Farage buduje „stranu pro brexit“. Už přilákala tisíce příznivců, může uspět v eurovolbách | info.cz

Články odjinud

Farage buduje „stranu pro brexit“. Už přilákala tisíce příznivců, může uspět v eurovolbách

„V britské politice je obrovský prostor pro stranu brexitu, UKIP jej ale nezaplní.“ Tak Nigel Farage – hlavní tvář kampaně za odchod Velké Británie z Evropské unie – v prosinci komentoval svůj odchod ze strany UKIP, kterou před 25 lety pomáhal zakládat. Netrvalo dlouho a „strana brexitu“ se skutečně zrodila. Minulý pátek ji oficiálně uznala volební komise a hned první den získala přes deset tisíc příznivců. Podle Farage, s jehož podporou byla „The Brexit Party“ založena, je strana varováním pro všechny, co chtějí brexit odložit – v takovém případě by se Británie zřejmě musela účastnit květnových voleb do Evropského parlamentu a přesně na to Farage míří. 

Vyjednávání o odchodu Spojeného království z Evropské unie se ocitlo v patové situaci; případné odložení brexitu se tak stále více jeví jako nejpravděpodobnější cesta, kterou se bude vývoj kolem odchodu Británie z EU v příštích týdnech ubírat. Premiérka Theresa Mayová sice stále věří, že se Británii podaří evropský blok opustit včas – tedy 29. března – a s dohodou. Tu ale britští poslanci (většinou kvůli sporné irské pojistce) odmítají a Evropská unie ji zároveň nechce jakkoliv měnit. Pokud tedy nemá dojít na tvrdý brexit, termín odchodu se bude muset prodloužit.

Topol Show

Právě případné odložení brexitu je jedním z hlavních důvodů pro založení nové strany „The Brexit Party“ podporované protiunijním europoslancem Nigelem Faragem, který byl dlouhá léta lídrem Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP). Farage v UKIPu působil 25 let – pomáhal stranu založit a deset let byl také jejím předsedou. Před referendem o brexitu, které se uskutečnilo v červnu roku 2016, byl také jednou z hlavních tváří kampaně za odchod Británie z Evropské unie.

Výsledek referenda pro něj znamenal splněný sen a kariérní vrchol, o který se snažil už od doby, co Británie přistoupila k Maastrichtské smlouvě. Navzdory vysněné výhře však Farage zařadil zpátečku a z čela strany UKIP odstoupil. Odchod, který ohlásil těsně po referendu, zdůvodnil tím, že svůj úkol dostat Británii z EU už splnil. „Před referendem jsem říkal, že chci svoji zemi zpět. Dnes říkám, že chci zpět svůj život,“ prohlásil tehdy Farage.

Farageova rezignace byla pro stranu velkou ranou. Právě on byl tím, kdo z UKIPu udělal jednu z nejvýznamnějších politických sil v Británii. A byl to právě vzestup UKIP, který dopomohl tehdejšímu premiérovi Davidu Cameronovi k rozhodnutí, aby referendum o brexitu vypsal. Po Farageově odchodu z čela strany však UKIP začal postupně ztrácet popularitu. Před dvěma měsíci pak Farage oznámil, že stranu opouští úplně. Důvodem je podle jeho slov příklon strany ke krajní pravici a antimuslimské rétorice.

„S těžkým srdcem dnes opouštím UKIP po všech těch letech oddanosti ke straně. V britské politice je obrovský prostor pro stranu brexitu, UKIP jej ale nezaplní,“ napsal v prohlášení 54letý politik, kterému se dlouhodobě nelíbilo, jakým směrem stranu vede její současný lídr Gerard Batten. Poslední kapkou pak bylo Battenovo rozhodnutí jmenovat představitele britské krajní pravice Tommyho Robinsona jedním ze svých poradců.

Kandidovat chce i sám Farage

Právě tyto okolnosti a především aktuální hrozba odsunutí termínu brexitu byly hlavními důvody pro založení The Brexit Party. „Stále pevně doufám a modlím se, abychom 29. března opustili EU, ale nepochybujte o tom, že pokud bude brexit podle článku 50 prodloužen, jsem připraven zasáhnout,“ uvedl v prohlášení pro The Telegraph Farage.

Strana byla minulý pátek oficiálně zaregistrována u volební komise a může tedy postavit i vlastní kandidáty. Brexit Party je přitom pro bývalou Farageovu stranu UKIP velkou konkurencí. Do jejího čela se postavila bývalá členka UKIP Catherine Blaiklocková, která vede podobnou antimuslimskou rétoriku, kvůli níž přitom Farage UKIP opustil.

Brexit - firmy, infografika

„Poté, co Nigel Farage krátce po referendu o setrvání země v EU rezignoval na post předsedy strany UKIP, mnohokrát hovořil o návratu do politiky a vzniku nové strany, kterou označoval jako ‚UKIP 2‘. Brexit Party takovou verzí strany UKIP 2 je, byť ji nezaložil on sám, nýbrž Catherine Blaiklock – neúspěšná kandidátka strany UKIP v předčasných volbách v roce 2017, která nechvalně proslula svými kontroverzními a štvavými výroky na adresu muslimů,“ popisuje pro INFO.CZ odbornice na brexit a britskou politiku Monika Brusenbauch Meislová z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity.

Přestože Farage není přímo zakladatelem strany, je s ní úzce spojený a The Brexit Party má jeho plnou podporu. Cíl strany je podle něj jasný: postavit kandidáty v květnových volbách do Evropského parlamentu, pokud bude termín brexitu oddálen. Jedním z kandidátů by se přitom měl stát i on sám. „Vyjádřil jsem se jasně už několikrát – nebudu jen stát opodál a nedělat nic…Budu kandidovat za Brexit Party a dám do toho všechno,“ uvedl také Farage pro The Telegraph.

Jakou má Brexit Party šanci na úspěch?

Jak upozorňuje odbornice Masarykovy univerzity, kromě Farage straně postupně vyjadřují podporu i další politici – například velšský europoslanec a bývalý stranický lídr UKIPu ve Walesu Nathan Gill, který se s UKIPem definitivně rozešel v prosinci 2018, stejně jako Nigel Farage. Jak navíc tvrdí sám Farage, do 24 hodin od oficiální registrace strany se k odběru emailového newsletteru s informacemi o straně přihlásilo 15 000 osob. A další přibývají.

V pondělí Farage napsal na twitteru, během prvních 48 hodin se „jako podporovatelé The Brexit Party registrovalo úžasných 35 tisíc lidí“, politici se by se proto podle něj měli mít na pozoru. Tato čísla jsou ale výrazně nadsazená. Ukazuje se totiž, že se někteří zaregistrovali víckrát a dokonce na sociálních sítích navádějí k tomu, aby ostatní udělali totéž.

„Zatím neexistuje žádný formální mechanismus, jehož pomocí by se bylo možné stát členem strany. Na www.thebrexitparty.org se lze pouze přihlásit k odběru novinek a vyjádřit svůj zájem o stranu – doslova se tam píše ‚register your interest‘, přičemž tento krok je možné učinit buď jako stoupenec, aktivista, kandidát, nebo dárce,“ popisuje Brusenbauch Meislová s tím, že twitterový účet strana zatím neprovozuje, na facebooku má ale více než 4000 sledujících.

Přestože strana stojí teprve na začátku svého zrodu, Farageovi nechybí sebevědomí, že to nové politické uskupení dokáže dotáhnout daleko. Brexit Party by podle něj měla být varováním pro všechny členy britského parlamentu, kteří uvažují o tom, že podpoří prodloužení vyjednávací doby podle článku 50 Smlouvy o EU – tito poslanci by si prý měli uvědomit, že nová strana pro ně představuje závažnou volební konkurenci.

„V souladu se svým obvyklým komunikačním stylem používá Nigel Farage opět velmi silnou, vyhrocenou a emocemi podbarvenou rétoriku. Prohlašuje, že ‚v dobách míru se nikdy žádná jiná vláda nepokusila o takovou zradu jako současní proradní konzervativci‘ a že s ‚s výjimkou válečného období žádná země takovou smlouvu nikdy nepodepsala ‘,“ poukazuje na Farageova ostrá prohlášení odbornice na vztahy Spojeného království s Evropskou unií.

Předsedkyně Brexit Party navíc tvrdí, že je v kontaktu se stovkami členů Konzervativní strany, kteří chtějí k nové Brexit Party přeběhnout. Podle Farage a Blaiklockové je to přitom znak toho, že by si strana v květnových volbách mohla vést velmi dobře. Pokud by byl brexit nakonec skutečně prodloužen, strana má v plánu zahájit své fungování naostro a zmobilizovat voliče napříč celým politickým spektrem, kteří jsou nespokojeni s průběhem vyjednávání o odchodu země z EU.

Podle Brusenbauch Meislové přitom tento kalkul není vůbec lichý – jak totiž ukazují průzkumy, Britové se se svým postojem k brexitu velmi silně identifikují a v současnosti u nich postoj k odchodu země z EU rezonuje dokonce mnohem silněji než například stranická identifikace. „Zatímco v případě brexitu nepociťuje sounáležitost buď s táborem Remain, či táborem Leave pouze jeden z 16 Britů, v případě politických stran je to jeden z šesti Britů,“ vysvětluje Brusenbauch Meislová.

Hrozba 73 Farageů

To, že by „Farageova“ nová strana měla v případě účasti Velké Británie v evropských volbách velkou šanci na úspěch, přitom potvrzují už dřívější obavy některých odborníků. Jak v rozhovoru pro INFO.CZ začátkem února varoval odborník na Evropskou unii z Asociace pro mezinárodní otázky a Mendelovy univerzity Ondřej Mocek, unavení britští voliči by během voleb totiž zřejmě dali přednost euroskeptickým stranám.

„Co by se dělo na ostrovech v případě kampaně voleb do Evropského parlamentu a jak by britští voliči, kteří jsou už brexitem poměrně unavení, hlasovali, to nechci odhadovat. Podle některých komentářů ale panuje obava, že se v parlamentu může objevit 73 (počet britských křesel v europarlamentu – pozn. red.) Nigelů Farageů. Takový strach je podle mě reálný. Dokážu si představit, že v poměrném zastoupení se Britové vyjádří vůči EU negativně a podpoří euroskeptické strany,“ míní Mocek.

„Ač to můžeme my na kontinentu vnímat jakkoliv, na britských ostrovech je Evropská unie v tomto ohledu vnímána negativně, jakási snaha bránit vlastní národ by proto v myslích Britů určitě převážila. Pokud se tedy Británie zúčastní voleb, dokážu si představit velice emocionální kampaň, která bude vůči Evropské unii poměrně vyhrocená. A myslím si, že by euroskeptici mohli i poměrně razantně vyhrát,“ dodal pro INFO.CZ expert Mendelovy univerzity.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud