Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hra nervů na moři. Loď se stovkami uprchlíků nakonec přijmou Španělé, Malta pošle zásoby

Hra nervů na moři. Loď se stovkami uprchlíků nakonec přijmou Španělé, Malta pošle zásoby

Loď s více než šesti stovkami uprchlíků na palubě, kterou odmítli přijmout Italové, nakonec přijme Španělsko. Informoval o tom web BBC News. Španělský premiér Pedro Sanchez úřadům vzkázal, že mají loď pustit do přístavu ve Valencii. "Je naší povinností vyhnout se humanitární katastrofě a nabídnout těmto lidem bezpečí," uvedl.

Na palubě lodi Aquarius je 629 lidí, z nichž 123 je mladších 18 let bez doprovodu rodičů. Podle posádky je situace na lodi stabilizovaná, ale dnes večer dojdou zásoby potravin. Kromě španělského premiéra pomoc aktivně nabídli i starostové Valencie a Barcelony. Barcelonská starostka Ada Colauová kritizovala ostatní země, že "zpochybňují jednotu Evropské unie", když odmítají loď přijmout.

V případě Španělska jde o výrazný posun v přístupu k migrantům. Předchozí konzervativní vláda byla velmi tvrdá a není pochyb, že by loď odmítla stejně jako Itálie. Colauová dokonce vyzvala vládu, aby imigrační politiku země změnila, což v podstatě znamená "změkčila".

Vítáme rozhodnutí španělské vlády, která lodi odmítnuté v Itálii umožnila zakotvit ve Valencii," komentoval Sanchézův krok eurokomisař pro otázky vnitra a migrace Dimitris Avramopulos. "Jde o skutečný projev solidarity jak vůči zoufalým a zranitelným lidem na palubě, tak vůči ostatním unijním státům," dodal podle agentury Reuters.

Řada politiků a především organizace SOS Méditerranée ale změnu směru plavby lodi Aquarius za žádné vítězství nepovažuje. Jednak nejde o poslední loď s migranty, kteří usilují o to, aby se dostali do Evropy, jednak situace lidí na Aquariu je svízelná.

"Znamená to, že budeme muset plout ještě nejméně další dva dny, což se 629 lidmi na palubě dnes není možné," řekl podle agentury AP ředitel operací SOS Méditerranée Antoine Laurent. Zásoby na palubě nestačí a podle Organizace Lékaři bez hranic (MSF) mezi migranty na plavidle narůstá znepokojení a zoufalství. Jeden muž hrozil, že se vrhne do moře kvůli strachu, že bude vrácen do Libye.

Itálie "porušila mezinárodní pravidla a způsobila patovou situaci," myslí si maltský premiér Joseph Muscat. "Musíme si sednout a probrat to, abychom se další takové situaci vyhnuli. Je to problém celé Evropy," dodal maltský premiér s tím, že před cestou do Valencie pošle na loď zásoby.

Posádka lodi mezitím varovala, že na palubě se nachází několik uprchlíků ve velmi vážném stavu. Údajně mají vodu v plicích poté, co spadli do vody z lodi pašeráků. Další mají zase popáleniny od lodního paliva smíchaného s mořskou vodou, nebo trpí následky podchlazení. 

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1