Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

EU se připravuje na kolaps jednání o brexitu. 7 věcí, které byste měli vědět

EU se připravuje na kolaps jednání o brexitu. 7 věcí, které byste měli vědět

Vyjednávání o odchodu Spojeného království z EU provází chaos a podle posledních informací se zdá, že rozhovory uvízly na mrtvém bodě. Potřebný impuls by mohlo přinést zítřejší zasedání Evropské rady, kde se potkají premiéři a prezidenti z celé evropské osmadvacítky a špičky unijních institucí. Ve hře je konání mimořádného summitu k brexitu, který by mohl proběhnout v listopadu, ale také pokračování stávající situace – ta by v konečné fázi vedla k neřízenému brexitu. Co by to znamenalo? Proč se oběma stranám nedaří najít společnou řeč? V čem spočívají největší problémy? Redakce INFO.CZ připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky.

1. Proč Velká Británie vystupuje z EU?

O možnosti tzv. brexitu se ve Spojeném království začalo hovořit už v devadesátých letech v souvislosti s Maastrichtskou smlouvou. Do tuhého však začalo jít až poté, co si s myšlenkou referenda o brexitu začal na veřejnosti zahrávat tehdejší konzervativní premiér David Cameron. Ten nakonec stanovil datum referenda o setrvání země v EU na 23. června 2016.

Po měsících intenzivní kampaně, kterou vedly obě strany bojující za odchod i setrvání v EU, Britové těsně rozhodli, že z evropské osmadvacítky odejdou. Tábor „Leave“ porazil „Remain“ poměrem 51,9 % ku 48,1%. Referenda se zúčastnilo víc než 71 % voličů, zájem lidí o hlasování byl tedy poměrně velký, Británie však po referendu zůstala rozdělená – zatímco v Anglii a Walesu převládl tábor pro odchod z EU, lidé ve Skotsku a Severním Irsku se naopak vyslovili pro setrvání v evropském bloku.

2. Kdy nastane brexit?

Británie z EU odejde přesně v jedenáct hodin večer 29. března 2019. Ani v tento den však nebude odchod Spojeného království z EU stoprocentní – do konce roku 2020 by mělo platit ještě tzv. přechodné období, který má dát úřadům a podnikům čas přizpůsobit se novým podmínkám. Během tohoto období by tak měla v Británii nadále platit unijní pravidla, a to i nově přijatá – na jejich podobu už ale Londýn nebude mít jako stát mimo EU žádný vliv.

Brexit - firmy, infografikaBrexit - firmy, infografikaautor: Info.cz

Ani délka přechodného období však stále není jistá, britská vláda přemýšlí nad možností, že by mohlo být delší.

3. V jakém bodě se nyní nachází jednání o brexitu?

Jak ukazují dosavadní výsledky rozhovorů, dohodnutí podmínek rozvodu mezi Londýnem a Bruselem je a bude mnohem složitější, než se čekalo. Jednání oficiálně odstartovala 19. června 2017, tedy rok po britském referendu. Od té doby se vyjednávací týmy scházejí každý měsíc, aby dali podmínkám odchodu Británie z EU jasnější obrysy.

Úkolem prvního kola rozhovorů bylo nastínit řešení tří hlavních okruhů otázek: budoucí nastavení práv občanů EU a Británie žijící na druhé straně hranice po brexitu, finančního vyrovnání britských závazků vůči unii a nastavení režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem. První kolo bylo koncem loňského roku uzavřeno tak, aby se mohlo postupně přejít do druhé fáze, tedy k jednání o budoucích vztazích a přechodném období. To však neznamená, že je mezi Londýnem a Bruselem ve všech třech bodech prvního kola jasno – nad řadou otázek stále visí otazníky, především pak nad budoucím režimem na severoirské hranici. V současné době rozhovory uvízly na mrtvém bodě.

4. O co jde ve sporu o režim na hranici mezi Irskem a Severním Irskem?

Zjednodušeně řečeno EU usiluje o to, aby se kvůli brexitu nezavedla „tvrdá“ a tedy standartní kontrolovaná hranice mezi Irskem a Severním Irskem, které je integrální součástí Spojeného království. Evropská sedmadvacítka chce, aby na obou stranách i po brexitu dále platila pravidla EU a obchodování ani cestování přes hranici nebylo ani v budoucnosti jakkoliv ohroženo. Britská vláda, ale také severoirští politici, dlouhodobě trvají na tom, že nebudou souhlasit s žádnou brexitovou dohodou, podle které by Severní Irsko zůstalo v unijní hospodářské oblasti, zatímco zbytek Spojeného království by z ní vystoupil.

Premiérka Theresa Mayová toto stanovisko zopakovala naposledy včera před poslanci britského parlamentu. Řešením je podle ní spíše to, aby součástí celní unie zůstala celá Británie. Toto řešení by ovšem muselo být jasně časově ohraničené, aby Británie nezůstala v celní unii „polapena“ natrvalo. Mayová dále řekla, že očekává, že v případě dojednání kompromisu by Británie celní unii opustila nejpozději na konci roku 2021.

5. O čem bude rozhodovat summit EU?

O víkendu se chvíli zdálo, že obě strany dospěly ke kompromisu a „rozvodová dohoda“ je konečně na stole. To bylo důležité kvůli tomu, aby Británie, a stejně tak další země EU, měly dostatek času pro její ratifikaci. V neděli později odpoledne se ale ukázalo, že tomu tak není. Nejbližší termín, který by mohl přinést průlom, je zasedání Evropské rady ve středu 17. října.

Podle diplomatů a zdrojů z blízkostí jednání se tak ale s největší pravděpodobností nestane. Jedna z věcí, o které by ve středu večer mohli prezidenti a premiéři rozhodnout, je svolání mimořádného listopadového summitu EU k tématu brexitu. Schůzka sice měla původně sloužit k finálnímu potvrzení smlouvy o britském odchodu a související politické deklarace o budoucích vzájemných vztazích. Nyní ale spíše přijdou na řadu rozhovory o přípravách na situaci, kdy Británie EU opustí bez dojednané smlouvy. O tom, že tento scénář je nyní pravděpodobnější než kdy jindy, mluvil ve zvacím dopise i šéf Evropské rady Donald Tusk.

6. Co by znamenal brexit bez dohody?

Odchod Spojeného království z EU bez jakékoliv předem dohodnuté smlouvy by se projevil v celé řadě oblastí. Jak INFO.CZ popisuje v tomto článku, dotkl by se např. obchodu. V praxi by brexit bez dohody znamenal to, že by se obchod a otázky byznysového charakteru vůči EU i třetím zemím řešily na základě pravidel Světové obchodní organizace (WTO) – a to do té doby, než by vznikly nové bilaterální dohody. Nové obchodní smlouvy by Británie musela uzavřít i se třetími zeměmi, jako je třeba Jihoafrická republika nebo Jižní Korea.

Velké problémy by také nastaly v obchodní výměně mezi EU a Británií, což by pocítily dodavatelsko-odběratelské řetězce. „Například výrobci aut působí ve Velké Británii, do automobilů ale montují součástky vyráběné v celé unii včetně České republiky. Dovoz součástek by se však výrazně zkomplikoval, protože by podléhal novým celním povinnostem, kontrolám a další byrokracii,“ vysvětlil redakci analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš.

7. Je možné brexit ještě zvrátit?

Taková možnost je velmi nepravděpodobná. Theresa Mayová totiž vypsání nového referenda o brexitu rázně odmítla s tím, že by byla pošlapána důvěra té části britské společnosti, která v roce 2016 hlasovala pro odchod z EU. Britská premiérka tak v polovině ledna reagovala na slova Donalda Tuska, který v Evropském parlamentu řekl, že pokud by si Británie názor na brexit rozmyslela, mohla by v unii zůstat. „Na kontinentu jsme názor nezměnili – naše srdce jsou vám stále otevřena,“ prohlásil Tusk.

INFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUINFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUautor: INFO.CZ

Zatímco otevřené dveře nabídnuté evropskými představiteli Mayová rázně odmítá, bývalý britský premiér Tony Blair by je okamžitě přijal. Rozhodnutí opustit unii totiž považuje za „historický omyl“. Lídry EU proto vyzval, aby byli připraveni Británii nabídnout „přijatelnou cestu zpět do unie“.

 

 

Kdo je Andrej Babiš mladší? Bývalý pilot, který se přes únos na Krym dostal až do Švýcarska

Kolem osoby Andreje Babiše juniora a jeho údajného únosu na Krym se zatím objevuje více otázek než odpovědí. Informací o synovi českého premiéra a šéfa hnutí ANO ve veřejném prostoru příliš není. Projděte si alespoň základní údaje o jeho životě.

Podle reportáže novinářů ze Seznam Zpráv, kteří s Babišem mladším osobně mluvili, žije dnes politikův syn ve Švýcarsku a drží místní občanství. Před několika měsíci se ocitl podle svých slov nedobrovolně na Krymu, kam ho měl odvést spolupracovník premiéra Babiše Petr Protopopov. Podle Babiše mladšího chtěl premiér, aby jeho syn po zahájení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo zmizel.

Link

Dita Protopopová a její posudek

Šéf hnutí ANO tvrdí, že je jeho syn „psychicky nemocný, bere léky, musí být pod dohledem a žije s matkou ve Švýcarsku“. Na záběrech Seznam Zpráv je opravdu vidět i někdejší Babišova manželka.

Situace ohledně psychického stavu Babiše mladšího ale není úplně jasná. „Posudek“ před časem sepsala lékařka Dita Prototopopová, která za hnutí ANO kandidovala v Praze 8.

5350772:article:true:true:true

Bývalý pilot, který náhle psychicky onemocněl

Podle iRozhlas.cz policisté hodnotí „výmluvu“ Babiše mladšího na zdravotní stav jako účelovou a obstrukční. Odkazují se přitom na to, že ještě nedávno vykonával profesi pilota civilního dopravního letadla Boeing 737. Podle iRozhlas.cz si policisté tento fakt ověřili u Úřadu civilního letectví.

Babiš mladší létal pro společnost Travel Service, z níž měl být podle zpráv médií – například týdeníku Aha! - vyhozen.

Z médií lze ještě vyčíst, že si Babiš junior před několika lety pořídil dům na kraji Prahy za necelých třináct milionů korun. Konkrétně šlo o vilu v pražských Ďáblicích.Link

Nemocná má být údajně i sestra Adriana Bobeková

Prvorozený syn šéfa hnutí ANO se narodil v roce 1983 politikově první manželce Beatě, rozené Adamovičové. Pár má společně ještě dceru Adrianu. Se svou současnou manželkou Monikou má premiér další dvě děti: dceru Vivien a syna Frederika.

Babiš junior i jeho starší sestra figurují ve vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Andrej Babiš v pondělí zopakoval, že psychickými problémy trpí i jeho dcera Adriana Bobeková, konkrétně má jít v jejím případě o bipolární poruchu.

Andrej Babiš mladší: Můj otec chtěl, abych zmizel. Kvůli Čapímu hnízdu mě drželi na Krymu>>>

ONLINE Syn i dcera jsou nemocní, brání se Babiš. Kvůli Čapímu hnízdu chtějí jeho demisi. Sledujte zde>>>

37867