Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Europoslanci chtějí schengenský prostor znovu bez hraničních kontrol. Musejí zůstat výjimkou, tvrdí Brusel

Europoslanci chtějí schengenský prostor znovu bez hraničních kontrol. Musejí zůstat výjimkou, tvrdí Brusel

K návratu k schengenskému prostoru bez vnitřních kontrol i k zapojení Rumunska a Bulharska do tohoto mechanismu dnes v rozpravě na plenárním zasedání ve Štrasburku vyzvali poslanci Evropského parlamentu. Podle eurokomisaře pro otázky vnitra a migrace Dimitrise Avramopulose v posledních třech letech Schengen bojoval s největšími výzvami za dobu své existence.

Během rozpravy, která by měla být ve středu zakončena přijetím nelegislativního usnesení, debatovali europoslanci o možnostech, jak posílit vzájemnou důvěru členských států ve fungování schengenského prostoru, který má umožnit volný pohyb osob mezi zúčastněnými zeměmi. V souvislosti s migrační krizí, která postihla Evropu v roce 2015, totiž řada zemí EU včetně Německa, Švédska či Rakouska zavedla kontroly na svých hranicích, které jsou z pohledu Schengenu považovány za "vnitřní".

Podle komisaře Avramopulose by se dočasné kontroly na hranicích v žádném případě neměly stát trvalým řešením. "Kontroly na vnitřních hranicích by měly zůstat výjimkou," uvedl. Zároveň ale zdůraznil, že je nutné, aby schengenský systém zachovával mobilitu a zároveň garantoval bezpečnost.

Ke kritice přetrvávajících kontrol na hranicích některých členských zemích uvnitř schengenského prostoru se přidala i řada europoslanců. Například zástupce liberální frakce ALDE uvedl, že kontroly na vnitřních hranicích už nejsou potřebné a měly by okamžitě skončit.

Avramopulos i někteří poslanci také vyzvali, aby do schengenského prostoru byly přijaty Bulharsko a Rumunsko, které jsou členy Evropské unie od roku 2007. Kritéria pro vstup do prostoru volného pohybu obě země splnily již v roce 2011.

Český europoslanec Tomáš Zdechovský v rozpravě vyjádřil nespokojenost nad současným fungováním schengenského prostoru. Kontroly na vnitřních hranicích podle něj nejsou způsobem, jak zvýšit bezpečnost občanů. Co v Schengenu chybí, je podle něj vymahatelnost práva. "Aby všechny členské státy dodržovaly, co mají," zdůraznil Zdechovský.

Také další český poslanec Jaromír Štětina kritizoval zavádění hraničních kontrol a stavění plotů uvnitř schengenského prostoru. Schengen přitom označil za "zásadní součástí projektu Evropské integrace". "Zanikne-li Schengen, zmizí Evropská unie tak, jak ji známe dnes," řekl Štětina. Také on vyzval k přijetí Rumunska a Bulharska. Obě země podle něj prokázaly, že vnější hranici dokážou ubránit.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1