Íránské ultimátum zahnalo Evropu do rohu, vojenský konflikt by nás bolel

Eliška Kubátová

Přesně rok poté, co Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa odstoupily od íránské jaderné dohody, Teherán zbývajícím signatářům – Británii, Francii, Německu, Číně a Rusku – oznámil, že zastavuje plnění „některých závazků“. Pokud se prý podmínky dohody nezmění, chce navíc posílit aktivity v obohacování uranu. Pozice Evropské unie, která je už tak ve složité situaci, kdy lavíruje mezi tlakem ze strany Íránu a USA, se tím opět komplikuje. A osmadvacítce nezbývá, než přihlížet.

Írán se svým posledním krokem snaží donutit státy, které se jaderné dohody stále drží, aby mu pomohly dostat se z hluboké recese, do níž jej nasměrovaly americké sankce. Pomoci chce s přístupem na mezinárodní trhy a s prodejem ropy.

„Oznámení Íránu, že přestane dohodu dodržovat, je adresované převážně evropským státům. Když Spojené státy vypověděly dohodu, Francie, Británie a Německo jako její signatáři přislíbily, že bude ekonomická spolupráce s Íránem navzdory americkým sankcím pokračovat. Ale to se příliš neděje, protože evropské firmy na americké sankce slyší a bojí se přijít o mezinárodní – potažmo americký – trh jenom proto, aby obchodovaly s Íránem, kde obchody nikdy nebyly zvlášť velké,“ vysvětluje situaci pro INFO.CZ odbornice na Blízký východ Irena Kalhousová.

Bannon evropské tažení nevzdává. V klášteře u Říma si chce vychovat nové hvězdy populismu

sinfin.digital