Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

EU začíná zapomínat, proč vznikla, varoval v Davosu Babiš. Vyzýval k ochraně hranic a svobodě trhu

EU začíná zapomínat, proč vznikla, varoval v Davosu Babiš. Vyzýval k ochraně hranic a svobodě trhu

Český premiér v demisi Andrej Babišdnes na Světovém ekonomického fóru v Davosu vyzval k prohloubení svobod vnitřního trhu jako hlavního zdroje prosperity Evropské unie. EU by podle něj měla chránit své vnější hranice a řešit konflikty ve svém sousedství dříve, než se stanou bezpečnostní hrozbou pro občany členských států. V poslední době se Evropa podle Babiše místo posilování své pozice hašteřila kvůli maličkostem. Klíčová rozhodnutí musí EU přijímat jednomyslně na úrovni premiérů, uvedl. Babišův projev zazněl za zavřenými dveřmi a jeho znění ČTK poskytl tiskový odbor Úřadu vlády ČR.

Babiš v Davosu vystoupil v panelu s názvem Vytváření společné vize pro Evropskou unii. V anglicky předneseném projevu varoval, že unie začíná zapomínat, proč ve skutečnosti vznikla, tedy aby garantovala mír a prosperitu svých občanů.

„V poslední době tlačíme na další integraci, aniž bychom věděli, proč a kam má směřovat," řekl premiér. Aby byla Evropa silná, musí být podle něj trpělivá. Ukvapená rozhodnutí by nemusela být ku prospěchu Evropy, ale naopak by pro ni mohla znamenat riziko.

Evropští občané musejí vědět, kam Evropa směřuje. „A musíme je přesvědčit, aby s tímto směrem souhlasili. To se podle mého názoru nyní naneštěstí neděje," uvedl Babiš. Přivítal proto myšlenku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona týkající se občanských fór na téma budoucnosti unie. "Měli bychom o tom diskutovat s našimi občany," uvedl. Česko přitom může stavět na svém dlouhodobém občanském a sociálním dialogu, dodal Babiš.

Unie podle českého premiéra nemůže vytvořit stabilní komunikační kanály se svými občany bez přispění členských států. „Unie nemůže mít legitimitu bez členských států, to je realita," konstatoval. Evropa musí být silná a jednotná a soustředit se na zachování a rozvíjení toho, co už dosáhla, míní. "Pojďme stavět na tom, co máme," uvedl Babiš.

Český předseda vlády poznamenal, že například otázka migračních kvót rozděluje členské státy už dva roky. „Přitom kdyby všechny státy přijaly migranty podle kvót, vyřešilo by to pouze dvě procenta migračního tlaku. A kvůli dvěma procentům dáváme evropský projekt v sázku. To je bláznovství!" prohlásil Babiš. Nikdo podle něj nechce v Evropě blokovat smysluplná rozhodnutí.

„Musíme definovat jasnou strategii a být schopni se jí držet. To nám umožní být rozhodní a efektivní. Přesně pro takové účely byla vytvořena Evropská rada. Neplýtvejme čas maličkostmi. Naši globální partneři a soupeři na nás čekat nebudou," řekl Babiš na závěr projevu, ve kterém vyzval k jednotě a globální síle EU.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1