Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Fondy EU nesmí být bičem na země odmítající uprchlíky, říká pro INFO.CZ vlivný eurokomisař

Fondy EU nesmí být bičem na země odmítající uprchlíky, říká pro INFO.CZ vlivný eurokomisař

Země, které nechtějí přijmout uprchlíky, by neměly být trestány tím, že se jim omezí přístup k penězům z evropských fondů. Naopak státy, které se o migranty starají nad rámec dohodnutých programů, by měly získat více prostředků. V rozhovoru pro INFO.CZ to řekl evropský komisař Günther Oettinger, který má v Evropské komisi na starosti vyjednávání o podobě příštího víceletého rozpočtu EU. Co říká na návrhy vlády Andreje Babiše, aby země měly větši pravomoci v určování, kam potečou peníze z fondů EU? Jak vůbec bude rozpočet po roce 2020, s jehož prvním návrhem Komise přijde na začátku května, vypadat? Odkud získat zdroje, o které EU přijde po odchodu jednoho z největších plátců Spojeného království? A jak se Komise staví k aktuální kauze Selmayrgate, která otřasá Bruselem? Více se dozvíte v rozhovoru.

Přípravu víceletého rozpočtu EU pro období 2021-2027 ovlivní několik faktorů. V první řadě to, že z EU příští rok odejde jeden z největších plátců - Spojené království, a pak také to, že EU chce vydávat více peněz na migraci, bezpečnost nebo třeba na boj proti terorismu. Evropská komise chce vypadlé příjmy nahradit vyššími příspěvky ze strany členských států a pak také seškrtáním výdajů v některých rozpočtových kapitolách. Mají se Češi obávat, že to zasáhne i kohezní politiku, tedy evropské fondy, ze které v minulosti získali velké množství finančních prostředků?

Máte pravdu, že odchod Spojeného království z EU představuje velkou změnu, která mění celou situaci. Nikdo nemůže čekat, že vše zůstane při starém. Spojené království je třetí největší stát EU a je to čistý plátce (do rozpočtu EU odvádí více peněz, než z něj získává zpět; pozn. red.). Některé členské země počítají s tím, že pokud Británie odejde, tak v rámci rozpočtu EU přijdeme o hodně peněz. Jiné tvrdí, že je potřeba tento výpadek nahradit. Komise chce proto přijít s vyváženým návrhem rozpočtu. Víme už, že z poloviny půjde o nové peníze a zbytek budou představovat škrty v současné struktuře rozpočtu.

Co se týče výdajů, tak i tady máme velkou mezeru. Je třeba dávat více peněz na nové priority, jako je obrana, výzkum, ochrana hranice, migrace a také rozvojová pomoc. Jsou to investice, které jsou v zájmu všech členských států a mají přidanou evropskou hodnotu. Počítáme s tím, že sem půjde 80 % peněz. 20 % budou představovat škrty.

Tomu rozumím, ale pořád jste mi neřekl, v jakých oblastech chce Komise škrtat. Pocítí to i evropské strukturální fondy? Dotkne se to Čechů?

Ne. Podívejte se na ty poměry, o kterých mluvím – 50:50 na příjmové straně a 80:20 na výdajové straně rozpočtu. Reálně to bude znamenat, že objem prostředků na kohezi a společnou zemědělskou politiku se ve srovnání s tímto rozpočtovým obdobím sníží o 5, maximálně 10 %. V žádném případě to tedy tyto politiky nezničí. Já navíc opravdu věřím, že se nám podaří přijít s vyváženým návrhem. Uvědomujeme si, jak jsou tyto politiky důležité pro země, jako je Česká republika.

V materiálech, které Evropská komise už vydala k příštímu víceletému rozpočtu, se často objevuje pojem „evropská přidaná hodnota“. Říkáte, že peníze z unijního rozpočtu mají podporovat projekty, které tuto hodnotu mají. Co si pod tím představit?

Je to o subsidiaritě, tedy o tom, co má a co nemá smysl financovat členskými státy na evropské úrovni.

Co to znamená v praxi?

Musíme procházet program po programu, projekt po projektu a investici po investici a říct si, jestli má smysl to financovat společně, tedy zda získáme něco navíc tím, že peníze na to půjdou ze společné kasy. Zjednodušeně řečeno si musíme vždy říct, zda by takový projekt vznikl, kdyby nebylo evropských peněz. Pokud ano, a tím pádem by ho tedy financoval jednotlivý stát, tak tady žádná evropská přidaná hodnota není.

Evropská komise chce, aby v příštím období šly peníze na nové priority, jako je zmiňovaná migrace nebo bezpečnost. Jak o tom chcete členské státy přesvědčit? V minulosti se vždy diskuse o rozpočtu EU zúžily na prosazování národních zájmů, tedy na to, kdo z rozpočtu získá nejvíc peněz pro sebe. Proč by to nyní mělo být jiné?

Nikdy dříve jsme podporu do těchto oblastí nechtěli. Zpětná vazba, kterou nyní na tento požadavek máme, je pozitivní – vidíme, že členské státy tomu rozumí. Chápou, že tyto nové výzvy a problémy půjde řešit mnohem lépe, když budeme spolupracovat a když je budeme také společně financovat. Musíme se ale vyvarovat toho, aby tu nevznikl konflikt třeba právě mezi migrací a kohezí. I z tohoto důvodu potřebujeme nové zdroje, abychom tomu zabránili nebo to co nejvíce zmírnili.

Objevují se názory, že kohezní fondy by měly být propojeny s přerozdělováním uprchlíků. Jinými slovy, země, která by nespolupracovala a nechtěla by přijímat uprchlíky, by mohla mít k dispozici méně peněz na podporu jejích projektů. Jak se k tomu staví Evropská komise? Promítne se to do jejího návrhu?

Je pravda, že tyhle názory z některých států EU skutečně zaznívají. Zmiňuje se v nich solidarita (se zeměmi, do kterých přicházely velké počty migrantů; pozn. red.) a také to, že kohezní země, které odmítají kvóty na přerozdělování uprchlíků, nemohou počítat s tím, že s nimi někdo bude solidární, když ony samy nejsou. Jiní říkají, že rozhodnutí o přerozdělování uprchlíků bylo přijato jednomyslně a to by měla být pro země včetně Česka červená čára.

A co na to říkáte vy?

Za sebe mohu říct, že kohezní politika by se neměla používat jako bič, kterým by se tyto země trestaly. Spíš bychom měli uvažovat opačně - tedy, zda nedávat peníze navíc těm zemím, které se starají o migranty a investují do nich nad rámec dohodnutých programů.

Mluví se o tom, že v příštím rozpočtovém období bude mnohem snadnější, aby země přišla o přístup k evropským prostředkům. Příkladem je navázání fondů EU na dodržování zásad právního státu a základních evropských hodnot. Tohle ale přece bič na země, které to nebudou plnit, je.

V Komisi jsme se na to dívali velmi podrobně a analyzovali jsme zakládající smlouvy. S hodnotami je to obtížné, ale zásady právního státu jsou s evropskými programy financování úzce propojeny. Máme odpovědnost vůči občanům a daňovým poplatníkům. Pokud tu je nějaký projekt nebo investice financovaná z evropských fondů a ukáže se, že je tu nějaký konflikt – právní, finanční nebo technický, potřebujeme nezávislé soudy, aby to posoudily. Právní stát je taková základní podmínka pro investování z unijního rozpočtu. Evropská komise s tímto návrhem určitě přijde.

Není žádným tajemství, že nejblíže tomu je Polsko.

Ale tohle není žádný „lex Polsko“, ani nemůže být. Je to obecné pravidlo. Jako Komise musíme reagovat. Je tu několik členských států, jako je Itálie, Nizozemsko, Německo, ale také řada europoslanců, kteří očekávají, že tu vazba na dodržování zásad právního státu bude. Já si myslím, že právní stát je základní povinností pro nás všechny.

