Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Proč jednání o odchodu Británie z EU drhnou a co bude po roce 2019? 6 palčivých otázek o brexitu

Už za rok a tři týdny se brexit stane skutečností, jednání o odchodu Velké Británie z EU se však stále nese ve znamení chaosu a nad klíčovými otázkami stále visí řada otazníků. Máte v nepřehledném jednání kolem brexitu zmatek? Vše potřebné o vystoupení Spojeného království z unie se dozvíte v odpovědích na šest zásadních otázek, které brexit doprovází.  

Proč Velká Británie vystupuje z EU?

O možnosti vystoupení Velké Británie z Evropské unie se ve Spojeném království začalo hovořit už v devadesátých letech v souvislosti s Maastrichtskou smlouvou. Do tuhého však začalo jít až poté, co si s myšlenkou referenda o brexitu začal na veřejnosti zahrávat tehdejší premiér David Cameron. Ten nakonec stanovil datum lidového hlasování o setrvání země v EU na 23. června 2016.

Po měsících intenzivní kampaně, kterou vedly obě strany bojující za odchod i setrvání v EU, Britové těsně rozhodli, že z Evropské unie odejdou. Tábor „Leave“ porazil „Remain“ poměrem 51,9 % ku 48,1%. Referenda se zúčastnilo víc než 71 procent voličů, zájem lidí o hlasování byl tedy poměrně velký, Británie však po referendu zůstala rozdělená – zatímco v Anglii a Walesu převládl tábor pro odchod z EU, lidé ve Skotsku a Severním Irsku se naopak vyslovili pro setrvání v evropském bloku.

Kdy nastane brexit?

Británie z unie odejde přesně v jedenáct hodin večer 29. března 2019. Ani za rok však nebude odchod Spojeného království z EU stoprocentní – do konce roku 2020 by mělo platit ještě takzvané přechodné období, který má dát úřadům a podnikům čas přizpůsobit se novým podmínkám. Během tohoto období by tak měla v Británii nadále platit unijní pravidla, a to i nově přijatá – na jejich podobu už ale Londýn nebude mít jako stát mimo EU žádný vliv.

Ani délka přechodného období však stále není stoprocentní, britská vláda totiž koketuje nad možností, že by mohlo být delší. Podle únorového dokumentu britského ministerstva pro brexit by přechodné období mělo trvat tak dlouho, kolik času bude potřeba na „přípravu a implementaci nových procesů a nových systémů“.

V jakém bodě se nyní nachází jednání o brexitu?

Jak ukazují dosavadní výsledky rozhovorů, dohodnutí podmínek rozvodu mezi Londýnem a Bruselem je a bude mnohem složitější, než se čekalo. Jednání oficiálně odstartovala 19. června 2017, tedy rok po britském referendu. Od té doby se vyjednávací týmy – na unijní straně vedené Michelem Barnierem a za Británii Davidem Davisem – scházejí každý měsíc, aby dali podmínkám odchodu Británie z EU jasnější obrysy.

Úkolem prvního kola rozhovorů bylo nastínit řešení tří hlavních okruhů otázek: budoucí nastavení práv občanů EU a Británie žijící na druhé straně hranice po brexitu, finančního vyrovnání britských závazků vůči unii a nastavení režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem. První kolo bylo koncem loňského roku uzavřeno tak, aby se mohlo postupně přejít do druhé fáze, tedy k jednání o budoucích vztazích a přechodném období. To však neznamená, že je mezi Londýnem a Bruselem ve všech třech bodech prvního kola jasno – nad řadou otázek stále visí otazníky, především pak nad budoucím režimem na severoirské hranici.

Dosavadní pokrok v jednání Brusel shrnul do návrhu právní dohody o vystoupení, který koncem února zveřejnil Barnier se slovy, že je potřeba jednání vést na základě konkrétního právního textu, protože času ubývá. Smlouva by totiž měla být uzavřena do letošního podzimu tak, aby mohla ještě projít ratifikačním procesem. Britská premiérka však 120stránkový text považuje za nepřijatelný.

