové politiky výjimky – takzvané opt-outy, které si při vstupu vyjednala. „Tím se lidé před referendem často nezabývali. Ale z emocionálního hlediska sehrála vrcholící migrační krize a ne vždy dobře zvládnuté postoje některých lídrů EU v otázce migrace určitě svojí roli,“ uzavírá odborník.

Je tedy otázka, zda by Britové obohacení o nové informace o členství v EU v současné době, kdy migrace slábne, hlasovali jinak než v roce 2016. Jak naznačují průzkumy, řada z nich určitě ano. Vyvolání nového referenda je sice něco, co premiérka Theresa Mayová rázně odmítá, podle některých odborníků by ji však turbulentní situace doma a případné odmítnutí brexitové dohody britským parlamentem mohlo k novému referendu nakonec přinutit.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud