Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jak zalepit díru v rozpočtu po brexitu? Brusel si brousí zuby na peníze Evropské centrální banky

Jak zalepit díru v rozpočtu po brexitu? Brusel si brousí zuby na peníze Evropské centrální banky

Evropská komise dnes diskutuje o plánech, čím nahradit výpadek 15 miliard eur ročně, který vznikne po odchodu Velké Británie z EU. Zvažuje, že použije část zisku Evropské centrální banky. Nebo zdaní plastové pytlíky.

Komise zvažuje, že by do rozpočtu Evropské unie použila peníze, které má Evropská centrální banka (ECB) z takzvaného ražebného, uvádí list Financial Times. Jde o zisk z vydávání nových eurových bankovek. Podle odhadů Evropské komise by se jednalo o 56 miliard eur v průběhu příštích sedmi let na které se plánuje další rozpočet. Prostředky Evropské centrální banky mají nahradit výpadek plateb Velké Británie, která má v příštím roce opustit unii.

Vzhledem k tomu, že odchod Británie znamená výpadek 15 miliard eur ročně, peníze z ECB nebudou stačit. Zvažují se proto úspory v unijním rozpočtu a také zavedení nové unijní daně z plastových obalů. Zatím není jasné, jak bude tato daň vypadat. Komisař EU pro rozpočet Günther Oettinger to má oznámit na začátku května. Komise tak reaguje na neochotu části členských států zvednout po odchodu Velké Británie své příspěvky do společného rozpočtu.

Použití peněz Evropské centrální banky ovšem vytváří několik problémů. Existuje obava, zda by to nevedlo k politickým tlakům na banku, aby vytvářela zisk a tím došlo k ovlivňování její měnové politiky. ECB má být totiž strážcem stability společné měny euro a má být politicky nezávislá. Za druhé by tím o peníze přišly některé členské státy eurozóny. Dosud totiž 90 procent ražebného zůstává národním centrálním bankám zemí platících eurem a některé z nich pak část z něj odvádějí do národního rozpočtu. A konečně ražebné je velmi nejistým zdrojem příjmů a jsou u něj velké výkyvy v čase. Podle toho, jak je potřeba tisknou nové peníze. Znamenalo by to, že příjem do unijního rozpočtu by byl nejistý, ačkoliv ve výdajích z rozpočtu by se s těmito penězi počítalo jako s jistotou.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1