Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Evropská komise chce zvýšit obranyschopnost unie, má vzniknout Evropský obranný fond

Evropská komise chce zvýšit obranyschopnost unie, má vzniknout Evropský obranný fond

Evropská komise (EK) dnes navrhla výrazné zvýšení výdajů na posílení obranných schopností EU. V příštím rozpočtovém období 2021-2027 chce vyčlenit 13 miliard eur (334,5 miliardy korun) pro nový Evropský obranný fond, jehož cílem je doplňovat a podporovat domácí výdaje na výzkum a rozvoj vojenských schopností.

Evropská unie by se měla v otázkách obrany více spoléhat sama na sebe a stát se na tomto poli silnějším globálním hráčem, uvedla dnes komise v prohlášení.

Dalších 10,5 miliardy eur (267 miliard korun) chce komise použít na zlepšení schopnosti EU předcházet konfliktům a na mezinárodní mírové aktivity. Tato částka však není součástí budoucího rozpočtu.

„Poprvé v historii Evropské unie je část evropského rozpočtu věnována kolektivním investicím do nových technologií a vybavení, které mají sloužit k ochraně lidí,“ uvedl místopředseda EK Jyrki Katainen.

Komisařka Elžbieta Bieńkowská, která je zodpovědná za vnitřní trh, průmysl a podnikání, zdůraznila, že Evropský obranný fond představuje v oblasti vojenské spolupráce v Evropě obrovskou změnu. Fond je podle ní ambiciózním nástrojem, který podporuje spolupráci na obranných projektech po celou dobu jejich vývoje.

Fond, který komise zřídila loni, má mimo jiné zamezit duplicitnímu financování, jehož příčinou je nedostatečná spolupráce mezi členskými státy. Fond má také podpořit účast malých a středních podniků na výzkumných projektech.

Ze 13 miliard eur půjde 4,1 miliardy na přímé financování výzkumných projektů, především prostřednictvím grantů. Dalších 8,9 miliardy eur bude sloužit pro spolufinancování investic členských států do vývoje prototypů.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232