Itálie jako Česko. Politická scéna je zablokovaná, nové volby může zastavit jen jediná koalice | info.cz

Články odjinud

Itálie jako Česko. Politická scéna je zablokovaná, nové volby může zastavit jen jediná koalice

Od parlamentních voleb v Itálii, které ovládly euroskeptické antisystémové strany, uběhly téměř dva měsíce, jednání o nové vládě se zatím ale zatím jeví bezvýchodně. Po ostré předvolební kampani nemohou rozhádané strany najít společnou řeč a hrozí, že Italové půjdou k hlasovacím urnám znovu. V posledních dnech se však přeci jen začíná rýsovat naděje, která může zemi z rizika předčasných voleb vytáhnout. Je jí možná koalice vítězného Hnutí pěti hvězd s bývalou vládní Demokratickou stranou. „Je to asi největší šance, která je v tuto chvíli zároveň nejracionálnější,“ říká pro INFO.CZ odborník na italskou politiku Martin Mejstřík. Taková varianta by přitom byla dobrou zprávou také pro Evropskou unii – rozhodně lepší, než vláda s protiimigrační Ligou, s níž koaliční rozhovory ztroskotaly.  

V březnových parlamentních volbách dali Italové najevo své znechucení nad dlouhodobými problémy spojenými s nezaměstnaností nebo migrací, a namísto tradičních stran tak dali přednost antisystémovým, euroskeptickým a krajně pravicovým uskupením. Volby vyhrála s 37 procenty hlasů středopravá koalice v čele s protiimigrační a euroskeptickou Ligou severu Mattea Salviniho a stranou Vzhůru, Itálie expremiéra Silvia Berlusconiho. S 32 procenty hlasů se však nejsilnější jednotlivou stranou stalo protestní Hnutí pěti hvězd (M5S).

Propad ve volbách naopak zaznamenala středolevá Demokratická strany (DS), která vedla tři minulé italské vlády, ve volbách však získala jen 18 procenta hlasů. Volby tak skončily patem, kdy ani jedna ze stran nedosáhla parlamentní většinu a klíčovou roli při povolebních jednáních získal prezident Sergio Mattarella, který má rozhodnout, koho sestavením vlády pověří.

Podle odborníka na italskou politiku Martina Mejstříka za zablokovanou situací v Itálii stojí především vyhrocená předvolební kampaň, kdy proti sobě nejsilnější strany – včetně vládnoucí Demokratické strany, protiimigrační Ligy severu i antisystémového Hnutí pěti hvězd – tvrdě šly.

„Tyto strany se snažily jedna proti druhé vymezovat a nalákat na to voliče. Pokud spolu mají najednou spolupracovat, může to část voličů brát jako zradu. Proto ten proces trvá tak dlouho – snaží se najít nějaký kompromis, který pak budou moct voličům prodat,“ říká pro INFO.CZ politolog Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který situaci v Itálii přirovnává k povolebnímu rozpoložení v České republice – i tady proti sobě šly strany tak ostře, že po volbách nemohly uzavřít dohodu, aby své voliče nenaštvaly.

V Itálii se však přeci jen možná blýská na lepší časy – pokud budou současné sondovací rozhovory úspěšné, mohla by vzniknout vláda složená z Hnutí pěti hvězd a Demokratické strany, která po krachu ve volbách původně ohlásila odchod do opozice. Část strany je však spolupráci s M5S nakloněná a pokud se jí podaří najít společný zájem alespoň v základních otázkách, může koalice v 360členném parlamentu získat většinu v podobě 333 křesel.

„Je to asi největší šance, která je v tuto chvíli zároveň nejracionálnější. Hnutí pěti hvězd chce do vlády a převzít odpovědnost, ke které jí volební výsledek opravňuje. Z hlediska stability je to dobře v tom smyslu, že by taková vláda mohla fungovat rozhodně lépe, než kdyby tam bylo Hnutí pěti hvězd s Ligou severu. V takovém případě by zde byly dva podobně velké subjekty a každý by se snažil hrát stejně velkou roli,“ říká Mejstřík. Právě o variantě koalice M5S s Ligou severu se přitom ještě před pár dny jednalo. Rozhovory ale skončily bez výsledku – podle médií byla kamenem úrazu strana Vzhůru Itálie, a především pak její pravomocně odsouzený šéf Silvio Berlusconi.

Kontroverzní postava mediálního magnáta je totiž pro Hnutí pěti hvězd nepřijatelná – strana si zakládá na transparentnosti a protestu proti nekalým praktikám zavedených politických elit, které ale Berlusconi přesně symbolizuje. Liga severu se však spojenectví se stranou Vzhůru Itálie odmítala vzdát, možnost koalice s M5S tak byla rychle smetena ze stolu. Podle Mejstříka však šlo pouze o výmluvu.  

