Evropské věznice se mění v líhně radikálů. Belgie volí cestu izolace, Německo chce vězně napravovat | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Evropské věznice se mění v líhně radikálů. Belgie volí cestu izolace, Německo chce vězně napravovat

Mešity pod vedením radikálních imámů nebo internet jsou místa, kde se nejčastěji rodí noví islámští radikálové. Bezpečnostní analytici však dlouhodobě varují, že líhní nových teroristů jsou i věznice, kde radikálové lákají do svých řad frustrované mladíky bez výhledu na lepší budoucnost. Poté, co se stovky Evropanů vrátily z oblastí Sýrie a Iráku ovládaných Islámským státem, problém ještě zesílil. Velká část z nich totiž skončila za mřížemi a hrozí, že budou své radikální myšlenky předávat mezi ostatní vězně. Řada evropských věznic proto musela změnit své fungování. Jak se evropské státy snaží radikalizaci ve vězeních bránit?

Benjamin Herman vyrostl ve francouzsky mluvící katolické rodině na předměstí jednoho z belgických měst. Přestože by ho na islámského radikála nikdo netipoval, evropskými médii letos v květnu obletěla zpráva, podle které za doprovodu volání „Allahu akbar“ smrtelně pobodal dvě policistky a zastřelil dvaadvacetiletého mladíka. Následně odjel ke škole, kde vzal jednu ze zaměstnankyň jako rukojmí, aby byl nakonec během přestřelky zastřelen.

Následné vyšetřování ukázalo, že se Benjamin Herman zřejmě radikalizoval během svého dřívějšího pobytu ve vězení, kam ho poslali kvůli drobným krádežím, násilnickým činům a obchodu s drogami. Dostal se zde totiž do kontaktu s islamisty, kteří ho zlákali do svých řad. Tragický případ starý jen pár měsíců tak v Belgii opět vyvolal diskusi, jak bránit tomu, aby věznice nevychovávaly nové generace teroristů.

„Nikdy jsme neměli tolik lidí odsouzených za činy souvisejícími s terorismem a nikdy jsme neviděli tolik těchto vězňů pohromadě,“ upozorňuje belgický odborník na terorismus z Královského institutu pro mezinárodní vztahy Thomas Renard s tím, že vězení usnadňuje radikálům nábor nových islamistů. „ A to je něco, s čím se budeme potýkat dlouho,“ varuje podle amerického deníku Washington Post.

Jak tedy zabránit, aby se věznice staly výcvikovými tábory pro budoucí teroristy? Každá země od Belgie, přes Nizozemsko až po Německo volí vlastní způsob řešení, který zahrnuje jak úplnou izolaci radikálních vězňů, tak zapojení do nápravných výukových programů. Jejich úsilí je však závod s časem – mnozí z radikálů, kteří se za mříže dostali kvůli připojení se k Islámskému státu v Sýrii a Iráku, mohou být propuštěni i za méně než dva roky.

„Někteří z nich mohou být lidské bomby,“ tvrdí jeden z belgických úředníků, kteří dohlížejí na nápravu zadržených islamistů. „Když se ale jejich trest nachýlí ke konci, nemáme jinou možnost, než je propustit,“ stěžuje si pro WP.

Jednou z belgických věznic se speciálními celami, které mají radikální vězně izolovat od ostatních, je zařízení v Ittre nedaleko od Bruselu. Sekce pro zvlášť nebezpečné islamisty nese název DeRadex, kde vězni tráví většinu času na samotce. Do kontaktu s ostatními vězni ze stejné sekce se dostávají jen v určitých hodinách a vždy jsou pod přísným dohledem dozorců. Právě izolace je v Belgii základním stavebním kamenem nového přístupu řešení radikalizace ve věznicích. Extremistické ideje ve vězních zůstávají, nemohou s nimi však nakazit své okolí.

720p 360p
Stovky teroristů Islámského státu se vrací do Evropy. Kde jich je nejvíc?

Vězni sice mají možnost navštěvovat poradenské kurzy proti násilí, o změnu extremistických náboženských myšlenek a deradikalizaci se však vedení věznice nijak nesnaží. „Je velice obtížné změnit něčí přesvědčení,“ tvrdí šéfka věznice Valérie Lebrunová s tím, že věznice jsou pro náboženské kurzy špatně vybaveny. „Ale snaha přesvědčit je, aby k obraně svých idejí nebrali do rukou zbraně, je mnohem dosažitelnější,“ dodává.

Někteří kritici však tvrdí, že na cestě za deradikalizací chybí Belgii v první řadě snaha. „Věznice se snaží virus udržet v karanténě, tím ale problém nijak neřeší,“ říká Iljas Zarmoni – jeden z bruselských imámů, který se snaží bojovat proti šíření extremistických islamistických myšlenek. „Potřebujeme experty na ideologii a psychologii. Náklady budou vysoké, není to ale nic ve srovnání s tím, s čím se budeme muset vypořádat, až se tito lidé dostanou ven,“ varuje imám.

Sousední Německo volí zcela opačný přístup, než na izolaci zaměřená Belgie. Dokazuje to frankfurtská věznice, kde žádné zvláštní cely oddělující radikalizované vězně od ostatních nenajdete. Všichni zde sdílejí stejný prostor avšak za extrémně blízkého dohledu dozorců, kteří jsou speciálně trénovaní pro odhalování znaků radikalizace. Německé věznice, které ve srovnání se sousedními státy disponují mnohem větším rozpočtem a armádou specialistů, usilují především o vymýcení radikálních idejí.

Příkladem je hesenský program zvaný NeDis, který se doslova snaží změnit myšlení vězňů. Ti, kteří jsou označeni za radikály – ať už to jsou islamisté, nebo členové krajně pravicových skupin – jsou pod neustálým dohledem, věznice jim nabízí různá poradenství nebo terapie včetně setkání s imámy či kaplany a klíčové je i zapojení do nápravných programů poté, co jsou z věznice propuštěni na svobodu.

„Každý radikální islamistický odsouzenec bude jednoho dne z nápravného zařízení propuštěn. Pokud bychom nevyužili období výkonu trestu k deradikalizačním aktivitám, abychom tyto osoby nějakým způsobem ovlivnili, riskujeme, že pustíme mezi německou veřejnost radikální islamisty, kteří nemají žádnou osobní perspektivu,“ vysvětluje záměry německého přístupu hesenská ministryně spravedlnosti Eva Kühne-Hörnmannová.

Přestože chalífát vyhlášený samozvaným Islámským státem prakticky už dávno neexistuje, přinesl Evropě řadu závažných problémů, se kterými se bude potýkat ještě řadu let. Z oblastí Blízkého východu se zradikalizovaní Evropané vracejí zpět a končí za mřížemi. Počet vězňů odsouzených za činy spojené s terorismem v porovnání s předchozími lety roste – zatímco v roce 2014 to bylo 395 lidí, loni číslo narostlo na 705 radikálních vězňů, ukazují data Europolu.

Mnozí z odsouzených za cestu na území Islámského státu se však brzy dostanou na svobodu – například v Belgii je průměrný trest za podporu teroristických skupin odnětí svobody na pět let. „Měli jsme problém, že mladí lidé odcházeli do chalífátu. Teď máme jiný problém – vracejí se zpět,“ říká imám a ředitel neziskové organizace, která se snaží napravovat zradikalizované vězně. „V našich věznicích jsou jich stovky a 150 z nich může být skutečně nebezpečných. Moje organizace má ale v současnosti prostředky asi jen pro deset takových,“ říká pro Washington Post.

INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018autor: INFO.CZ

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.