Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Evropská unie posiluje obchodní vazby. Začne jednat s Austrálií a Novým Zélandem

Členské země EU dnes daly Evropské komisi zelenou začít vyjednávat s Austrálií a Novým Zélandem o uvolnění překážek ve vzájemném obchodu. Dohodli se na tom v Bruselu ministři odpovědní za mezinárodní obchod.

Hlavním cílem obchodních dohod s oběma zeměmi má být větší uvolnění vzájemného obchodu, odstranění cel na zboží a zajištění lepšího přístupu na trh služeb a k možnosti ucházet se o veřejné zakázky v Austrálii a na Novém Zélandu. Budoucí dohody o volném obchodu by měly podle členských zemí nejvíc pomoci automobilovému průmyslu, vývozu strojírenských výrobků, chemických výrobků, zpracovaných potravin a právě služeb.

Evropská unie se v posledních měsících snaží co nejvíce posílit své obchodní vazby se světem, také v souvislosti s přístupem americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa k mezinárodnímu obchodu. Dohody evropský blok už uzavřel s Kanadou, Japonskem, Vietnamem, Singapurem či Mexikem a vyjednává také s dalšími zeměmi.

Evropská komise dnešní krok členských zemí uvítala a uvedla, že první jednací kolo by se mělo v Bruselu uskutečnit už v červnu. Předseda komise Jean-Claude Juncker uvedl, že jednání budou ze strany EU velmi transparentní. „Rozšiřujeme spojenectví partnerů, kteří si přejí otevřený a na obecných pravidlech založený mezinárodní obchod,“ poznamenal Juncker.

EU již s oběma zeměmi úzce spolupracuje v otázkách hospodářské a obchodní politiky v rámci partnerských dohod, které s Austrálií uzavřela v roce 2008 a s Novým Zélandem loni.

Unie se bude v nadcházejících rozhovorech snažit zajistit ochranu zranitelných odvětví, jako je zemědělství, a usilovat o maximální využití výhod otevření trhu, aniž by to poškodilo místní producenty. Součástí mandátů pro unijní vyjednávače tak není úplná liberalizace obchodu se zemědělskými produkty, u nichž se počítá se zvláštním režimem.

Budoucí smlouvy by měly být také založené na „nejvyšších standardech v oblasti práce, bezpečnosti, životního prostředí, klimatu a ochrany spotřebitele“, uvedly dnes členské země unie.

EU je třetím největším obchodním partnerem Austrálie a druhým největším Nového Zélandu po Austrálii. Celkový objem vzájemného obchodu EU a Austrálie bylo loni více než 47,7 miliardy eur s kladnou obchodní bilancí na straně EU ve výši více než 21 miliard eur.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1