Brexit a Severní Irsko

Nejožehavějším tématem a zároveň největším kamenem úrazu rozhovorů mezi Londýnem a Bruselem je nastavení režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem, a právě proto také Mayová považuje návrh právního textu Komise za nepřijatelný.

Součástí inkriminovaného dokumentu je totiž i protokol o severoirské hranici, ve které unie ve snaze vyhnout se zavedení „tvrdé“ a tedy standartní kontrolované hranice mezi Irskem a Severním Irskem navrhuje, aby na obou stranách i po brexitu dál platila unijní pravidla, a obchodování ani cestování přes hranici tak nebylo v budoucnosti ohroženo. K tomu by mělo dojít, pokud Británie nepřijde s lepším, flexibilnějším řešením, které by bylo pro Severní Irsko ušité na míru.

Podle Mayové by však návrh Komise vedl k tomu, že by v podstatě vznikla hranice mezi Severním Irskem a zbytkem Británie, což by oslabilo územní celistvost Spojeného království. S tím by podle ní žádný britský premiér nikdy nesouhlasil. O otázku severoirské hranice se tak zřejmě ještě povedou tvrdé boje. Londýn i Brusel však mají stále na paměti to, že jde o velmi citlivé téma a změny po brexitu by mohly rozdmýchat násilí mezi katolíky a protestanty žijícími v Severním Irsku.

Jaké budou dopady brexitu?

Zatímco v otázce budoucí hranice mezi Severním Irskem a Irskem jsou jednání stále na začátku, v dalších dvou bodech už je po prvním kole rozhovorů o něco jasněji. Co se týče finančního vyrovnání závazků Británie vůči unii, David Davis očekává, že takzvaný „účet za brexit“, který má činit asi něco mezi 35 až 39 miliardami liber (jeden až 1,1 bilionu korun), Londýn uhradí během přechodného období, nicméně pouze v případě, že bude dosaženo dohody o budoucím partnerství.

Pokroku bylo dosaženo také v otázce zachování práv občanů EU po brexitu, i když ne takového, jak by bylo záhodno. Země EU totiž požadují, aby unijní občané měli ve Spojeném království plná práva, i když do země přijdou až během přechodného období. Přitom se hovoří například o právu neomezeného pobytu, přístupu ke vzdělání a sociálnímu zabezpečení nebo o příspěvcích na děti. To ale Mayová odmítá s tím, že občani EU, kteří přijedou po brexitu, nemohou mít stejná práva jako ti, co se sem přesídlili už před odchodem. I o tom se tedy jisto jistě povedou bouřlivé debaty.

Otázek, které jsou potřeba v následujících měsících a letech ještě vyřešit, je ale celá sada. Tou nejzásadnější bude to, jak nově nastavit obchodní vztahy mezi Británií a Evropskou unií. Mayová totiž dala opakovaně najevo, že se staví nejen proti setrvání v celní unii, ale také v jednotném evropském trhu. Podle předsedy Evropské rady je tedy jediným východiskem to, vytvořit mezi Británií a EU dohodu o volném obchodu

Je možné brexit ještě zvrátit?

Taková možnost je velmi nepravděpodobná. Theresa Mayová totiž vypsání nového referenda o brexitu rázně odmítla s tím, že by byla pošlapána důvěra té části britské společnosti, která v roce 2016 hlasovala pro odchod z EU. Britská premiérka tak v polovině ledna reagovala na slova Donalda Tuska, který v Evropském parlamentu řekl, že pokud by si Británie názor na brexit rozmyslela, mohla by v unii zůstat. „Na kontinentu jsme názor nezměnili – naše srdce jsou vám stále otevřena,“ prohlásil Tusk.

Zatímco otevřené dveře nabídnuté evropskými představiteli Mayová rázně odmítá, bývalý britský premiér Tony Blair by je okamžitě přijal. Rozhodnutí opustit unii totiž považuje za „historický omyl“. Lídry EU proto vyzval, aby byli připraveni Británii nabídnout „přijatelnou cestu zpět do unie“.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1