Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Evropští lidovci vybírají šéfa příští Komise. Čeští europoslanci s volbou váhají

Evropští lidovci vybírají šéfa příští Komise. Čeští europoslanci s volbou váhají

Finské Helsinky budou další dva dny hostit kongres Evropské lidové strany, jejímiž členy jsou i české strany KDU-ČSL a TOP 09/STAN. Evropští lidovci se scházejí také proto, aby ze svých řad vybrali svého kandidáta na předsedu příští Evropské komise a lídra volební kampaně. Češti europoslanci, kteří se do Helsinek také chystají, svého favorita nejspíš mají. Zda ho však nakonec podpoří, se definitivně rozhodnou až na místě. Bude to stávající šéf evropských lidovců a favorit kancléřky Merkelové Manfred Weber, nebo bývalý finský premiér a kritik Viktora Orbána Alexander Stubb?

„Na 99,9 procent vyhraje Manfred Weber. O tom nemůže snad být ani pochyb,“ řekl redakci zdroj z blízkosti příprav dvoudenního kongresu evropských lidovců (EPP), který zítra startuje ve finských Helsinkách. A nechystají se ho sledovat pouze přívrženci EPP, ale v podstatě celá Evropa. Evropská lidová strana, která v současném Evropském parlamentu představuje nejsilnější politickou skupinu zahrnující i české strany KDU-ČSL a TOP 09/STAN, totiž vybírá svého lídra do voleb. Ty proběhnou v květnu příštího roku a kromě nového složení europarlamentu se postarají také o nového šéfa příští Evropské komise.

Tím má být podle nepsaných pravidel jeden z lídrů, s nimiž evropské politické strany půjdou do voleb. Z posledních voleb, které proběhly v roce 2014, takto vzešel i Jean-Claude Juncker.

„Osobně jsem přesvědčen, že to je krok správným směrem, přestože se zatím jedná spíše o neformální proces, protože výběr budoucího předsedy Evropské komise zůstává v pravomoci Rady EU (členské státy; pozn. red.),“ řekl redakci europoslance a šéf TOP 09 Jiří Pospíšil.

„V minulosti se šéfem Komise, což je pro fungování Unie důležitá funkce, stával spíše ten, kdo zástupcům zemí v Radě co nejméně vadil,“ doplňuje k tomu další europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer. „To byl ale špatný výsledek, a zřejmě právě to rozhodlo o snaze Parlamentu hrát při výběru větší roli.“

Pavel Svoboda z KDU-ČSL proces, kterému se říká „spitzenkandidáti“ (volně přeloženo volební lídři), také podporuje. „Jeho prostřednictvím dostávají jednotlivé evropské politické proudy konkrétní tváře, což činí evropskou politiku obecně přitažlivější,“ napsal redakci.

INFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komiseINFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komiseautor: INFO.CZ

I přesto, že všichni oslovení čeští europoslanci proces výběru šéfa Evropské komise podporují, už od roku 2014, kdy byl použit poprvé, se proti němu vznáší ostrá kritika. Ti, co spitzenkandidáty odmítají, poukazují na to, že se jedná pouze o neformální způsob, který není popsán v žádné smlouvě EU. Navíc v roce 2014 mohl fungovat jen díky tomu, že se (alespoň po nějakou dobu) spolehlivě opíral o nepsanou dohodu dvou nejsilnějších politických rodin v Evropském parlamentu, kterými jsou evropští lidovci a evropští socialisté (S&D).

Tento způsob výběru šéfa Komise se navíc příliš nezamlouvá ani členským státům. Politické špičky o spitzenkandidátech mluvily na summitu v Bruselu letos v únoru, a dohodly se tam, že až budou společně potvrzovat kandidáta na šéfa Komise, nebudou se při tom na neformální dohody ohlížet.

Rozhodnou Helsinky?

Jak už bylo řečeno, přesto to všechno o jméně volebního lídra Evropské lidové strany bude jasno už tento čtvrtek. Mezi hlavní favority patří současný šéf EPP Manfred Weber a bývalý finský premiér Alexander Stubb, který v současnosti působí v Evropské investiční bance.

Jak píší v posledních dnech snad všechna bruselská média, nominaci si s největší pravděpodobností odnese Němec Weber, kterého mj. podporuje také německá kancléřka Angela Merkelová. Důvodem je i to, že má největší podporu právě mezi evropskými politickými špičkami a na jeho stranu se nedávno přiklonil také maďarský premiér Viktor Orbán, jehož strana má v EPP silnou pozici.

„Alexander Stubb si delegáty EPP znepřátelil svou rétorikou vůči Orbánovi, kterého kritizuje. Navíc nemá pověst vizionáře,“ řekl redakci europoslanec z EPP, který si nepřál být jmenován.

Češti europoslanci, kteří se budou hlasování o spitzenkandidátovi EPP účastnit, podporují spíše Manfreda Webera.

„Podpoříme Webera, protože má díky svému působení v čele největšího poslaneckého klubu v Evropském parlamentu dostatek osobních zkušeností s fungováním procesů v EU, ale zároveň představuje naději na generační obměnu v čele nejdůležitějších institucí Unie,“ říká k tomu europoslanec Pospíšil.

Weber je volbou i pro lidovce Svobodu. „Na rozdíl od Alexandra Stubba patří ke konzervativnímu křídlu EPP, kam myšlenkově patřím i já,“ řekl.

Jasno o svém favoritovi má také další český europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. „Jednoznačně podporuji Manfreda Webera, je totiž velmi pracovitý, nekonfliktní a umí naslouchat. Vzhledem k tomu, že je z Bavorska, má i hodně blízko nejen k Čechám, ale i k českým pozicím, a to nejen ohledně migrace,“ říká europoslanec. Weber je pro Zdechovského přijatelný i z toho důvodu, že je nakloněný reformě EU. „Za poslední čtyři roky mě mnohokrát přesvědčil, že má smysl ho podporovat. Málokterý zahraniční europoslanec navíc byl v Čechách tak často, jako on,“ dodal europoslanec.

K Weberovi má blízko i stranická kolegyně Zdechovského Michaela Šojdrová. Přesto si ale počká, jak oba kandidáti zapůsobí na delegáty v Helsinkách. „EPP má na výběr mezi dvěma velmi kvalitními kandidáty. Toto klání je velmi napínavé a umožní nám si vytříbit názory a postoje ke klíčovým věcem. Oba dva kandidáti, Weber i Stubb, by byli velmi dobrými předsedy Komise. Manfreda Webera znám lépe, je předsedou našeho poslaneckého klubu v Evropském parlamentu a souhlasím i s většinou jeho názorů. Pochází z Bavorska a Česko zná velmi dobře. Ale konečné rozhodnutí, koho podpořím, učiním až v Helsinkách,“ napsala redakci.

Podobný názor má i Luděk Niedermayer. Oba kandidáti jsou podle jeho slov pro výkon funkce předsedy Evropské komise kompetentní a jsou to také dostatečně silné osobnosti. „Myslím, že oba by byli výborní i pro naši zemi. Zároveň jsou však jiní, svou osobností, politickou kariérou i národností. Volba bude pro mne do poslední chvíle těžká, a proto si počkám na jejich vystoupení v Helsinkách,“ uzavřel europoslanec.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1