Články odjinud

Evropští zelení vsadí v eurovolbách na gender. O Junckerovo křeslo se poperou muž a žena

Evropští zelení vsadí v eurovolbách na gender. O Junckerovo křeslo se poperou muž a žena

Evropští zelení už vědí, kdo je povede do voleb do Evropského parlamentu, které proběhnou příští rok v květnu. Na víkendovém sjezdu vybrali dvojici stávajících europoslanců – Němku Ska Kellerovou a Nizozemce Base Eickhouta. I přesto, že šance na to, že jeden z nich v křesle vystřídá šéfa Evropské komise Jean-Claudea Junckera, kterého dle nepsaných pravidel bude vybírat nejsilnější strana v novém europarlamentu, je malá, zelení si věří. A důvěru mají i od českých zelených.

„Dvojice kandidátů je dobrou volbou, i čeští Zelení podpořili právě je,“ řekl redakci Michal Berg z českých Zelených, který je také členem vedení European Greens.

Evropská strana Zelených o víkendu vybrala dva kandidáty – muže a ženu, kteří ji na jaře 2019 povedou do voleb do Evropského parlamentu. Jde o německou europoslankyni Francizsku Kellerovou a nizozemského europoslance Base Eickhouta.

Ska Kellerová je poslankyní Evropského parlamentu od roku 2009 a vede europarlamentní skupinu Zelení – Evropská svobodná aliance. V roce 2014 získala spolu s Josém Bovém nejvíce hlasů ve stranických primárkách, které se konaly přes internet ve všech členských státech EU, a stala se lídryní zelených do eurovoleb. Její program se opíral o představu „alternativní Evropy“, která by se soustředila více na lidi než na banky a zisky bankéřů.

Kellerová loni upoutala česká média návrhem, aby se uprchlíci posílali do jednotlivých zemí po celých skupinách, a ne jako jednotlivci. Mluvila také o tom, že by mohly být společně přesunuty například celé syrské vesnice. V rozhovoru pro INFO.CZ později vysvětlovala, že některé její výroky byly špatně interpretovány. Dále v něm kritizovala Česko, Polsko a Maďarsko za to, že odmítají kvóty na uprchlíky.

Druhý lídr evropských zelených Nizozemec Bas Eickhout je poslancem Evropského parlamentu také od roku 2009. Mezi europoslanci platí za jednoho z hlavních zastánců zavedení důkladnějších testů emisí, aby se v budoucnu už neopakoval nedávný skandál v německé automobilce Volkswagen. Jako zástupce Evropského parlamentu vystupoval na několika ekologických konferencích, které pořádala Organizace spojených národů.

Vítr v zádech?

Kromě toho, že se oba stanou tváří kampaně zelených, budou zároveň tzv. Spitzenkandidáty strany. Ty vybírá každá nadnárodní evropská partaj (pokud chce) a jedná se o kandidáty na předsedu Evropské komise. Podle nepsaných pravidel totiž nominanta na šéfa Evropské komise, a s největší pravděpodobností tedy toho, kdo v roce 2019 vystřídá odcházejícího Jean-Claudea Junckera, vybírá nejsilnější strana, která se dostane do Evropského parlamentu.

INFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komiseINFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komiseautor: INFO.CZ

Jak v této souvislosti podotýká bruselský server Politico, šance zelených na to, že by to byli oni, kdo bude vybírat příštího šéfa Komise, je příliš nízká. Na druhou stranu výsledky zelených stran a hnutí v některých členských státech EU z poslední doby naznačují, že zelení ještě neřekli své poslední slovo. Možná naopak.

„Zelení na celoevropské úrovni v tuto chvíli dosahují nejlepších výsledků v historii, dá se očekávat zisk zhruba 8 % hlasů,“ myslí si Berg, když hovoří o volbách do Evropského parlamentu, které proběhnou na konci května příštího roku. Zelení mají nyní v Evropském parlamentu 52 křesel a již zmiňované Politico odhaduje, že i poté, co se voleb nebudou moct kvůli brexitu zúčastnit britské ekologické strany, zelení by si mohli v květnových eurovolbách zajistit kolem 45 křesel.

„Cítíme, že máme vítr v zádech,“ citovalo Eickhouta v této souvislosti Politico. „V celé řadě evropských zemí si zelení ve volbách vedou velmi dobře – opravdu jsme dosáhli skvělých výsledků,“ pokračoval Eickhout.

Zelené strany nedávno výrazně bodovaly například v Bavorsku, Belgii nebo Lucembursku. „Volby v těchto třech evropských zemích (proběhly ve druhé polovině října; pozn. aut.) ukazují nový trend, který lze pozorovat na nejrůznějších místech kontinentu. Voliči, kteří hledají alternativu k tradičním stranám, ale odmítají krajně pravicové protiimigrační postoje, nacházejí stále větší oblibu právě u Zelených,“ psali jsme v jednom z dřívějších článků.

„Budeme volbou pro ty, kteří se nechtějí účastnit debaty pouze o tom, zda chceme více nebo méně Evropy, ale že chceme lepší Evropu, která naplní očekávání svých občanů,“ říká k tomu Berg.

Ruku v ruce s Macronem?

Kromě toho, že evropští zelení svůj program staví na proevropské agendě a tématech typických pro zelené strany a hnutí, jako je environmentalismus, boj proti rasismu, rovné postavení žen, legalizace lehkých drog a prvky přímé demokracie, chtějí prosazovat také základní příjem nebo minimální standardy v sociálních právech napříč EU.

V poslední době se spekulovalo, že by zelení mohli jít do voleb v alianci se stranou francouzského prezidenta Emmanuela Macrona La République En Marche. To se ale po víkendovém sjezdu zelených zdá jako nepravděpodobné. Delegáti totiž ostře kritizovali Macrona například za plánované zdražení pohonných hmot, proti kterému v sobotu ve Francii protestovalo až 100 tisíc lidí. Macronovi lidé se navíc nedávno sbližovali s evropskými liberály (ALDE).

„Bojujeme za spravedlivý daňový systém, což je něco, co já v Macronově liberální hospodářské politice nevidím,“ řekl Eickhout. „V pohledu na ekonomiku se od liberálů lišíme. A když se podíváme, co Emmanuel Macron nyní dělá ve Francii, tedy to, že se nic neděje v oblasti ekologie a sociálních práv, tak to je přesný opak toho, po čem voláme my,“ komentovala to Kellerová.

Součástí evropských zelených je i česká Strana zelených, ta se však dosud do Evropského parlamentu neprobojovala a nemá v něm žádného zástupce.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud