EU si na Balkáně musí krýt záda. Vedle Ruska se tu plíživě rozmáhá Čína i Saúdové, říká znalkyně | info.cz

Články odjinud

EU si na Balkáně musí krýt záda. Vedle Ruska se tu plíživě rozmáhá Čína i Saúdové, říká znalkyně

„Evropská unie si v poslední době dost dobře uvědomuje, že západní Balkán ztrácí. Ztrácí ho na úkor Ruska, Turecka, Číny i Saúdské Arábie a najednou má strach, že zde může vypuknout válka – ať už v Bosně a Hercegovině nebo v Kosovu,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ odbornice na Balkán z Masarykovy univerzity v Brně Věra Stojarová. Právě otázka rozšiřování EU o dvě balkánské země – Severní Makedonii a Albánii – měla být jedním z témat aktuálního bruselského summitu. Rozhodnutí o zahájení přístupových rozhovorů ale nakonec bylo odsunuto. Jsou země vůbec připravené? A proč je váhavý postup EU na západním Balkáně nebezpečný?

Lídři Evropské unie měli na červnovém summitu rozhodnout o zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií, po úterním jednání unijních ministrů zahraničí je ale jasné, že se tak nestane – rozhodnutí o tom, zda rozhovory se dvěma zeměmi zahájit, bylo odloženo na říjen. Je podle vás oddálení správným krokem, nebo to může podkopat důvěryhodnost EU?

Důvěryhodnost Evropské unie už je v těchto zemích narušená, protože na to čekají dlouhou dobu. Oddálení je ale podle mě opodstatněné, protože ani v jedné z těchto zemí nenastal žádný pokrok, pokud jde o demokratické standardy a všechny důležité prerekvizity, které jsou pro Evropskou unii nezbytné.

Na druhou stranu jsem si ale myslela, že rozhovory se Severní Makedonií přes členské státy projdou a země tak bude odměněna za to, že se jí letos skoro po třiceti letech podařilo urovnat spory s Řeckem, kvůli čemuž si změnila i jméno. Pro Makedonii to byla a stále je obrovská zátěž, která bude prohlubovat polarizaci společnosti. Severní Makedonie je navíc jedinou zemí regionu, která se alespoň snaží o restart demokracie – na rozdíl od ostatních, kde demokracie upadá každým čím dál tím víc.

Doufám proto, že se po tomto rozhodnutí evropských zemích balkánské státy zamyslí a začnou něco dělat, aby se posunuly dál. To se týká i Severní Makedonie, která posledních třicet let neřešila nic jiného, než název státu, a téměř nic za tuto dobu neudělala. Změnou vyřešili zásadní problém ve sporu s Řeckem, ale tento krok rozdělil společnost a bude to mít vliv i na další volby a vývoj v zemi.

Jak by Albánie nesla, pokud by přes evropské státy prošly jen rozhovory se Severní Makedonií?

Asi ne příliš dobře. Hlavní problém je ale ten, že se balkánským zemím X let slibuje, že vstoupí do Evropské unie a obyvatelé už z toho začínají být unavení. Stále čekají na to, kdy už budou moct vstoupit a konečně se dostanou do toho vysněného „ráje“. Lidi na Balkáně totiž mají pocit, že až se to stane, všechno bude skvěle fungovat. Moc nechápou, že v první řadě je práce na nich a musí pro vstup něco udělat. Ale i kdyby přístupová jednání začala, neznamená to automaticky vstup do EU. Cesta je pak ještě hodně dlouhá a klikatá.

Pokud EU Severní Makedonii a Albánii v nejbližší době nenabídne přístupové rozhovory, bude to podle vás chyba, která může vztahy unie s celým regionem západního Balkánu ohrozit?

Byla by to chyba hlavně z bezpečnostního hlediska, protože Evropská unie si v poslední době dost dobře uvědomuje, že západní Balkán ztrácí. Ztrácí ho na úkor Ruska, Turecka, Číny i Saúdské Arábie a najednou má strach, že zde může vypuknout válka – ať už v Bosně a Hercegovině nebo v Kosovu. Takže pokud jde o bezpečnost, Evropská unie by to měla udělat. Druhá věc je, že žádná země zde nedosahuje na demokratické standardy – naopak se demokracie začíná ubírat špatným směrem a sklouzávat k neliberální podobě. 

Které balkánské země se tento problém týká nejvíc?

V největší míře lze úpadek demokracie pozorovat v Srbsku od nástupu Aleksandara Vučiće. Situace se výrazně zhoršuje také v Bosně a Hercegovině, což je dáno i tím, že se zde začíná angažovat Saúdská Arábie nebo Čína, která tu má obrovské investice. Rusko se zase silně angažuje v Makedonii, takže se tento problém týká všech států regionu. V Makedonii však před dvěma lety proběhl převrat, od kterého se země pokouší o restart demokracie a může říct, že se k evropským standardům snaží přiblížit.

Váhavá politika EU tedy otevírá dveře cizím mocnostem – nejvíc asi Rusku, které zde dlouhodobě pracuje na posílení svého vlivu. Proč má Moskva o západní Balkán zájem? Je pro Rusko skutečně zajímavý, nebo se jen snaží oslabit evropskou bezpečnost a snahy o rozšiřování NATO?

Jsou to oba tyto důvody. Balkán spadá do tradiční sféry vlivu Ruska, které razí panslavistické tendence a vždy se prezentovalo jako ochránce pravoslavných národů – zejména Srbů. Druhý důvod je pak samozřejmě snaha o omezování vlivu Evropské unie a Severoatlantické aliance. V tomto boji se ale Rusku nedaří. Pokud se podíváme, kolik států Balkánu už vstoupilo do NATO, je vidět, že tento poločas Rusko prohrává a snaží se to nahnat jinde – například prostřednictvím takzvané soft power, fake news a přes nová média.

Kde kromě Srbska cítíte vliv Ruska a jak se to projevuje na tamní politice?

Je to například Republika srbská v Bosně a Hercegovině, kde žijí etničtí Srbové. Ti se stále upínají k Rusku a jsou zde cítit separatistické tendence, kdy požadují buď nezávislost, nebo spojení se Srbskem. Pak je to vidět i v Makedonii, kde je obyvatelstvo velice rozpolcené a přiživují to právě fake news a sociální sítě. A právě v Makedonii se Rusku podařilo rozjet soft power asi v největší míře.

V čem je tento ruský vliv pro Evropu nebezpečný?

Právě v tom, že získává na svou stranu tamní voliče. Možná se Rusku nepodaří dostat na svou stranu vlády, ale získává obyvatelstvo, čímž přispívá k polarizaci společnosti. Už dnes je vidět, že zatímco jedna část by se ráda viděla na Západě a v Evropské unii, druhá by chtěla být pod záštitou Ruska. A to nepřispívá ke stabilitě Balkánu a teoreticky by to mohlo vyvolat další konflikt. 

Pokud by byla EU aktivnější a souhlasila s přístupovými rozhovory se Severní Makedonií a Albánií, bylo by Rusko z regionu svým způsobem vytlačeno, protože by už pro něj nebylo tak výhodné se tu takto silně angažovat?

To si nemyslím. Rusko se bude na Balkáně vždy angažovat. To, že se zahájí rozhovory, neznamená, že se tyto země členy Evropské unie nakonec stanou. Je to vidět i na případu Srbska a Černé Hory – přestože EU řekla, že budou členy v roce 2025, mám obrovské pochyby, že jimi za šest let doopravdy budou.

Není to tedy boj s větrnými mlýny?

Evropě nic jiného nezbývá. Pokud chce stabilizovat Balkán, musí se tam angažovat, protože jakmile se stáhne, bude zde velká pravděpodobnost konfliktu v Bosně a Hercegovině a také v Kosovu. Ale jak říkáte, je to tak trochu boj s větrnými mlýny a je to velice náročné.

Jak nebezpečná je pro EU v tomto ohledu Čína?

Čína je velice zajímavá, protože uvažuje úplně jinak než Evropané. Peking nemyslí v pětiletkách nebo desetiletkách, ale 50 i 100 let dopředu. V Srbsku tak Čína koupila například Železárnu Smederevo, což nikdo nechápe, protože to je fabrika, která byla na pokraji bankrotu a o kterou nikdo nestál. Číňané navíc na Balkáně hodně investují do dálnic, koridorů a takto se pomaličku a plíživě na Balkáně roztahují a nikdo o tom moc neví. Dělají to velice tiše, za sto let ale můžeme zjistit, že Číňani jsou na Balkáně vlastně úplně všude.

Jak je to s přítomností Turecka, které jste také zmiňovala? I to má na Balkáně stále silnější vliv?

Turecký prezident má pocit, že by Turecko mělo být regionální velmocí a s tímto cílem se snaží získat vliv zejména u muslimského obyvatelstva – v Bosně a Hercegovině, v Makedonii, v Kosovu a také v srbském Sandžaku. I Turecko se totiž snaží upevňovat si pozici hlavně mezi obyvatelstvem, a ne vládou, čehož si obyvatelé hodně všímají. Když byl Erdogan naposledy v Novi Pazaru (kulturní centrum Sandžaku – pozn. redakce), místní to komentovali s tím, že zatímco Tito sem dojel jen jednou, Erdogan tu je už podruhé.

Turecko se tedy na Balkáně určitě rozpíná. A nejenom Turecko, ale i Saúdská Arábie. Ta má obrovské investice zase v Bosně a Hercegovině, kde zásadním způsobem mění identitu muslimského obyvatelstva. Bezpečnostní hrozba ze strany Saúdské Arábie proto může být ještě větší, než ze strany Turecka. Tamní muslimské obyvatelstvo totiž vlivem Saúdské Arábie už není tak sekulární, jak bývalo, a jejich pojetí islámu se začalo radikalizovat.

O tom, že na Balkánu sílí podhoubí pro terorismus, se mluví dlouhodobě. Může se situace vlivem Saúdské Arábie nějak změnit?

Je třeba říct, že při pohledu na statistiky z toho Bosna a Hercegovina a Kosovo vycházejí nejhůř, ale pokud se to přepočítá na počet muslimských obyvatel, zjistíte, že tento problém je mnohem větší ve Velké Británii, ve Francii nebo v Belgii. Nicméně je pravda, že Saúdská Arábie v těchto zemích hodně investuje a má vliv, což je zajímavé hlavně pro mladé lidi mezi 18 až 30 lety, kteří jsou nezaměstnaní a jsou pod velkým vlivem sociálních sítí. To je nebezpečné.

Měla by si tedy Evropa s ohledem na sílící vliv velmocí na Balkáně víc hlídat záda?

Rozhodně. Jde o naši bezpečnost a stabilitu Evropské unie.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud