7 věcí, které byste měli vědět o novém rozpočtu EU | info.cz

Články odjinud

7 věcí, které byste měli vědět o novém rozpočtu EU

Na začátku května Evropská komise představí dlouho očekávaný návrh unijního víceletého rozpočtu, kterým se EU bude řídit po roce 2020. Už nyní se ale kolem jeho podoby objevuje řada otazníků a členské státy se začínají dohadovat, co všechno by se z něj mělo financovat a kdo „urve“ největší podíl. Jak bude rozpočet velký? Jak se na něm podepíše odchod Británie z EU? A hrozí zemím, které odmítají přijímat uprchlíky, méně peněz? Čtěte náš přehled.

Kdy bude návrh víceletého rozpočtu EU zveřejněn a kdo ho schvaluje?

S návrhem víceletého finančního rámce EU na období 2021-2027 přijde Evropská komise ve středu 2. května a poté bude v průběhu celého měsíce představovat konkrétní podrobnosti. K jejímu návrhu se vyjádří jak členské státy zasedající v Radě EU (jednomyslně), tak s ním musí souhlasit i Evropský parlament. Komise by chtěla, aby se debata o podobě rozpočtu EU uzavřela do voleb do Evropského parlamentu, které proběhnou na konci května příštího roku. Podle mnohých se ale jedná o příliš ambiciózní plány.

Co se z rozpočtu EU platí?

Výdaje rozpočtu EU tradičně směřují hlavně do zemědělství a životního prostředí, na snižování rozdílů mezi státy a regiony EU a také na posilování jejich rozvoje nebo na zajištění bezpečnosti a stability uvnitř EU i mimo ni. Nový víceletý rozpočet EU by měl počítat i s financemi na nové priority, k nimž patří především obrana, výzkum, ochrana hranice, migrace a také rozvojová pomoc. Jedná se o investice, které jsou v zájmu všech členských států a mají přidanou evropskou hodnotu.

Co s rozpočtem EU udělá brexit?

Jednou z největších výzev, s nimiž se budou muset instituce EU při tvorbě rozpočtu EU vypořádat, je díra, kterou po sobě zanechá Spojené království. Británie je třetím největším státem EU a tzv. čistým plátcem do rozpočtu (tj. odvádí do něj více, než z něj zpátky získává). Odhaduje se, že rozpočet EU se po odchodu Británie zmenší až o 12-15 miliard eur ročně (ve výsledku cca 90 miliard eur).

Objem rozpočtu, kterým se EU řídí nyní (2014-2020), dosahuje 1 % HND EU (960 miliard eur), a ten příští bude minimálně stejně tak velký. Šéf Komise Jean-Claude Juncker v minulosti navíc několikrát mluvil o tom, že by nový víceletý rozpočet měl být vyšší než ten stávající – mj. proto, aby se z něj ufinancovaly i zmiňované nové priority.

Jak zalepit díru po brexitu?

Už nyní je jasné, že otázka, kde budou instituce brát prostředky, vyvolá mezi státy velkou diskusi. Ve hře je několik možností. V první řadě mezi ně patří vyšší příspěvky členských států, nové zdroje rozpočtu (nejčastěji se hovoří o dani z plastů či z obchodování s emisními povolenkami) a úspory ve stávající struktuře rozpočtu. Jak nedávno redakci INFO.CZ potvrdil komisař pro rozpočet EU Günther Oettinger, Komise chce v květnu přijít s „vyváženým“ návrhem. „Víme už, že z poloviny půjde o nové peníze a zbytek budou představovat škrty v současné struktuře rozpočtu,“ řekl.

Jak se úspory v rozpočtu EU dotknou Česka?

Česko je od vstupu do EU v roce 2004 tzv. čistým příjemcem peněz z unijního rozpočtu, což znamená, že z něj více čerpá, než do něj odvádí. To se nezmění ani po roce 2020, avšak už nyní je jisté, že objem peněz, který bude země z rozpočtového koláče ukusovat, se zmenší. Důvodem je rostoucí životní úroveň v zemi – jinými slovy: některé oblasti Česka už jsou rozvinuté natolik, že by v příštích letech mohly dostat peněz míň než dnes, a také plánované úspory v rozpočtu EU – především v oblasti zemědělské politiky a strukturálních fondů určených na rozvoj chudších zemí. „Pokud jde o kohezi, tak dnes dostáváme přes 600 miliard korun. Kdyby škrty dosáhly 30 %, tak bychom pořád byli zhruba na 520 miliardách korun,“ řekla INFO.CZ česká komisařka a bývalá ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová.

Budou peníze z rozpočtu spojeny s podporou uprchlíků?

Už nějakou dobu zaznívají názory, že peníze z rozpočtu EU by měly být propojeny s přerozdělováním uprchlíků. Jinými slovy, země, která by nespolupracovala a nechtěla by přijímat uprchlíky, by mohla mít k dispozici méně peněz na podporu svých projektů. Podle posledních informací se zdá, že Komise skutečně tímto směrem uvažuje, ale spíše než o „bič“ na země odmítající přijmout uprchlíky, k nimž patří i ČR, by se mělo jednat o „pozitivní pobídky“ – tedy, že regiony více zatížené migrací nebo země, které spolupracují při řešení migrační krize, by měly větší nárok na peníze. Jak nedávno uvedly Financial Times, důsledkem by mohl být přesun peněz ze střední a východní Evropy směrem na jih Evropy, tj. do zemí, jako je Itálie nebo Řecko.

Proč chce Komise podmínit čerpání z rozpočtu kvalitou právního státu?

Evropská komise pravděpodobně podmíní čerpání z fondů EU dodržováním právního státu. Spojení fondů s kvalitou právního státu má podporu největšího plátce do rozpočtu Německa, ale i dalších zemí, které do společné unijní kasy více platí, než z ní dostávají. Naopak proti se staví příjemci peněz, k nimž patří i Polsko a Maďarsko. Oba státy čelí kvůli stavu soudů či přístupu k nevládním organizacím v Bruselu kritice.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud