Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Proč jednání o odchodu Británie z EU drhnou a co bude po roce 2019? 6 palčivých otázek o brexitu

Už za rok a tři týdny se brexit stane skutečností, jednání o odchodu Velké Británie z EU se však stále nese ve znamení chaosu a nad klíčovými otázkami stále visí řada otazníků. Máte v nepřehledném jednání kolem brexitu zmatek? Vše potřebné o vystoupení Spojeného království z unie se dozvíte v odpovědích na šest zásadních otázek, které brexit doprovází.  

Proč Velká Británie vystupuje z EU?

O možnosti vystoupení Velké Británie z Evropské unie se ve Spojeném království začalo hovořit už v devadesátých letech v souvislosti s Maastrichtskou smlouvou. Do tuhého však začalo jít až poté, co si s myšlenkou referenda o brexitu začal na veřejnosti zahrávat tehdejší premiér David Cameron. Ten nakonec stanovil datum lidového hlasování o setrvání země v EU na 23. června 2016.

Po měsících intenzivní kampaně, kterou vedly obě strany bojující za odchod i setrvání v EU, Britové těsně rozhodli, že z Evropské unie odejdou. Tábor „Leave“ porazil „Remain“ poměrem 51,9 % ku 48,1%. Referenda se zúčastnilo víc než 71 procent voličů, zájem lidí o hlasování byl tedy poměrně velký, Británie však po referendu zůstala rozdělená – zatímco v Anglii a Walesu převládl tábor pro odchod z EU, lidé ve Skotsku a Severním Irsku se naopak vyslovili pro setrvání v evropském bloku.

Kdy nastane brexit?

Británie z unie odejde přesně v jedenáct hodin večer 29. března 2019. Ani za rok však nebude odchod Spojeného království z EU stoprocentní – do konce roku 2020 by mělo platit ještě takzvané přechodné období, který má dát úřadům a podnikům čas přizpůsobit se novým podmínkám. Během tohoto období by tak měla v Británii nadále platit unijní pravidla, a to i nově přijatá – na jejich podobu už ale Londýn nebude mít jako stát mimo EU žádný vliv.

Ani délka přechodného období však stále není stoprocentní, britská vláda totiž koketuje nad možností, že by mohlo být delší. Podle únorového dokumentu britského ministerstva pro brexit by přechodné období mělo trvat tak dlouho, kolik času bude potřeba na „přípravu a implementaci nových procesů a nových systémů“.

V jakém bodě se nyní nachází jednání o brexitu?

Jak ukazují dosavadní výsledky rozhovorů, dohodnutí podmínek rozvodu mezi Londýnem a Bruselem je a bude mnohem složitější, než se čekalo. Jednání oficiálně odstartovala 19. června 2017, tedy rok po britském referendu. Od té doby se vyjednávací týmy – na unijní straně vedené Michelem Barnierem a za Británii Davidem Davisem – scházejí každý měsíc, aby dali podmínkám odchodu Británie z EU jasnější obrysy.

Úkolem prvního kola rozhovorů bylo nastínit řešení tří hlavních okruhů otázek: budoucí nastavení práv občanů EU a Británie žijící na druhé straně hranice po brexitu, finančního vyrovnání britských závazků vůči unii a nastavení režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem. První kolo bylo koncem loňského roku uzavřeno tak, aby se mohlo postupně přejít do druhé fáze, tedy k jednání o budoucích vztazích a přechodném období. To však neznamená, že je mezi Londýnem a Bruselem ve všech třech bodech prvního kola jasno – nad řadou otázek stále visí otazníky, především pak nad budoucím režimem na severoirské hranici.

Dosavadní pokrok v jednání Brusel shrnul do návrhu právní dohody o vystoupení, který koncem února zveřejnil Barnier se slovy, že je potřeba jednání vést na základě konkrétního právního textu, protože času ubývá. Smlouva by totiž měla být uzavřena do letošního podzimu tak, aby mohla ještě projít ratifikačním procesem. Britská premiérka však 120stránkový text považuje za nepřijatelný.

Brexit a Severní Irsko

Nejožehavějším tématem a zároveň největším kamenem úrazu rozhovorů mezi Londýnem a Bruselem je nastavení režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem, a právě proto také Mayová považuje návrh právního textu Komise za nepřijatelný.

Součástí inkriminovaného dokumentu je totiž i protokol o severoirské hranici, ve které unie ve snaze vyhnout se zavedení „tvrdé“ a tedy standartní kontrolované hranice mezi Irskem a Severním Irskem navrhuje, aby na obou stranách i po brexitu dál platila unijní pravidla, a obchodování ani cestování přes hranici tak nebylo v budoucnosti ohroženo. K tomu by mělo dojít, pokud Británie nepřijde s lepším, flexibilnějším řešením, které by bylo pro Severní Irsko ušité na míru.

Podle Mayové by však návrh Komise vedl k tomu, že by v podstatě vznikla hranice mezi Severním Irskem a zbytkem Británie, což by oslabilo územní celistvost Spojeného království. S tím by podle ní žádný britský premiér nikdy nesouhlasil. O otázku severoirské hranice se tak zřejmě ještě povedou tvrdé boje. Londýn i Brusel však mají stále na paměti to, že jde o velmi citlivé téma a změny po brexitu by mohly rozdmýchat násilí mezi katolíky a protestanty žijícími v Severním Irsku.

Jaké budou dopady brexitu?

Zatímco v otázce budoucí hranice mezi Severním Irskem a Irskem jsou jednání stále na začátku, v dalších dvou bodech už je po prvním kole rozhovorů o něco jasněji. Co se týče finančního vyrovnání závazků Británie vůči unii, David Davis očekává, že takzvaný „účet za brexit“, který má činit asi něco mezi 35 až 39 miliardami liber (jeden až 1,1 bilionu korun), Londýn uhradí během přechodného období, nicméně pouze v případě, že bude dosaženo dohody o budoucím partnerství.

Pokroku bylo dosaženo také v otázce zachování práv občanů EU po brexitu, i když ne takového, jak by bylo záhodno. Země EU totiž požadují, aby unijní občané měli ve Spojeném království plná práva, i když do země přijdou až během přechodného období. Přitom se hovoří například o právu neomezeného pobytu, přístupu ke vzdělání a sociálnímu zabezpečení nebo o příspěvcích na děti. To ale Mayová odmítá s tím, že občani EU, kteří přijedou po brexitu, nemohou mít stejná práva jako ti, co se sem přesídlili už před odchodem. I o tom se tedy jisto jistě povedou bouřlivé debaty.

Otázek, které jsou potřeba v následujících měsících a letech ještě vyřešit, je ale celá sada. Tou nejzásadnější bude to, jak nově nastavit obchodní vztahy mezi Británií a Evropskou unií. Mayová totiž dala opakovaně najevo, že se staví nejen proti setrvání v celní unii, ale také v jednotném evropském trhu. Podle předsedy Evropské rady je tedy jediným východiskem to, vytvořit mezi Británií a EU dohodu o volném obchodu

Je možné brexit ještě zvrátit?

Taková možnost je velmi nepravděpodobná. Theresa Mayová totiž vypsání nového referenda o brexitu rázně odmítla s tím, že by byla pošlapána důvěra té části britské společnosti, která v roce 2016 hlasovala pro odchod z EU. Britská premiérka tak v polovině ledna reagovala na slova Donalda Tuska, který v Evropském parlamentu řekl, že pokud by si Británie názor na brexit rozmyslela, mohla by v unii zůstat. „Na kontinentu jsme názor nezměnili – naše srdce jsou vám stále otevřena,“ prohlásil Tusk.

Zatímco otevřené dveře nabídnuté evropskými představiteli Mayová rázně odmítá, bývalý britský premiér Tony Blair by je okamžitě přijal. Rozhodnutí opustit unii totiž považuje za „historický omyl“. Lídry EU proto vyzval, aby byli připraveni Británii nabídnout „přijatelnou cestu zpět do unie“.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1