Dnes jste jednal s premiérem v demisi Andrejem Babišem, takže vám určitě říkal o jeho představě, jak by se měly přerozdělovat peníze z evropských fondů. Premiér je přesvědčen, že spíše než Evropská komise by to měly být členské státy, protože ony nejlépe vědí, kde jsou evropské peníze nejvíce potřeba. Co jste mu na to odpověděl?

Slyšel jsem to od několika členů české vlády a také od samotného pana premiéra. Bereme to vážně a panu premiérovi jsem řekl, že Komise počítá s určitou flexibilitou mezi jednotlivými fondy. To proto, aby bylo možné určitý objem peněz v rámci kohezní politiky přesunout na jiné priority. Je dobře, že o tom diskutujeme nyní, protože to půjde lépe zohlednit v příštím víceletém rozpočtu.

Takže to podporujete?

Pro mě je to celkem přijatelné. Rozumím tomu, že třeba pro český pracovní trh nejsou některé investice tak důležité, jako je tomu v jižní Itálii, Španělsku nebo Řecku. Potřebujeme proto flexibilní pravidla, která budou spoléhat na regiony a státy. Pokud se podíváme na víceletý rozpočet, který je na více let, tak dnes netušíme, jak bude vypadat pracovní trh v roce 2026. Jsem tedy přesvědčený o tom, že potřebujeme flexibilitu, abychom byli schopni každý rok reagovat v regionech a státech na aktuální situaci.

Dejme Selmayrovi šanci

V Bruselu se v posledních týdnech řeší aféra bývalého šéfa kabinetu předsedy Komise Jean-Claude Junckera Martina Selmayra, který byl podle některých názorů jmenován na novou vlivnou pozici netransparentním způsobem. Evropská komise to odmítá a tvrdí, že vše proběhlo podle pravidel. Nehledě na to, kdo má pravdu a kdo ne, uvědomuje si Komise, že tento typ afér škodí její image v očích zemí, jako je Česká republika, kde je silná základna euroskepticismu? Je tu šance to nějak napravit?

Doufáme, že ano, ale dovolte mi to k tomu říct následující. Jsem přesvědčený, že je to předseda Evropské komise, kdo má právo a povinnost rozhodnout, kdo bude jeho generální tajemník. Každý premiér nebo hlava státu má právo určit, kdo bude jeho ministr. Myslím, že generální tajemník má být osoba, která pochází z okolí předsedy Komise.

Jsou tu dvě klíčové otázky. První zní: Je Martin Selmayr schopen naplnit všechna očekávání spojená s touto pozicí? Já si myslím, že ano. Vzkázal bych tady proto českým občanům - pokud ho neznáte, prosím, otestujte si ho. Ti, kdo ho znají, vám řeknou, že je pro tuto pozici ten nejlepší. Druhá otázka zní: Proběhlo jeho jmenování podle pravidel? My odpovídáme ano a řekli jsme to i Evropskému parlamentu, který nám k tomu poslal své dotazy.

Martina Selmayra znám už osm let a on je schopen, ochoten a správně motivován vykonávat pozici generálního tajemníka Evropské komise. Kdokoliv v Česku bude mít možnost to po nějaké době posoudit.

Takže vy nemáte pocit, že už jen ta diskuse, která se v Bruselu kolem Martina Selmayra a jeho jmenování vede, poškozuje obrázek Komise?

My tuto diskusi nezačali. Pan Italianer (Alexander Italianer je předchůdce Martina Selmayra na pozici generálního tajemníka Evropské komise; pozn. red.) byl také překvapen. Možná je to tím, že Martin Selmayr má schopnost rozdělovat – někdo ho má rád, někdo ne. Je také možné, že je to počínající kampaň před volbami, které budou příští rok (volby do Evropského parlamentu proběhnou na jaře 2019; pozn. red.). Ale znovu se ptám, je Selmayr schopen tuto pozici vykonávat? Já si myslím, že ano. Dejme mu proto šanci.

 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1