Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Evropští lídři mají na talíři kauzu Skripal. U večeře v Bruselu vymýšlejí trest pro Rusko

Evropští lídři mají na talíři kauzu Skripal. U večeře v Bruselu vymýšlejí trest pro Rusko

Otrava bývalého špiona Sergeje Skripala a použití smrtící chemické látky na území Velké Británie – právě toto téma ovládá téměř veškeré dění v Bruselu, kam se dnes sjeli lídři 28 unijních zemí na jarní summit. Evropští prezidenti a šéfové vlád se sice shodují na tom, že unie musí Británii vyjádřit solidaritu, co by ale mělo být projevem této solidarity, už tak jasné není. Zda se lídři dnes večer shodnou na společném postupu vůči Rusku, které kolektivně obviňují, tak stále zůstává otevřené.  

Otrava bývalého ruského špiona Sergeje Skripala, ke které byla poprvé od konce druhé světové války na evropské půdě použita chemická zbraň, otřásá Evropou už od začátku března, kdy k útoku došlo. U dnešní večeře v budově Evropské rady mají unijní lídři první možnost si o použití látky novičok v jihoanglickém Salisbury popovídat.

Jak píše bruselský server Politico, britská premiérka Theresa Mayová hodlá na večerní setkání přijít s prohlášením, že použití látky novičok je „jasným porušením mezinárodního práva“ a „pokusem o vraždu za použití nelegální chemické zbraně, o které víme, že ji Rusko vlastní“.

Mnohé naznačil také její příchod na summit, kdy „drzý a bezohledný“ útok nervovou látkou spojila s agresivním chováním Ruska vůči Evropě a dalším sousedním zemím. „Tuto záležitost dnes nastolím, protože je zřejmé, že ruská hrozba nerespektuje hranice,“ sdělila Mayová novinářům v Bruselu.

Jak se unijní lídři k útoku postaví, je zatím otevřené. Podle návrhu závěrů dnešní schůzky však budou další evropské kroky záviset na tom, jak Rusko zareaguje na opakované výzvy mezinárodního společenství, aby odpovědělo na britské otázky a spolupracovalo s Organizací pro zákaz chemických zbraní. Je možné, že návrh textu šéfové států a vlád ještě přitvrdí, o nových sankcích však EU v této chvíli oficiálně neuvažuje.

O kauze Skripala při příchodu do budovy Evropské rady hovořil také český premiér v demisi Andrej Babiš, který je prý „v očekávání, co řeknou ostatní členské země“ a bude záležet především na tom, jak se k problému postaví velké země.

„Jsme připravení podpořit naše spojence a já jsem dnes byl s generálním tajemníkem NATO, ale je potřeba, aby se členské země domluvily na nějaké společné pozici,“ řekl Babiš novinářům v Bruselu. K otázce případného vyhoštění ruských diplomatů v Evropě ale premiér v demisi drží spíš zdrženlivější postup. „Já to tak nevnímám. Uvidíme, jak se k tomu vyjádří kancléřka Merkelová, když gratulovala panu prezidentovi Putinovi a mluvila o dialogu. Je potřeba, abychom si řekli, jak budeme postupovat,“ dodal.

Slova, která by naznačovala odhodlanost tvrdšího přístupu vůči Rusku, však nezazněla ani z úst německé kancléřky Angely Merkelové. Novinářům jen sdělila, že už dříve britské premiérce Mayové vyjádřila svou solidaritu a podporu tváří v tvář „hrozným událostem v Salisbury“, a že je podle ní dobře, že nalezenou chemickou látku Organizace pro zákaz chemických zbraní analyzuje.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se zase nechal slyšet, že útok v Salisbury nemůže zůstat bez odpovědi. Právě Merkelová s Macronem se mají na okraj večerního jednání setkat u jednoho stolu s britskou premiérkou, kde mají Rusko a útok na Skripala probrat jen mezi sebou.

Ke kauze Skripal se v předvečer summitu vyjádřil také předseda Evropské rady Donald Tusk. „Nepochybuji o tom, že všichni představitelé EU vyjádří solidaritu s Velkou Británií. Zároveň ale navrhuji, abychom načrtli praktické závěry toho, co to pro EU znamená. Pro mě je jasné, že bychom měli posílit naši připravenost na budoucí útoky, a to i ve spolupráci s NATO,“ nechal se včera slyšet Tusk s tím, že unie musí zvýšit odolnost vůči hybridním hrozbám.

Nad tím, jak se evropské země nakonec k útoku v Salisbury a případné odvetě vůči Rusku postaví, tak stále visí otazníky. Tvrdší přístup však zřejmě vázne na některých evropských zemích – s odvoláním na unijní diplomaty server Politico napsal, že jde především o Řecko a Itálii, podle kterých v případu zatím chybí důkazy. To však jeden z řeckých diplomatů popřel s tím, že Atény „chtějí jen jasnější text“.

Bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen má v postoji, jaký by evropské země měly vůči Rusku zaujmout, jasno. Jak řekl v dnešním rozhovoru pro server EurActiv.com, solidarita s Británií by měla být vyjádřena nejen slovy v podobě politických prohlášení, ale také konkrétními kroky.

„Řekl bych ano posílení sankcí proti Putinovým přátelům – jednotlivcům, kteří mohou být za chemický útok v Salisbury odpovědní. Dále bych navrhoval prodloužit sankce na dobu 12 měsíců namísto současných šesti. Taková akce by vyslala prezidentu Putinovi velmi jasnou zprávu, že jeho bezohledná akce v Salisbury má následky, které něco stojí,“ řekl s tím, že za největší současnou výzvu Evropy považuje stále agresivnější chování Ruska, které lze pozorovat hlavně v posledních čtyřech letech.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1