Články odjinud

Fake news a snaha zmanipulovat volby. EU se připravuje na rizika útoků z Ruska

Fake news a snaha zmanipulovat volby. EU se připravuje na rizika útoků z Ruska

Volby do Evropského parlamentu proběhnou příští rok na jaře. Unijní instituce se už ale nyní připravují na riziko hackerských útoků a pokusů o manipulaci, které mohou přicházet ze zahraničí. Největší obavy panují  v tomto ohledu z Ruska.

„Primární hrozbou je Rusko,“ prohlásil český europoslanec Pavel Telička (ALDE) při diskusi v Evropském parlamentu, která se soustředila na jednu z největších výzev, jež nyní stojí před EU. To je zvýšené riziko hackerských útoků a také snahu promluvit do výsledků voleb do Evropského parlamentu. Ty se budou konat v květnu příštího roku.

O šíření dezinformací mluví v Bruselu nejen europoslanci, ale také Evropská komise. „Nesmíme být naivní, jsou tu skupiny, které chtějí narušit evropské volby. Jejich nástroje jsou sofistikované,“ uvedl místopředseda Komise a také jeden z kandidátů na jejího příštího šéfa Frans Timmermans.

O tom, že květnové volby do Evropského parlamentu budou jiné, už dříve mluvila česká eurokomisařka Věra Jourová. Nedávno dokonce varovala, že riziko, že někdo bude chtít zasáhnout do voleb, je nejvyšší, jaké kdy bylo. „Nejčastěji se v této souvislosti zmiňuje Rusko,“ uvedla.

Jourová upozorňuje, že alarm spustil skandál kolem britské poradenské společnosti Cambridge Analytica, která zneužívala osobní data několik desítek milionů uživatelů sociální sítě Facebook. Ukázalo se, že společnost zřejmě data využila pro velmi přesně cílené politické kampaně a pravděpodobně se podepsala na výsledcích referenda o vystoupení Spojeného království z EU.

Při svém vystoupení před europoslanci minulý týden Jourová citovala z nejnovějšího (a ještě nepublikovaného) průzkumu Eurobarometru. 73 % oslovených lidí v něm uvedlo, že se bojí, že se v období před volbami objeví vyšší množství dezinformací. 81 % lidí by chtělo, aby sociální sítě byly plně transparentní a 80 % dotazovaných by si přálo, aby sociální sítě sdělovaly, kolik peněz dostávají od politických stran.

Komise v minulosti vydala už několik iniciativ – například v dubnu vyšel v rámci většího digitalizačního balíčku dokument, který se věnoval dezinformacím v EU se zvláštním důrazem na online platformy – především sociální média, vyhledávače nebo služby, přes které je možné sdílet videa. Brusel mj. vsadil na zřízení nezávislých ověřovatelů faktů, a podpořil proto vznik jejich nezávislé evropské sítě, kde bude možné koordinovat práci, vyměňovat si zkušenosti a spolupracovat například s akademickou sférou. K výměně zkušeností se členskými státy by mělo dojít v lednu a dubnu příštího roku.

„Hlavním důvodem, proč se dezinformacím v evropských tématech daří, je to, že se toho o nich obecně moc neví. Je proto jednoduché poskytnout lidem naprosto chybné informace o EU,“ řekl novinářům tiskový mluvčí Evropského parlamentu Jaime-Duch Guillot.

Jak nedávno uvedl bruselský server Politico, politici mají v boji proti fake news velkou nevýhodu, protože obchodníci s manipulativním obsahem jsou díky novým metodám vždy o krok napřed. „Na úrovni zákonů jsou současné debaty založené na tom, co se stalo v roce 2016,“ citoval server Claire Wardleová z neziskové organizace First Draft, která sídlí na Harvardově univerzitě a proti dezinformacím bojuje po celém světě. „Náročné je to z toho důvodu, že politici takřka vůbec nevědí, jak tyto platformy doopravdy fungují,“ dodala.

Zatímco v minulosti skupiny šířily nepravdivé zprávy na sociálních sítích z počítačů, které se daly snadno identifikovat jako ruské, nyní jednotlivci své aktivity běžně maskují a vydávají se za osoby sídlící v USA nebo v Evropě. Politické reklamy kupují za lokální měnu, nikoli za rubly, říkají výzkumníci, kteří studují dezinformace na internetu. Pro technologické společnosti je tedy skoro nemožné zjistit, který obsah je autentický a který nikoli, i když tímto úkolem pověří týmy programátorů.

Obsah se zároveň od psaných projevů posouvá k vizuálním a ty se zatím návrhy zákonů nezabývají. Velkou roli sehrává také vzestup služeb, jako je komunikační aplikace WhatsApp, kterou je kvůli vysoké úrovni šifrování takřka nemožné regulovat. Navíc jde v rozvojových zemích, jako je třeba Indie, ruku v ruce s novou generací manipulativního obsahu, který lze sdílet v rámci skupin s tisíci uživateli.

Falešné informace se šířily prostřednictvím skupin na WhatsApp také v nedávných prezidentských volbách v Brazílii, v nichž zvítězil krajně pravicový Jair Bolsonaro.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud