Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Evropská unie chce další sbližování s Moldavskem, předložila ale klíčové podmínky

Evropská unie chce další sbližování s Moldavskem, předložila ale klíčové podmínky

Evropská unie má zájem na dalším politickém sbližování a hospodářské integraci mezi EU a Moldavskem. Uvedli to dnes ministři zahraničí členských zemí bloku, kteří se sešli v Bruselu. Zdůraznili klíčový význam reforem v zemi, které začaly v roce 2016, ale upozornili také, že nový moldavský volební zákon neřeší některá klíčová doporučení Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Ministři v závěrech svého dnešního jednání o dění v Moldavsku před blížícími se volbami v zemi připomněli, že věrohodné, transparentní a pro všechny otevřené hlasování je na místní i centrální úrovni zásadní věcí.

Unie dnes také připomněla, že svoboda a pluralita médií jsou předpokladem demokratické společnosti. Ministři proto vyzvali Moldavsko, aby řešilo pochybnosti týkající se vlastnictví médií v zemi a zajistilo svobodu projevu a pluralitu sdělovacích prostředků.

Asociační dohoda EU a Moldavska začala platit v létě 2016. Unie na jejím základě podporuje modernizační snahy země a její reformy směrem k lepší hospodářské situaci a většímu respektu k lidským právům a demokratické společnosti. EU také poskytuje makrofinanční pomoc za předem jasně daných podmínek, včetně těch, které se týkají politiky.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1