Hlavou proti zdi. Mladý rakouský kancléř chce odpískat Lisabonskou smlouvu | info.cz

Články odjinud

Hlavou proti zdi. Mladý rakouský kancléř chce odpískat Lisabonskou smlouvu

Lisabonské smlouvě, podle které se deset let řídí fungování Evropské unie, odzvonilo a potřebuje vyměnit – to je zásadní vzkaz, se kterým na čtvrteční summit lídrů sedmadvacítky zamířil mladý rakouský kancléř Sebastian Kurz. Je to do velké míry předvolební rétorika, ale nebýt jeho, sotva by si čtvrteční schůzky v rumunském Sibiu někdo všimnul. Teď je na Kurzovi, aby svou vizi „nové a omlazené“ unie obhájil před starou Evropou, kde podobné úvahy vyvolávají zděšení.

„V Evropě potřebujeme změnu, aby byla lépe připravená na budoucnost. Stávající smlouva už nenabízí odpovědi na výzvy dneška“ – takto Kurz před několika dny zahájil na twitteru své tažení za novou Evropu. „Pokud chceme moderní a konkurenceschopnou Evropu, potřebujeme opravdovou změnu,“ burcoval ještě včera před neformálním setkáním lídrů evropské sedmadvacítky v rumunském Sibiu. Na tuhle schůzku Kurz nejel s žádným menším cílem, než svoji vizi evropským lídrům náležitě představit.

Rakouský kancléř si k tomu vybral skvělý moment: Summit byl od začátku prezentovaný jako setkání, na které se státníci budou bavit o budoucnosti EU a o agendě na příští roky. Je ale před volbami a nikomu se žádné konkrétní plány osnovat nechce, což se odrazilo i v obecné deklaraci na závěr summitu, který žádný zásadní posun nepřinesl. V takové atmosféře Kurzovy vize zarezonovaly o to víc.

I přesto, že se to na tiskových konferencích po skončení summitu hemžilo slovy jako „spolupráce“, „jednota“, „budoucnost“ či „solidarita“, do médií prosákly informace, že o úplně hladká jednání nešlo. Kromě rozdílných pohledů na řešení klimatických změn nebo problémů spojených s migrací je třecí plochou právě to, jak by v budoucnosti měla sama Evropská unie fungovat. A Kurzův příspěvek do debaty je v tuto chvíli relativně radikální představou.

Lisabonská smlouva jako noční můra

Nutnost reformy Evropské unie je letité téma, kterého se podle potřeby pravidelně chytají politické strany včetně řady českých uskupení. Nejrůznější návrhy se objevují od dob Lisabonské smlouvy, která platí od roku 2009, ale zůstává jen u slov. Kurz v tomto směru rozjíždí zdánlivě ambiciozní akci a podobně jako francouzský prezident Emmanuel Macron, který představil svou vizi Evropy o pár měsíců dříve, přišel s konkrétnějšími návrhy. 

Komentátoři se vesměs shodují, že teprve dvaatřicetiletý Kurz, který je nejmladším unijním lídrem, odhadl správný moment, kdy se svou představou přijít, ale musí počítat s tím, že získat alespoň nějakou podporu vůbec nebude jednoduché. Mnozí předpovídají, že zejména starší členské státy a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker začnou panikařit kvůli zamýšleným změnám základních unijních smluv.

Všichni si pamatují komplikovaná a zdlouhavá jednání kolem Lisabonské smlouvy, kdy se státy předháněly v požadavcích na různé výjimky a nedokázaly se shodnout ani na základních parametrech dokumentu. Schvalování v referendu pak bylo pro celou Evropu noční můrou – namátkově kvůli Irsku, kde se referendum muselo opakovat, a kvůli České republice, kde s podpisem ratifikace smlouvy otálel prezident Václav Klaus.

Kurz vs. Macron

Kurz nemusí ve svém reformním snažení narazit pouze na odpor některých zemí a unijních institucí, kterým se nechce z principu sahat do „střev“ unie, ale také na nesouhlas s faktickou podstatou toho, co navrhuje.

„Pokud chcete od základu reformovat Evropu a udělat ji konkurenceschopnou, potřebujete nový smluvní základ. Stávající pravidla vznikla před dnešními krizemi, současné výzvy jsou mnohem větší než před lety. Je proto moudré upravit unijní smlouvy s ohledem na novou realitu.“
Sebastian Kurz, rakouský kancléř (Zdroj: Handelsblatt.com)

Nová smlouva by měla podle rakouského kancléře obsahovat silnější pravidla a také tvrdé sankce pro ty země, které se rozhodnou „jít svou vlastní cestou“. Jde například o nedodržování dohod v přijímání nelegálních migrantů, překračování limitů pro objem státního dluhu nebo porušování základních principů právního státu. Podobné úvahy se vůbec nemusejí zamlouvat ani státům Visegrádské čtyřky, které stávající podobu unie s oblibou kritizují a které mívají ve zmíněných oblastech rezervy.

Kurz otevřeně mluví o potřebě „omlazení“ unie a navrhl také zrušení pravidelného pendlování Evropského parlamentu mezi dvěma sídly. Tento unijní evergreen, který ožívá v každých eurovolbách, ale zatím pokaždé narazil na nevůli zejména Francie, která ve Štrasburku pravidelně přibližně jednou za pět týdnů celý „stěhovací cirkus“ hostí. „Macron se prezentuje jako reformátor,“ reagoval na to Kurz v rozhovoru pro Die Presse. „Ti, co volají po reformě, ale musí být připraveni udělat je tam, kde to bolí,“ uštědřil políček prezidentovi Francie, který se po ústupu německé kancléřky prezentuje jako evropský lídr.

Za velké nebezpečí pro celou Evropskou unii Kurz označil krajně pravicové populisty, kterým se předpovídá, že posílí v eurovolbách. „Naším cílem je udělat EU lepší, a ne ji zničit nebo si pohrávat s fantazírováním o odchodech,“ uzavřel zmíněné interview Kurz, který ovšem ironií osudu vládne v koalici se euroskeptickou konzervativní Svobodnou stranou Rakouska a který k podobné rétorice sám čas od času sklouzne.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud