Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Europoslanci schválili přísnější pravidla pro dočasnou práci v zahraničí. Čechům stoupnou náklady a přibude papírování

Europoslanci schválili přísnější pravidla pro dočasnou práci v zahraničí. Čechům stoupnou náklady a přibude papírování

Pravidla pro vyslané pracovníky budou přísnější. Evropský parlament dal zelenou nové směrnici, která upravuje regule pro zaměstnance, které jejich domovská firma vyšle na časově omezenou dobu do zahraničí. Změny mají podle Bruselu přispět k větší sociální ochraně pracovníků a narovnání podmínek v Evropě. Podle českých europoslanců, kteří kontroverzní návrh kritizují od samého počátku, se něco takového nestane. České firmy se naopak musí připravit na vyšší náklady a administrativu. Reálně proto hrozí, že budou přicházet o zakázky, říkají.

„Stejná mzda za stejnou práci na stejném místě“. Tak Evropská komise ve zkratce nazvala nová pravidla, která představila před dvěma lety. Upravit stávající evropskou legislativu bylo podle ní nutné hlavně proto, aby se srovnaly podmínky v Evropě a zvětšila se sociální ochrana tzv. vyslaných pracovníků. Změnu pravidel v tomto duchu otevřeně prosazovaly některé západoevropské země v čele s Francií, Belgií a Nizozemskem, zatímco státy ze střední a východní Evropy to vnímaly jako snahu bránit se jejich konkurenci.

O přísnějších pravidlech pro tzv. vyslané pracovníky, tedy zaměstnance, které jejich firma pošle za časově omezenou prací do zahraničí, jednali několik měsíců unijní instituce a výsledný kompromis dnes prošel Evropským parlamentem.

Někteří čeští europoslanci se ale postavili ostře proti. Od samého začátku považovali návrh směrnice za kontroverzní a obávali se, že místo slibovaného zlepšení situace naruší fungování volného pohybu služeb a konkurenceschopnost uvnitř EU a povede k ještě hlubšímu rozdělení kontinentu.

„Revize směrnice o vysílání pracovníků otevřela téma, které se v Evropě dlouhodobě drželo pod pokličkou, a to citlivou otázku rozdílů mezi zeměmi a jejich mzdovými hladinami. Populární heslo, které směrnici zviditelnilo napříč státy, mělo najednou, ze dne na den, všechno narovnat. Opravdu si někdo myslí, že se tímto postupem zázračně vyřeší veškeré problémy na trhu práce? Já si to nemyslím,“ řekla při dnešní debatě v Evropském parlamentu česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO/ALDE).

„Chápu snahu o snižování rozdílů ve mzdách mezi západem a východem. Zdá se, že by z nových pravidel měli mít prospěch vysílaní zaměstnanci. Obávám se, že tomu tak ale nebude,“ dodala k tomu další česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL/EPP).

Nová pravidla budou totiž po firmách požadovat, aby vyplácely svým zaměstnancům v cizině odměnu, která bude v sobě zahrnovat všechny složky předepsané v hostitelské zemi včetně kolektivních smluv. „Firmy se už nyní potýkají při práci v zahraničí se zvýšenými finančními náklady a tímto krokem ještě narostou. V případě stavebních společností by náklady mohly skočit až o 60 %, což by znamenalo jasnou ztrátu konkurenceschopnosti v Evropě,“ vysvětluje Dlabajová.

Kromě vyšších nákladů podle kritiků přibude také byrokracie a papírování. „Nová pravidla zvýší administrativní zátěž malým a středním podnikům a vystaví je větší právní nejistotě,“ zdůrazňuje Šojdrová.

Problematické bude podle ní také dodržování pravidel v případě zmiňovaných kolektivních smluv. „Firmy nebudou mít reálnou šanci tato pravidla nastudovat,“ uvedla pro INFO.CZ. Europoslankyně se obává, že to všechno může vést k tomu, že se firmám vysílání pracovníků nevyplatí a zaměstnanci přijdou o práci. „Tato směrnice jde proti myšlence jednotného trhu a volného pohybu služeb,“ zopakovala.

Dlabajová je přesvědčená, že přísnější pravidla pocítí í samotní vyslaní pracovníci, kterým se sice zvednou mzdy, ale po jejich práci klesne v zahraničí poptávka. „Musíme brát v potaz ekonomickou situaci a zvážit dopad našich rozhodnutí na všechny, tedy i na podnikatele a zaměstnavatele, kteří jsou páteří evropské ekonomiky“.

Nová směrnice počítá také s tím, že vyslání pracovníka může trvat pouze 12 měsíců s tím, že jej lze prodloužit. V původním návrhu se však počítalo s dvojnásobkem. V překladu to znamená, že zaměstnavatel bude muset po uplynutí této doby pracovníka stáhnout zpět domů a vyměnit ho za jeho kolegu. V opačném případě by totiž musel splnit mnohem náročnější pracovněprávní podmínky dané země. Problém pocítí například stavebnictví, kde zakázky běžně trvají déle než 12 měsíců.

Budou se pravidla vztahovat na řidiče kamionů?

Jedním z nejkontroverznějších témat, která zaznívala v průběhu debat mezi institucemi EU, bylo zahrnutí sektoru dopravy pod novou směrnici. Instituce se nakonec shodly na tom, že řidiči kamionů budou spadat do zvláštní kategorie a přechodně se na ně bude vztahovat směrnice v původním znění. To bude trvat do doby, než vznikne speciální legislativní úprava, na které nyní pracuje Evropský parlament.

Podle zjištění redakce se ale výjimka pro dopravce stala zejména v poslední době předmětem sporů mezi poslanci ze západní a střední a východní  Evropy. To potvrzuje i eurposlankyně Dlabajová. „Západ se snaží kompromisní dohodu opět bojkotovat. Přitom vůbec nerespektuje specifičnost odvětví ani jeho mobilní povahu“.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1