Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Evropské fondy po roce 2020: EK chce podpořit sociální rozměr unie, státy budou o rozdělování spolurozhodovat

Evropské fondy po roce 2020: EK chce podpořit sociální rozměr unie, státy budou o rozdělování spolurozhodovat

Evropská komise (EK) dnes představila návrh nové podoby fondů, které mají po roce 2020 podpořit sociální rozměr Evropské unie. Hlavním z nich je Evropský sociální fond plus (ESF+), v němž na léta 2021 až 2027 komise plánuje 101,2 miliardy eur (2,6 bilionu Kč).

Členské státy, které budou o rozdělování naprosté většiny financí spolurozhodovat, budou muset nejméně čtvrtinu ze své přidělené části směřovat na podporu sociálního začleňování.

ESF+ je spolu s Fondem pro přizpůsobení se globalizaci, do nějž je podle návrhu komise vyčleněno 1,6 miliardy eur (41,3 miliardy Kč), určen na investice, které mají lidem v unii pomoci získat správné dovednosti k tomu, aby se vypořádali s problémy a změnami na trhu práce.

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová dnes poznamenala, že nynější doba si vyžaduje na pracovním trhu lidi se správnými znalostmi a dovednostmi, kteří obstojí v globální konkurenci.

"Potřebujeme ale také moderní systémy sociální ochrany, které odpovídají novým formám práce i stárnoucí populaci. A musíme ukázat solidaritu se zranitelnými, s těmi, kdo mají málo a s těmi migranty, kteří mají nárok tady zůstat. To nás dělá lidskými," řekla.

Členské státy s vysokým podílem nezaměstnaných mladých lidí budou muset vyčlenit alespoň desetinu prostředků z ESF+ na podporu jejich zaměstnanosti. Nejméně čtvrtina bude muset směřovat do opatření podporujících sociální začlenění a směrem k nejpotřebnějším osobám.

Návrh komise se výslovně zmiňuje o znevýhodněných skupinách jako jsou ekonomicky neaktivní a dlouhodobě nezaměstnaní lidé, děti, marginalizované komunity, jako jsou například Romové, nejchudší osoby a státní příslušníci ze zemí mimo EU.

Jedním z úkolů ESF+ totiž bude také podpora začlenění těch příslušníků jiných zemí, kteří v unii legálně pobývají. Fond tak doplní prostředky Azylového a migračního fondu (AMIF), z nějž se financují především krátkodobá opatření.

Komise u nové podoby ESF+ slibuje jednak jednodušší řízení, vykazování a vyplácení peněz, ale také těsnější vazby na takzvaný Evropský semestr. Země budou totiž moci vyčlenit více peněz na doporučení, která jim v jeho rámci komise každý rok nabídne. To má zajistit, že investice z fondu půjdou do oblastí, které EK vnímá v dané zemi jako klíčové.

Fond pro přizpůsobení se globalizaci čekají podle dnešního návrhu komise změny tak, aby mohl být účinněji zapojen do podpory zaměstnanců, kteří přišli o práci. Dosud mohli podporu získat, jen když byli propuštěni v důsledku změn ve struktuře obchodu či následkem finanční a hospodářské krize. Nově by na ni mohli mít nárok i při restrukturalizaci z jiných důvodů, jako je třeba automatizace a digitalizace, které zohledňují novou situaci na trhu práce.

Snížit se také má počet propuštěných nutný k získání podpory, a to z 500 na 250. V neposlední řadě bude sladěna míra spolufinancování z fondu, která v současnosti činí 60 procent, s nejvyššími mírami spolufinancování z ESF+ pro daný členský stát. V některých případech tak bude EU spolufinancovat vyšší podíl celkových nákladů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1