„Byla to spíš záminka, aby jednání nemuseli vést. Hnutí pěti hvězd totiž bylo jasné, že pokud půjdou s Ligou severu, bude chtít hrát hlavní roli právě ona. Stejně nevýhodné by to ale bylo i pro Ligu severu, protože Salvini ví, že když si počká tři roky, stane se neoddiskutovatelným lídrem pravice. Stačí mu setrvat, než Berlusconi půjde do důchodu a pak může celou pravici převzít,“ říká Mejstřík s tím, že šéfovi Ligy Metteu Salvinimu se hodí, že bude v opozici a může dál nabírat voličskou podporu.  

Nezmar Berlusconi se svou stanou Vzhůru Itálie tak po volbách hraje spíš vedlejší roli a zůstává spíš v ústraní. „Jeho čas v politice se chýlí ke konci a poprvé není v jednáních tou hlavní postavou on. Spíš je teď jakýmsi blokátorem, protože pro spoustu lidí – zejména pro Hnutí pěti hvězd – je nepřijatelnou osobností. Ale má svých 14 procent a je potřeba s ním počítat,“ vykresluje současnou pozici Berlusconiho odborník a dodává, že až z politiky odejde, skončí i jeho strana, protože není nikdo, kdo by ji po něm převzal.

Dobrá zpráva pro EU?

Lídři Evropské unie přijali výsledky voleb třetí nejsilnější ekonomiky eurozóny chladně a odměřeně. Například první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans pro francouzský list Le Figaro těšně po volbách řekl, že výsledek „je zčásti odrazem italského rozčarování z Evropy“. Brusel tak současné vyjednávání o nové italské vládě bedlivě sleduje a právě koalice M5S s Demokratickou stranou by pro unii byla dobrá zpráva, nebo minimálně lepší než koalice s Ligou severu, která by pro Itálii znamenala odklon od evropské politiky.

„Matteo Salvini je největší kritik EU ze všech a určitě by se snažil populisticky hřmotným stylem do těchto záležitostí promlouvat. Naopak Hnutí pěti hvězd má v poslední době tendenci se umírňovat a vztah vůči EU má celkově velmi ambivalentní – chvíli proti ní vystupují, chvíli zase ne. Na jednu stranu  je tedy koalice s Demokratickou stranou pro EU dobrá zpráva,“ říká Mejstřík s tím, že Demokratická strana může do značné míry zmírňovat tón rétoriky vlády.

Odborník ale zároveň upozorňuje na to, že kvůli vnitřnímu rozdělení Hnutí pěti hvězd, které ve volbách posbíralo hlasy zprava i zleva, může být stabilita případné vlády ohrožena. „Dokud byli v opozici, nepouštěli se do ožehavých témat. Teď je ale ve vládě budou muset řešit, takže se budou muset připravit na to, že jim třeba část poslanců odejde nebo že ztratí část volební podpory,“ říká Mejstřík a dodává, že i když dojde k sestavení vlády, neznamená to, že bude vše perfektně fungovat.

Přestože se koalice s Demokratickou stranou jeví jako nejschůdnější řešení, na upínání se k této variantě je zatím brzy. Předseda Matteo Orfini, který v čele strany nahradil bývalého šéfa Mattea Renziho, se totiž v pondělí nechal slyšet, že pro politickou dohodu s M5S „nejsou podmínky“. „Můj názor zůstává takový, jaký byl v minulých dnech: byli jsme, jsme a zůstaneme alternativou k ´pěti hvězdám´, co se týče politické kultury, programu i představy o demokracii,“ řekl šéf Demokratické strany.

Zda se vítězným stranám podaří najít společnou cestu, tak zatím zůstává nejisté. Italové však chtějí dát předsedovi protestního Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maiovi šanci, aby vládu sestavil. „Hnutí pěti hvězd jasně deklarovalo, že pokud dostane podporu, chce do vlády, a voliči s tím počítají. I lidi v Itálii, které znám a kteří rozhodně nepatří k jeho voličům, říkají: ‚Tak jim dejte tu možnost, ať teda ukážou, co umí‘. Protože pokud by dál stáli v opozici, v příštích volbách by mohli mít o deset procent větší zisk než teď. Velká část jejich hlasů totiž jde od naštvaných voličů, kteří chtějí vyjádřit protest a o nějaký program jim vůbec nejde,“ uzavírá Mejstřík.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud