Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Francie na nohou: Tisíce lidí stávkují proti reformám prezidenta Macrona, polovina vlaků nepojede

Francie na nohou: Tisíce lidí stávkují proti reformám prezidenta Macrona, polovina vlaků nepojede

Tisíce železničářů, pracovníků pařížské městské dopravy a aerolinky Air France, ale také učitelů dnes stávkují po celé Francii na protest proti vládním reformám veřejného sektoru. Kvůli stávce dnes nepojede 40 procent vysokorychlostních vlaků TGV, zrušeno údajně bude také 30 procent spojů na pařížských letištích Orly, Roissy a Beauvais. Francouzská média hovoří o prvním opravdovém testu pro prezidenta Emmanuela Macrona a jeho úsilí na transformaci francouzské společnosti a ekonomiky.

Odborářské organizace chtějí dneškem odstartovat tříměsíční vlnu stávek, během níž by jejich členové nepracovali každý týden dva dny. Macron zatím tváří v tvář hrozbě táhlých výpadků hlásí odhodlání v reformních snahách pokračovat, řada komentátorů ale připomíná několikatýdenní protestní hnutí v roce 1995, kvůli němuž nakonec tehdejší vláda upustila od důchodové reformy.

 

Nyní je bezprostředním spouštěčem Macronův záměr skoncovat se speciálním statusem zaměstnanců státních železnic SNCF, avšak ten přichází například po přelomové reformě zákoníku práce schválené k nespokojenosti odborů loni na podzim. Podle deníku The New York Times přisuzují současná pravidla pracovníkům „těžce subvencované a hluboce zadlužené“ SNCF štědré benefity a v některých případech například umožňují odchod do důchodu ve věku 52 let. Nevoli vzbuzuje také plán na zrušení 120.000 pracovních míst ve státní sféře do roku 2022.

Protestovat se dnes bude v přibližně 180 francouzských městech, píše deník Le Parisien. Největší shromáždění je na programu odpoledne na pařížském náměstí Bastilly, kde organizátoři očekávají 25.000 lidí. V mnoha městech už manifestace probíhají, od rána se také na internetu hromadí fotografie zavřených francouzských škol.

Železničáři avizovali, že provoz dnes bude „velmi narušený“. Vyjet mají jen dvě pětiny vlaků TGV, maximálně polovina příměstských vlaků a jen čtvrtina klasických meziměstských spojů. Ke stávce vyzvaly také tři ze čtyř odborářských skupin zastupující zaměstnance pařížského dopravního podniku RATP, podle webu televize FranceInfo se ale velké výpadky neočekávají.

Stávky se dnes účastní také pracovníci letové kontroly a výpadek má postihnout zejména letiště hlavního města. Le Parisien uvádí, že nejvýrazněji budou zasaženy krátké lety. Narušení provozu ohlásila také letiště v Nice, Lyonu, Marseille a Toulouse.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1