Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Europoslanci chtějí utnout stáčení tachometrů v ojetinách. Navrhují speciální kartičky i vězení

Europoslanci chtějí utnout stáčení tachometrů v ojetinách. Navrhují speciální kartičky i vězení

Evropská komise by měla přijmout opatření, kterými by účinně bojovala proti stáčení počitadel kilometrů v ojetých automobilech. Na svém plenárním zasedání ve Štrasburku ji k tomu dnes vyzvali poslanci Evropského parlamentu. Řešením problému, který se týká až 50 procent všech vozů, jež se prodají do jiné členské země EU, by podle europoslanců mohla být technická vylepšení na měřidlech, ale i vznik a propojení nových národních databází.

„Tento fenomén je rozšířenější, než si myslíme,“ upozornil při středeční rozpravě k manipulaci s počitadly zpravodaj Ismail Ertug. Důvodem je podle něj i to, že v mnoha členských státech Evropské unie není stáčení počitadel kilometrů trestné a mnohde je považováno jen za „kavalírský delikt“. Při prodeji automobilu do jiné členské země EU se přitom podle něj s počitadlem kilometrů manipuluje v 30 až 50 procentech případů.

Vzniklá škoda kvůli podvodně zvýšené ceně u vozů se stočeným počitadlem kilometrů může podle některých odhadů dosáhnout ročně až 9,6 miliardy eur (248 miliard korun). Řada europoslanců ale v rozpravě upozornila, že manipulace s tachometrem není jen finančním podvodem, ale ohrožuje i bezpečnost a životní prostředí. Europoslanci proto vyzvali, aby stáčení kilometrů kvalifikovaly jako trestný čin všechny členské země EU.

Kromě technické úpravy v řídicí jednotce vozidla, která by podle poslanců zvýšila cenu nových automobilů asi o jedno euro, by řešením problému mohl být systém takzvaných car-passů, jenž funguje v Belgii a jímž se v boji proti stáčení kilometrů nedávno inspirovali i na Slovensku. Car-pass je zvláštní kartička, na kterou by se při každé návštěvě servisu, STK nebo silniční kontrole povinně zaznamenával stav ujetých kilometrů. V Belgii se po zavedení systému počet případů stočených měřidel snížil o 97 procent. Podle Ertuga poslanci uvažovali i o zavedení evropské databáze, nyní by ale dali přednost národním databázím, které by se propojily.

V Česku se loni prodalo zhruba 750.000 ojetých osobních vozů. Průměrné stočení se podle společnosti Cebia pohybovalo okolo 100.000 kilometrů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1