Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Evropská unie se už nesmí nechat okrádat o obsah,“ říká europoslanec Cavada pro Le Figaro

„Evropská unie se už nesmí nechat okrádat o obsah,“ říká europoslanec Cavada pro Le Figaro

Francouzský europoslanec a člen Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) Jean-Marie Cavada řeší poslední měsíce jako místopředseda Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu reformu autorského práva. Ta po aktuálním schválení v příslušném výboru europarlamentu počítá se zavedením ochrany obsahu, který vytvoří novináři. Na plénu by ji europoslanci měli projednat v červenci nebo září. Rozhovor deníku Le Figaro s Cavadou přinášíme v českém překladu.

Jak směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu změní vztahy mezi Evropskou unií a technologickými giganty jako Google, Apple, Facebook a Amazon?

Hlavní myšlenkou tohoto textu není nic jiného než ochrana autorského obsahu, který vznikne v Evropě. Jeho filozofie je jednoduchá: ve chvíli, kdy společnosti využívají evropský obsah k obchodu nebo skrze reklamu vydělávají peníze, pak musí autory odměnit. Až do této chvíle byla Evropa v nevýhodném postavení vůči mocným technologickým gigantům.

Obsah vytvořený v EU představuje 536 miliard eur ročně. To je víc než společný obrat automobilového a telekomunikačního průmyslu na kontinentu. Evropský kulturní průmysl zaměstnává 7,2 milionu lidí, což je opět více než automobilový a telekomunikační sektor. Proč se Evropská unie nechá okrádat o prostředky místo toho, aby je využila pro vytvoření vlastních platforem?

Poté, co EU ošetřila smlouvami ochranu osobních údajů, se nyní tedy chystá na ochranu kulturního bohatství?

Evropa se postavila do role nejlepšího ochránce osobních údajů na světě. Uznal to i americký Kongres! Co se týče autorského práva, směrnice se dotýká něčeho velmi hlubokého. Jedná se tu o otázku svobody a jistého přístupu ke geopolitice.

Evropská suverenita ve svém důsledku znamená i to, že se vybavíme co nejrychleji autonomními zdroji. Naše opozice vůči hře, kterou tu zavedly americké platformy, byla až do této chvíle poměrně slabá a málo odvážná. Evropské státy produkují obrovské množství obsahu, ale jsou v situaci ropných států v meziválečném období: bez možnosti těžby, rafinace a distribuce.

Zavedení příbuzného práva, která ochrání a ocení obsah, tedy představuje politickou bitvu velkého významu.

Jaké jsou hlavní principy směrnice?

Směrnice ustavuje tři formy zodpovědnosti. Za prvé se jedná o zodpovědnost webových aktérů. To znamená platit za obsah, který přináší peníze. Poté jde o jejich zodpovědnost v oblasti bezpečnosti: zajistit, že potlačí všechno, co představuje šíření dětské pornografie nebo třeba finanční zločiny. Je potřeba, aby Evropané donutili platformy, aby splnily své úkoly. Nakonec směrnice stanovuje fiskální zodpovědnost tím, že budou platformy platit v každé zemi, kde mají obrat.

Jste spokojený s aktuální podobou směrnice?

V případě článku jedenáct, který upravuje příbuzné právo pro vydavatele tisku, jsme ještě daleko od ideálu. Já si přeju, aby byl zaveden princip povinnosti platit za obsah. V aktuálním stavu textu je to pouze možnost. To znamená, že plenění je povoleno, pokud ho vydavatelé dopustí. Je potřeba vystoupit ze setrvačnosti a jít bojovat za naše práva.

Existuje v Evropě ohledně tohoto tématu konsenzus?

Je to velmi tvrdý boj. Technologičtí giganti vyhráli bitvu o vliv. Mému týmu přijde každou noc mezi tři sta až čtyři sta e-maily, které se staví proti směrnici. To je obtěžování! Středeční hlasování je první etapa, ale boj bude pokračovat.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744