Články odjinud

Evropské věznice se mění v líhně radikálů. Belgie volí cestu izolace, Německo chce vězně napravovat

Mešity pod vedením radikálních imámů nebo internet jsou místa, kde se nejčastěji rodí noví islámští radikálové. Bezpečnostní analytici však dlouhodobě varují, že líhní nových teroristů jsou i věznice, kde radikálové lákají do svých řad frustrované mladíky bez výhledu na lepší budoucnost. Poté, co se stovky Evropanů vrátily z oblastí Sýrie a Iráku ovládaných Islámským státem, problém ještě zesílil. Velká část z nich totiž skončila za mřížemi a hrozí, že budou své radikální myšlenky předávat mezi ostatní vězně. Řada evropských věznic proto musela změnit své fungování. Jak se evropské státy snaží radikalizaci ve vězeních bránit?

Benjamin Herman vyrostl ve francouzsky mluvící katolické rodině na předměstí jednoho z belgických měst. Přestože by ho na islámského radikála nikdo netipoval, evropskými médii letos v květnu obletěla zpráva, podle které za doprovodu volání „Allahu akbar“ smrtelně pobodal dvě policistky a zastřelil dvaadvacetiletého mladíka. Následně odjel ke škole, kde vzal jednu ze zaměstnankyň jako rukojmí, aby byl nakonec během přestřelky zastřelen.

Následné vyšetřování ukázalo, že se Benjamin Herman zřejmě radikalizoval během svého dřívějšího pobytu ve vězení, kam ho poslali kvůli drobným krádežím, násilnickým činům a obchodu s drogami. Dostal se zde totiž do kontaktu s islamisty, kteří ho zlákali do svých řad. Tragický případ starý jen pár měsíců tak v Belgii opět vyvolal diskusi, jak bránit tomu, aby věznice nevychovávaly nové generace teroristů.

„Nikdy jsme neměli tolik lidí odsouzených za činy souvisejícími s terorismem a nikdy jsme neviděli tolik těchto vězňů pohromadě,“ upozorňuje belgický odborník na terorismus z Královského institutu pro mezinárodní vztahy Thomas Renard s tím, že vězení usnadňuje radikálům nábor nových islamistů. „ A to je něco, s čím se budeme potýkat dlouho,“ varuje podle amerického deníku Washington Post.

Jak tedy zabránit, aby se věznice staly výcvikovými tábory pro budoucí teroristy? Každá země od Belgie, přes Nizozemsko až po Německo volí vlastní způsob řešení, který zahrnuje jak úplnou izolaci radikálních vězňů, tak zapojení do nápravných výukových programů. Jejich úsilí je však závod s časem – mnozí z radikálů, kteří se za mříže dostali kvůli připojení se k Islámskému státu v Sýrii a Iráku, mohou být propuštěni i za méně než dva roky.

„Někteří z nich mohou být lidské bomby,“ tvrdí jeden z belgických úředníků, kteří dohlížejí na nápravu zadržených islamistů. „Když se ale jejich trest nachýlí ke konci, nemáme jinou možnost, než je propustit,“ stěžuje si pro WP.

Jednou z belgických věznic se speciálními celami, které mají radikální vězně izolovat od ostatních, je zařízení v Ittre nedaleko od Bruselu. Sekce pro zvlášť nebezpečné islamisty nese název DeRadex, kde vězni tráví většinu času na samotce. Do kontaktu s ostatními vězni ze stejné sekce se dostávají jen v určitých hodinách a vždy jsou pod přísným dohledem dozorců. Právě izolace je v Belgii základním stavebním kamenem nového přístupu řešení radikalizace ve věznicích. Extremistické ideje ve vězních zůstávají, nemohou s nimi však nakazit své okolí.

720p 360p
Stovky teroristů Islámského státu se vrací do Evropy. Kde jich je nejvíc?

Vězni sice mají možnost navštěvovat poradenské kurzy proti násilí, o změnu extremistických náboženských myšlenek a deradikalizaci se však vedení věznice nijak nesnaží. „Je velice obtížné změnit něčí přesvědčení,“ tvrdí šéfka věznice Valérie Lebrunová s tím, že věznice jsou pro náboženské kurzy špatně vybaveny. „Ale snaha přesvědčit je, aby k obraně svých idejí nebrali do rukou zbraně, je mnohem dosažitelnější,“ dodává.

Někteří kritici však tvrdí, že na cestě za deradikalizací chybí Belgii v první řadě snaha. „Věznice se snaží virus udržet v karanténě, tím ale problém nijak neřeší,“ říká Iljas Zarmoni – jeden z bruselských imámů, který se snaží bojovat proti šíření extremistických islamistických myšlenek. „Potřebujeme experty na ideologii a psychologii. Náklady budou vysoké, není to ale nic ve srovnání s tím, s čím se budeme muset vypořádat, až se tito lidé dostanou ven,“ varuje imám.

Sousední Německo volí zcela opačný přístup, než na izolaci zaměřená Belgie. Dokazuje to frankfurtská věznice, kde žádné zvláštní cely oddělující radikalizované vězně od ostatních nenajdete. Všichni zde sdílejí stejný prostor avšak za extrémně blízkého dohledu dozorců, kteří jsou speciálně trénovaní pro odhalování znaků radikalizace. Německé věznice, které ve srovnání se sousedními státy disponují mnohem větším rozpočtem a armádou specialistů, usilují především o vymýcení radikálních idejí.

Příkladem je hesenský program zvaný NeDis, který se doslova snaží změnit myšlení vězňů. Ti, kteří jsou označeni za radikály – ať už to jsou islamisté, nebo členové krajně pravicových skupin – jsou pod neustálým dohledem, věznice jim nabízí různá poradenství nebo terapie včetně setkání s imámy či kaplany a klíčové je i zapojení do nápravných programů poté, co jsou z věznice propuštěni na svobodu.

„Každý radikální islamistický odsouzenec bude jednoho dne z nápravného zařízení propuštěn. Pokud bychom nevyužili období výkonu trestu k deradikalizačním aktivitám, abychom tyto osoby nějakým způsobem ovlivnili, riskujeme, že pustíme mezi německou veřejnost radikální islamisty, kteří nemají žádnou osobní perspektivu,“ vysvětluje záměry německého přístupu hesenská ministryně spravedlnosti Eva Kühne-Hörnmannová.

Přestože chalífát vyhlášený samozvaným Islámským státem prakticky už dávno neexistuje, přinesl Evropě řadu závažných problémů, se kterými se bude potýkat ještě řadu let. Z oblastí Blízkého východu se zradikalizovaní Evropané vracejí zpět a končí za mřížemi. Počet vězňů odsouzených za činy spojené s terorismem v porovnání s předchozími lety roste – zatímco v roce 2014 to bylo 395 lidí, loni číslo narostlo na 705 radikálních vězňů, ukazují data Europolu.

Mnozí z odsouzených za cestu na území Islámského státu se však brzy dostanou na svobodu – například v Belgii je průměrný trest za podporu teroristických skupin odnětí svobody na pět let. „Měli jsme problém, že mladí lidé odcházeli do chalífátu. Teď máme jiný problém – vracejí se zpět,“ říká imám a ředitel neziskové organizace, která se snaží napravovat zradikalizované vězně. „V našich věznicích jsou jich stovky a 150 z nich může být skutečně nebezpečných. Moje organizace má ale v současnosti prostředky asi jen pro deset takových,“ říká pro Washington Post.

INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018autor: INFO.CZ

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud