Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Francie a Belgie ze strachu z konkurence šikanují řidiče z východu. Pokutují je za spaní v kabině aut

Francie a Belgie ze strachu z konkurence šikanují řidiče z východu. Pokutují je za spaní v kabině aut

Ve Francii a Belgii vzrostl počet kontrol řidičů mezinárodní dopravy, zda dodržují zákony a netráví povinnou týdenní pauzu v kabinách svých aut. Pokud se proviní, hrozí jim vysoké pokuty atakující částku 2000 eur (v přepočtu více než 50 tisíc korun). Kontroloři se navíc v poslední době nezdráhají a zacházejí mnohem dál. Po řidičích hlavně z východní části Evropy totiž chtějí, aby doložili, že mimo auto trávili i předchozí týdenní odpočinek - a to dokonce i tehdy, pokud se nenacházeli na belgickém nebo francouzském území. Podobnou zkušenost mají i čeští dopravci, kteří takovou praxi odsuzují a považují ji za neoprávněnou. Jde podle nich o součást tažení západoevropských zemí proti levnější konkurenci z východu.

Německo, Francie a Belgie kontrolují od loňského roku řidiče, zda místo hotelu nebo ubytovny netráví povinný týdenní odpočinek v kabinách svých aut. Pokud zjistí, že řidiči ve voze přespávají, rozdávají pokuty. Podobná praxe si vysloužila kritiku dopravců, kteří upozorňovali na to, že je to v rozporu s unijními pravidly a že to západní Evropa dělá jen proto, aby se zbavila levné konkurence z východu. Západoevropským státům dal ale loni v prosinci za pravdu Soudní dvůr EU a pravděpodobně tak spustil novou vlnu kontrol. A nejen to – řidiči z východní Evropy si stěžují, že kontroloři přitvrdili a často zacházejí nad rámec pravidel.

Děje se to ve Francii a Belgii, kde kontroly po řidičích požadují, aby prokázali, že odpočívali v hotelu nebo na ubytovně i při předchozí týdenní pauze. A to dokonce i tehdy, pokud si ji vybírali na území jiných států.

Rumunští dopravci (UNTRR) navíc tvrdí, že kontrolám nestačí ústní prohlášení nebo fotka, že řidič trávil 45hodinovou pauzu mimo kabinu kamionu – třeba u rodiny nebo známých, ale požadují po něm písemné potvrzení od ubytovacího zařízení. Pokud ho řidič nemá, může počítat s pokutou, která se pohybuje v rozmezí od 1000 do 2250 eur (téměř 60 tisíc korun). Podle Rumunů jde o formu šikany, protože belgické ani francouzské zákony nepočítají se zpětnou kontrolou a nemluví ani o povinnosti dokládat, že povinná pauza neproběhla v autě.

„Námitky rumunských kolegů jsou na místě,“ řekl redakci generální tajemník sdružení českých dopravců ČESMAD BOHEMIA Vojtěch Hromíř. Podobné postupy kontrol totiž zažili v poslední době i někteří čeští řidiči.

Zatím jde pouze o ojedinělé případy, ale je pravděpodobné, že budou přibývat. „Zaznamenali jsme jeden takový případ. Řidič české dopravní společnosti dostal pokutu ve Francii za to, že nedoložil, že nespal v kabině při odpočinku, který mu vycházel shodou náhod na území Německa. Pokud kontrolor závadu nezjistí na místě, neměl by vyžadovat něco, co pravidla řidiči neukládají, v tomto případě potvrzení z hotelu,“ uvedl Hromíř.

Situaci na místě podle něj mnohdy komplikuje jazyková bariéra. „Pro řidiče je to těžké. Díky této bariéře se kontrolní složky dostávají do velmi silné pozice a řidič se nemůže účinně bránit,“ říká. „Zvažujeme, že bychom tento případ dali k soudu a ohradili se proti uložené pokutě. Ty se obecně pohybují v řádu 1000-2000 eur. To je opravdu hodně."

Boj za sociální postavení řidičů, nebo protekcionismus?

Dopravní firmy ze střední a východní Evropy už delší dobu upozorňují na probíhající tažení západoevropských států proti levné konkurenci. Zákaz spánku v kabinách kamionů během povinného týdenního odpočinku, který si řidiči v mezinárodní dopravě musí vybírat po šesti dnech za volantem, jde totiž ruku v ruce se zaváděním národních legislativ o minimální mzdě také pro zahraniční dopravce – a to i v případě, že jejich řidiči danými státy jen projíždějí. Nejprve s tím začalo Německo, které brzy následovala Francie a později také Rakousko. Nová pravidla pro mezinárodní dopravu vznikají nyní na evropské úrovni a podle mnohých kopírují představy právě západní Evropy.

„Tato situace jen dokládá to, co západní Evropa nechce přiznat. Přitom není zapotřebí zvláštní bystrozrak, aby nešlo pod rouškou zdánlivé starosti o sociální postavení našich vysílaných řidičů a férové mzdy rozeznat obyčejný protekcionismus,“ říká k tomu česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO/ALDE), která se podílí na jednání o podobě nových pravidel na celoevropské úrovni. Podle ní tím západoevropské státy podkopávají svobodu volného trhu, na které EU stojí a kterou tyto země využívají ve velkém – včetně najímání levné pracovní síly v odvětvích, v nichž to potřebují.

Kontroly v Belgii a Francii za nedodržování týdenní doby odpočinku, a to i v době, kdy jej řidiči tráví v jiné zemi, považuje Dlabajová za „něco ojedinělého, nad čím zůstává rozum stát“.

„Osobně proti kontrolám nic nemám a naopak tvrdím, že by se měly posílit. Vše by se ale mělo odehrávat v mantinelech jednotné úpravy platné evropské legislativy, ne v rámci národních úprav, které tříští trh,“ řekla redakci.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1