Dříve se migrace báli, dnes Britům nevadí. Co způsobilo obrat, který mohl odvrátit brexit? | info.cz

Články odjinud

Dříve se migrace báli, dnes Britům nevadí. Co způsobilo obrat, který mohl odvrátit brexit?

Migrace byla před klíčovým referendem o odchodu Spojeného království z Evropské unie pro Brity jedním z největších zdrojů obav. V mnoha případech tak možná přispěla k jejich rozhodnutí, aby do uren vhodili hlasovací lístek se zaškrtnutým políčkem „Leave“, které pro unii znamená ztrátu jednoho z nejvýznamnějších členských států. Za poslední dva roky však v Británii došlo k velkému obratu – poměr lidí obávajících se migrace výrazně klesl. Je to tím, že jsou dnes Britové mnohem informovanější o tom, co pro ně členství v EU znamenalo?

V době, kdy se jednání o odchodu Velké Británie z Evropské unie chýlí ke konci, není od věci si připomenout, proč se obyvatelé Spojeného království pro brexit vlastně rozhodli. Kromě toho, že požadovali „získat zpět kontrolu“ nad britskými penězi a zákony, vyjadřovali také velké obavy z přistěhovalectví.

Na tuto nótu hraje britská vláda dodnes. „Volný pohyb skončí. Je to jeden z klíčových prvků hlasování v referendu, který musíme Britům zajistit,“ prohlásila před dvěma týdny před parlamentem britská premiérka Theresa Mayová. O pár dní později pak navíc před zástupci britského průmyslu uvedla, že po brexitu už občané členských zemí EU „nebudou předbíhat ve frontě“ kvalifikované pracovníky ze třetích zemí – například „inženýry ze Sydney a softwarové vývojáře z Dillí“.

Zatímco britská premiérka stále „hledí do zpětného zrcátka“, Britové se za poslední dva roky hnuli o velký kus kupředu, upozorňuje americký deník Washington Post. Odkazuje přitom na výsledky průzkumů dokazující změnu nálad britské společnosti a obrat v pohledu na problematiku přistěhovalectví.

Jedním z nich je průzkum YouGov, ve kterém pár dní před brexitem označilo „migraci a azyl“ za jeden z největších problémů, kterým země čelí, 56 procent Britů. Minulý měsíc však stejně odpovědělo jen 27 procent respondentů.

Změnu nálad v britské společnosti přitom dokazuje i druhé velké šetření společnosti Ipsos-MORI. Ten v červnu 2016 ukázal, že migraci považuje za „nejvážnější problém, kterému Británie čelí“ 48 procent obyvatel Spojeného království, letos v říjnu však toto číslo kleslo dokonce na 17 procent. To je podle odborníků skutečně velký skok. 

„Studuji tuto problematiku několik let a nikdy jsem neviděl tak velký posun během tak krátkého časového období,“ říká pro Washington Post politolog Univerzity v Manchesteru Rob Ford. Čím to je, že se postoj Britů k migraci během posledních dvou let tak významně posunul?

INFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUINFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUautor: INFO.CZ

Britové netušili, co má brexit šanci ovlivnit

Podle odborníka na Velkou Británii z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kryštofa Kruliše může mít na obrat v postojích obyvatel ostrovního království vliv například to, že počet lidí přicházejících do země začal po referendu klesat. Jak uvádí Washington Post, zatímco v roce před referendem dosahovala migrace ze zemí EU 189 tisíc lidí ročně, v současnosti to je kolem 87 tisíc.

„Vedlejší efekt brexitu byl takový, že síla migračního tlaku do Británie oslabila. V posledních dvou letech začalo do Spojeného království přiházet méně lidí – stále jich sice přicházelo víc, než odcházelo, ale míra nově příchozích měla sestupnou tendenci. To mohlo ke změně nálad přispět,“ vysvětluje pro INFO.CZ.

Dalším důvodem podle něj může být i to, že se o výhodách a protikladech členství v EU začalo v zemi víc diskutovat. Britové tak mnohdy zjistili až po referendu, co je brexitem dosažitelné a co už ne – v oblasti migrace, ale i jiných otázkách.

„Na změnu nálad mohla mít vliv také větší diskuse o této problematice v Británii a ukázání faktu, že nelze Evropskou unii vinit za všechny problémy, které s migrací souvisejí – například že příliv lidí z Ukrajiny a Ruska není způsobem členstvím Británie v Evropské unii, což voliči před referendem ne vždy chápali,“ říká Kruliš.

Velký vliv na tehdejší postoje Britů však měla i atmosféra způsobená migrační krizí, která propukla v roce 2015 a v rok britského referenda dosahovala největšího vrcholu, čehož také politici volající po brexitu typu Nigel Farage hojně využívali. V současnosti však migrace do Evropy ze Severní Afriky a Blízkého východu klesla na hodnoty před krizí. I to tedy může přispívat k tomu, že Britové už nevnímají migraci jako závažný problém.

„Zřejmě tam svou roli sehrálo také to, že v roce, kdy se hlasovalo o brexitu v referendu, byla Evropa na vrcholu migrační krize. Británie sice není členem Schengenu a může si tak udržet hraniční kontroly i možnost určit, které migranty k sobě pustí, ale na druhou stranu je pravda, že v případě, kdy by se migranti v Evropě časem integrovali a získali například občanství členského státu EU, mohli by pak využít volného pohybu osob a přijít do Británie. Částečně to tedy mohlo v roce 2016 ovlivnit hlasování,“ vysvětluje odborník.

Brexit - firmy, infografikaBrexit - firmy, infografikaautor: Info.cz

Podle Kruliše navíc obyvatelé Spojeného království mnohdy netušili, že Británie má v řadě oblastí včetně migrační a azylové politiky výjimky – takzvané opt-outy, které si při vstupu vyjednala. „Tím se lidé před referendem často nezabývali. Ale z emocionálního hlediska sehrála vrcholící migrační krize a ne vždy dobře zvládnuté postoje některých lídrů EU v otázce migrace určitě svojí roli,“ uzavírá odborník.

Je tedy otázka, zda by Britové obohacení o nové informace o členství v EU v současné době, kdy migrace slábne, hlasovali jinak než v roce 2016. Jak naznačují průzkumy, řada z nich určitě ano. Vyvolání nového referenda je sice něco, co premiérka Theresa Mayová rázně odmítá, podle některých odborníků by ji však turbulentní situace doma a případné odmítnutí brexitové dohody britským parlamentem mohlo k novému referendu nakonec přinutit.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud