Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

EXKLUZIVNĚ: Junckerovo osobní loučení. Víme, co zazní v jeho posledním projevu k europoslancům

EXKLUZIVNĚ: Junckerovo osobní loučení. Víme, co zazní v jeho posledním projevu k europoslancům

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve středu dopoledne vystoupí na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku a ve svém posledním projevu před eurovolbami bude bilancovat. A bude chtít být pozitivní. Zaměří se mimo jiné na migraci a bezpečnost a zmíní zřejmě i právní stát a ekonomická témata. O čem dalším bude mluvit? INFO.CZ přínáší informace přímo z místa dění.

Podle dobře informovaných zdrojů INFO.CZ šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker svůj projev, s nímž ráno vystoupí před všemi europoslanci ve Štrasburku, teprve dopisuje. Raději by prý mluvil spatra, ale kvůli nutným překladům musí proslov odevzdat v písemné formě. „Chce být osobní a určitě tam bude dávka pokory. Nebude to ve stylu poroučíme větru a dešti,“ řekl redakci INFO.CZ jeden z lidí obeznámených se situací.

Vše zazní veřejně ve středu dopoledne, už teď ale začínají pronikat ven první informace o tom, na co se Juncker ve své řeči zaměří. Hlavním motivem projevu by mělo být heslo „Přežijeme, pokud budeme jednotní“ nebo „Evropa, která chrání.

Jak už jsme s odvoláním na zahraniční média psali o víkendu, Juncker má v úmyslu zmínit výrazné posílení Evropské pobřežní a pohraniční stráže – mělo by jít o 10 tisíc lidí k roku 2020. Pobřežní a pohraniční stráž by také měla obdržet mandát k zásahům na území EU i mimo ně a měla by sloužit i jako podpora členským zemím EU, které budou potřebovat podat pomocnou ruku při ochraně vnějších hranic unie.

Juncker se v řeči zaměří také na potřebu fungující návratové politiky, která by zajistila rychlejší vracení ekonomických migrantů zpátky do zemí původu. K tomu by měla sloužit revize příslušné směrnice. Jak zdůraznil zdroj z jeho blízkosti, šéf Komise si uvědomuje, že bude mluvit v době, kdy téma migrace nabírá na intenzitě a stává se vrcholně politickou záležitostí – zejména před blížícími se volbami do Evropského parlamentu, které budou na jaře příštího roku.

Juncker by měl ve středu také zdůraznit význam evropské pomoci Africe, která by podle mnoha evropských politiků měla výrazně přispět ke snížení migračního tlaku směrem na sever do Evropy.

INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018

Mluvit se zítra bude i o bezpečnosti – s tím, že Juncker zmíní dvě iniciativy. První představuje návrh, aby internetové firmy na žádost policie či prokuratury do hodiny dokázaly z webu stáhnout „teroristický“ obsah. Druhou bude rozšíření pravomocí vznikajícího Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) i na rozkrývání přeshraničního financování teroristických aktivit. „Mluvit by mohl také o bezpečnosti voleb,“ myslí si zdroj z jeho okolí, který tak nepřímo připomíná obavy z hackerských útoků na elektronické volební systémy či ze skrytého ovlivňování voličů a manipulace s jejich hlasy.

Juncker by se mohl dotknout i dalších iniciativ, které do květnových voleb do Evropského parlamentu jeho tým ještě chystá. Prezentovat by mohl novou strategii proti kybernetickým útokům a oznámit by mohl, že Komise by ráda už příští rok zastavila v EU povinné střídání zimního a letního času. Věnovat by se mohl i obchodní politice EU a ekonomickým tématům, jako je dokončování vnitřního trhu nebo posilování boje proti špinavým penězům. Řeč by mohla přijít i na dlouholetý rozpočet EU, který by Komise chtěla mít schválený do konce svého mandátu (což je podle mnohých znalců pravděpodobně nereálné stihnout). „Otazníky jsou u zahraniční politiky, jak ji pojme,“ uvedl zdroj.

Jak už bylo řečeno, šéf Komise bude ve svém posledním projevu ve funkci rovněž bilancovat. Připomenout by proto mohl deset priorit svého týmu a zhodnotit, co se Komisi podařilo prosadit a kde naopak neuspěla. Není vyloučeno, že v této souvislosti připomene, že řada iniciativ nebyla schválena členskými státy či zatím neuspěla v europarlamentu samotném.

Jen stručně se zřejmě Juncker dotkne nadcházejícího britského odchodu z unie. Mluvit by ale naopak mohl o potřebě dodržování zásad právního státu v EU. Kritická slova by tak mohla zaznít zejména na adresu Polska či Maďarska, ale možná také Itálie, kvůli změně jejího přístupu k migrační krizi.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1