Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Evropské věznice se mění v líhně radikálů. Belgie volí cestu izolace, Německo chce vězně napravovat

Mešity pod vedením radikálních imámů nebo internet jsou místa, kde se nejčastěji rodí noví islámští radikálové. Bezpečnostní analytici však dlouhodobě varují, že líhní nových teroristů jsou i věznice, kde radikálové lákají do svých řad frustrované mladíky bez výhledu na lepší budoucnost. Poté, co se stovky Evropanů vrátily z oblastí Sýrie a Iráku ovládaných Islámským státem, problém ještě zesílil. Velká část z nich totiž skončila za mřížemi a hrozí, že budou své radikální myšlenky předávat mezi ostatní vězně. Řada evropských věznic proto musela změnit své fungování. Jak se evropské státy snaží radikalizaci ve vězeních bránit?

Benjamin Herman vyrostl ve francouzsky mluvící katolické rodině na předměstí jednoho z belgických měst. Přestože by ho na islámského radikála nikdo netipoval, evropskými médii letos v květnu obletěla zpráva, podle které za doprovodu volání „Allahu akbar“ smrtelně pobodal dvě policistky a zastřelil dvaadvacetiletého mladíka. Následně odjel ke škole, kde vzal jednu ze zaměstnankyň jako rukojmí, aby byl nakonec během přestřelky zastřelen.

Následné vyšetřování ukázalo, že se Benjamin Herman zřejmě radikalizoval během svého dřívějšího pobytu ve vězení, kam ho poslali kvůli drobným krádežím, násilnickým činům a obchodu s drogami. Dostal se zde totiž do kontaktu s islamisty, kteří ho zlákali do svých řad. Tragický případ starý jen pár měsíců tak v Belgii opět vyvolal diskusi, jak bránit tomu, aby věznice nevychovávaly nové generace teroristů.

„Nikdy jsme neměli tolik lidí odsouzených za činy souvisejícími s terorismem a nikdy jsme neviděli tolik těchto vězňů pohromadě,“ upozorňuje belgický odborník na terorismus z Královského institutu pro mezinárodní vztahy Thomas Renard s tím, že vězení usnadňuje radikálům nábor nových islamistů. „ A to je něco, s čím se budeme potýkat dlouho,“ varuje podle amerického deníku Washington Post.

Jak tedy zabránit, aby se věznice staly výcvikovými tábory pro budoucí teroristy? Každá země od Belgie, přes Nizozemsko až po Německo volí vlastní způsob řešení, který zahrnuje jak úplnou izolaci radikálních vězňů, tak zapojení do nápravných výukových programů. Jejich úsilí je však závod s časem – mnozí z radikálů, kteří se za mříže dostali kvůli připojení se k Islámskému státu v Sýrii a Iráku, mohou být propuštěni i za méně než dva roky.

„Někteří z nich mohou být lidské bomby,“ tvrdí jeden z belgických úředníků, kteří dohlížejí na nápravu zadržených islamistů. „Když se ale jejich trest nachýlí ke konci, nemáme jinou možnost, než je propustit,“ stěžuje si pro WP.

Jednou z belgických věznic se speciálními celami, které mají radikální vězně izolovat od ostatních, je zařízení v Ittre nedaleko od Bruselu. Sekce pro zvlášť nebezpečné islamisty nese název DeRadex, kde vězni tráví většinu času na samotce. Do kontaktu s ostatními vězni ze stejné sekce se dostávají jen v určitých hodinách a vždy jsou pod přísným dohledem dozorců. Právě izolace je v Belgii základním stavebním kamenem nového přístupu řešení radikalizace ve věznicích. Extremistické ideje ve vězních zůstávají, nemohou s nimi však nakazit své okolí.

720p 360p
Stovky teroristů Islámského státu se vrací do Evropy. Kde jich je nejvíc?

Vězni sice mají možnost navštěvovat poradenské kurzy proti násilí, o změnu extremistických náboženských myšlenek a deradikalizaci se však vedení věznice nijak nesnaží. „Je velice obtížné změnit něčí přesvědčení,“ tvrdí šéfka věznice Valérie Lebrunová s tím, že věznice jsou pro náboženské kurzy špatně vybaveny. „Ale snaha přesvědčit je, aby k obraně svých idejí nebrali do rukou zbraně, je mnohem dosažitelnější,“ dodává.

Někteří kritici však tvrdí, že na cestě za deradikalizací chybí Belgii v první řadě snaha. „Věznice se snaží virus udržet v karanténě, tím ale problém nijak neřeší,“ říká Iljas Zarmoni – jeden z bruselských imámů, který se snaží bojovat proti šíření extremistických islamistických myšlenek. „Potřebujeme experty na ideologii a psychologii. Náklady budou vysoké, není to ale nic ve srovnání s tím, s čím se budeme muset vypořádat, až se tito lidé dostanou ven,“ varuje imám.

Sousední Německo volí zcela opačný přístup, než na izolaci zaměřená Belgie. Dokazuje to frankfurtská věznice, kde žádné zvláštní cely oddělující radikalizované vězně od ostatních nenajdete. Všichni zde sdílejí stejný prostor avšak za extrémně blízkého dohledu dozorců, kteří jsou speciálně trénovaní pro odhalování znaků radikalizace. Německé věznice, které ve srovnání se sousedními státy disponují mnohem větším rozpočtem a armádou specialistů, usilují především o vymýcení radikálních idejí.

Příkladem je hesenský program zvaný NeDis, který se doslova snaží změnit myšlení vězňů. Ti, kteří jsou označeni za radikály – ať už to jsou islamisté, nebo členové krajně pravicových skupin – jsou pod neustálým dohledem, věznice jim nabízí různá poradenství nebo terapie včetně setkání s imámy či kaplany a klíčové je i zapojení do nápravných programů poté, co jsou z věznice propuštěni na svobodu.

„Každý radikální islamistický odsouzenec bude jednoho dne z nápravného zařízení propuštěn. Pokud bychom nevyužili období výkonu trestu k deradikalizačním aktivitám, abychom tyto osoby nějakým způsobem ovlivnili, riskujeme, že pustíme mezi německou veřejnost radikální islamisty, kteří nemají žádnou osobní perspektivu,“ vysvětluje záměry německého přístupu hesenská ministryně spravedlnosti Eva Kühne-Hörnmannová.

Přestože chalífát vyhlášený samozvaným Islámským státem prakticky už dávno neexistuje, přinesl Evropě řadu závažných problémů, se kterými se bude potýkat ještě řadu let. Z oblastí Blízkého východu se zradikalizovaní Evropané vracejí zpět a končí za mřížemi. Počet vězňů odsouzených za činy spojené s terorismem v porovnání s předchozími lety roste – zatímco v roce 2014 to bylo 395 lidí, loni číslo narostlo na 705 radikálních vězňů, ukazují data Europolu.

Mnozí z odsouzených za cestu na území Islámského státu se však brzy dostanou na svobodu – například v Belgii je průměrný trest za podporu teroristických skupin odnětí svobody na pět let. „Měli jsme problém, že mladí lidé odcházeli do chalífátu. Teď máme jiný problém – vracejí se zpět,“ říká imám a ředitel neziskové organizace, která se snaží napravovat zradikalizované vězně. „V našich věznicích jsou jich stovky a 150 z nich může být skutečně nebezpečných. Moje organizace má ale v současnosti prostředky asi jen pro deset takových,“ říká pro Washington Post.

INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018autor: INFO.CZ

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1