Články odjinud

EXKLUZIVNĚ: Junckerovo osobní loučení. Víme, co zazní v jeho posledním projevu k europoslancům

EXKLUZIVNĚ: Junckerovo osobní loučení. Víme, co zazní v jeho posledním projevu k europoslancům

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve středu dopoledne vystoupí na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku a ve svém posledním projevu před eurovolbami bude bilancovat. A bude chtít být pozitivní. Zaměří se mimo jiné na migraci a bezpečnost a zmíní zřejmě i právní stát a ekonomická témata. O čem dalším bude mluvit? INFO.CZ přínáší informace přímo z místa dění.

Podle dobře informovaných zdrojů INFO.CZ šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker svůj projev, s nímž ráno vystoupí před všemi europoslanci ve Štrasburku, teprve dopisuje. Raději by prý mluvil spatra, ale kvůli nutným překladům musí proslov odevzdat v písemné formě. „Chce být osobní a určitě tam bude dávka pokory. Nebude to ve stylu poroučíme větru a dešti,“ řekl redakci INFO.CZ jeden z lidí obeznámených se situací.

Vše zazní veřejně ve středu dopoledne, už teď ale začínají pronikat ven první informace o tom, na co se Juncker ve své řeči zaměří. Hlavním motivem projevu by mělo být heslo „Přežijeme, pokud budeme jednotní“ nebo „Evropa, která chrání.

Jak už jsme s odvoláním na zahraniční média psali o víkendu, Juncker má v úmyslu zmínit výrazné posílení Evropské pobřežní a pohraniční stráže – mělo by jít o 10 tisíc lidí k roku 2020. Pobřežní a pohraniční stráž by také měla obdržet mandát k zásahům na území EU i mimo ně a měla by sloužit i jako podpora členským zemím EU, které budou potřebovat podat pomocnou ruku při ochraně vnějších hranic unie.

Juncker se v řeči zaměří také na potřebu fungující návratové politiky, která by zajistila rychlejší vracení ekonomických migrantů zpátky do zemí původu. K tomu by měla sloužit revize příslušné směrnice. Jak zdůraznil zdroj z jeho blízkosti, šéf Komise si uvědomuje, že bude mluvit v době, kdy téma migrace nabírá na intenzitě a stává se vrcholně politickou záležitostí – zejména před blížícími se volbami do Evropského parlamentu, které budou na jaře příštího roku.

Juncker by měl ve středu také zdůraznit význam evropské pomoci Africe, která by podle mnoha evropských politiků měla výrazně přispět ke snížení migračního tlaku směrem na sever do Evropy.

INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018

Mluvit se zítra bude i o bezpečnosti – s tím, že Juncker zmíní dvě iniciativy. První představuje návrh, aby internetové firmy na žádost policie či prokuratury do hodiny dokázaly z webu stáhnout „teroristický“ obsah. Druhou bude rozšíření pravomocí vznikajícího Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) i na rozkrývání přeshraničního financování teroristických aktivit. „Mluvit by mohl také o bezpečnosti voleb,“ myslí si zdroj z jeho okolí, který tak nepřímo připomíná obavy z hackerských útoků na elektronické volební systémy či ze skrytého ovlivňování voličů a manipulace s jejich hlasy.

Juncker by se mohl dotknout i dalších iniciativ, které do květnových voleb do Evropského parlamentu jeho tým ještě chystá. Prezentovat by mohl novou strategii proti kybernetickým útokům a oznámit by mohl, že Komise by ráda už příští rok zastavila v EU povinné střídání zimního a letního času. Věnovat by se mohl i obchodní politice EU a ekonomickým tématům, jako je dokončování vnitřního trhu nebo posilování boje proti špinavým penězům. Řeč by mohla přijít i na dlouholetý rozpočet EU, který by Komise chtěla mít schválený do konce svého mandátu (což je podle mnohých znalců pravděpodobně nereálné stihnout). „Otazníky jsou u zahraniční politiky, jak ji pojme,“ uvedl zdroj.

Jak už bylo řečeno, šéf Komise bude ve svém posledním projevu ve funkci rovněž bilancovat. Připomenout by proto mohl deset priorit svého týmu a zhodnotit, co se Komisi podařilo prosadit a kde naopak neuspěla. Není vyloučeno, že v této souvislosti připomene, že řada iniciativ nebyla schválena členskými státy či zatím neuspěla v europarlamentu samotném.

Jen stručně se zřejmě Juncker dotkne nadcházejícího britského odchodu z unie. Mluvit by ale naopak mohl o potřebě dodržování zásad právního státu v EU. Kritická slova by tak mohla zaznít zejména na adresu Polska či Maďarska, ale možná také Itálie, kvůli změně jejího přístupu k migrační krizi.