Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Je tu celá Afrika.“ Španělská Ceuta jako ráj i brána migrantů do Evropy

„Je tu celá Afrika.“ Španělská Ceuta jako ráj i brána migrantů do Evropy

S vidinou šance na lepší život se do Evropy snaží z Afriky každý měsíc dostat tisíce migrantů. Zatímco do Itálie musí překonat nebezpečnou cestu přes Středozemní moře, v případě Španělska běžencům „stačí“ přelézt plot. Ten je sice šest metrů vysoký a zakončený ostnatým drátem, při organizovaném nájezdu několika stovek migrantů ale taková bariéra nestačí.

„Představa, že lze zastavit migranty z Afriky pouhým plotem, je stejně nereálná jako kdyby chlapec z Nizozemska prstem zacpával prosakující hráz a snažil se tak zachránit svou zem,“ říká pro NY Times mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Leonard Doyle. Jeho slova přesně vykreslují boj s větrnými mlýny, který španělské úřady běžně svádí v Ceutě – severoafrické španělské exklávě obklopené územím Maroka.

Od vysněné Evropy zde migranty přicházející ze všech koutů Afriky dělí dvojitý, šest metrů vysoký plot zakončený ostnatým drátem, který navíc hlídá na 1100 španělských policistů a příslušníků polovojenských jednotek. Ti se však v posledních týdnech dostávají pod stále větší tlak.

Poté, co italská vláda v čele s ministrem vnitra Matteem Salvinim z protiimigrační strany Liga začala připlouvajícím migrantům dveře postupně zavírat, se tlak přesměroval především na Španělsko. Dokazují to i data pravidelně zveřejňovaná Mezinárodní organizací pro migraci – například v týdnu od 13. do 19. srpna do Itálie dorazilo celkem 101 migrantů, do Řecka 305, v případě Španělska to však bylo 2 274 nově příchozích.

Plot oddělující Ceutu od Maroka se tak pro migranty stává zajímavějším a častějším terčem, jak se do Evropy dostat, aniž by museli podnikat nebezpečnou cestu na vratkých lodích. Cesta přes Gibraltarský průliv do Španělska, kde se střetává Středozemní moře s Atlantickým oceánem, je navíc kvůli silným proudům mnohem nebezpečnější než například cesta z Libye do Itálie.

Plot oddělující Maroko od španělské CeutyPlot oddělující Maroko od španělské Ceutyautor: Reuters

Migranti podél plotu na marocké straně vymýšlí nejrůznější způsoby, jak bariéru překonat. Někteří se snaží obeplavat plot, který pokračuje dál do moře. Další podnikají z Maroka do Ceuty nelegální výlety lodí. Většinou se však snaží zdolat plot samotný – buď se ho pokoušejí přelézt, nebo do něj vystřihnout díry, aby prošli skrz. Uprostřed dvojitého plotu se však nacházejí senzory pohybu, které okamžitě přivolají policisty.

První nezdařený pokus však migranty od snahy dostat se do Ceuty neodradí. Například dvacetiletý Salíf z Kamerunu pro americký deník NY Times přiznává, že se jen za poslední rok snažil plot překonat desetkrát. Pojedenácté to vyšlo. I on zvolil nejúspěšnější taktiku migrantů – takzvaný „mobbing“, kdy se stovky migrantů snaží bariéru zdolat společně.

Salífova skupina čítala kolem 400 lidí, přes plot se však dostalo jen osm lidí včetně Salífy. Mladík z Kamerunu tak ve středisku pro migranty vyčkává, až bude přesunut na pevninu. Tam bude moct požádat o azyl, stejně jako většina dalších afrických migrantů na jeho získání velké šance nemá. Proces však trvá několik měsíců nebo dokonce let a stejně pomalá a komplikovaná je i následná deportace.

„Je tu celá Afrika,“ říká Salíf s tím, že se v Ceutě potkal s migranty z Angoly, Beninu, Burkiny Faso, Pobřeží slonoviny, Nigérie nebo Senegelu a dokonce i s lidmi ze vzdáleného Bangladéše nebo Pákistánu. Výčet národností ukazuje, jak moc je Ceuta pro migranty vyhlášeným místem.

Na situaci se navíc hojně přiživuje i marocká mafie. Jak tento týden uvedl španělský deník El País s odkazem na zprávu civilní stráže, mafie po každém z nich požaduje 200 marockých dirhamů – tedy asi 470 korun. Za tento poplatek se pak mohou připojit k velké organizované skupině, která má při překonávání plotu větší šance, než skupinky jednotlivců.

Platí se však i za jiné „služby“. Například čtyřiadvacetiletý Jalou z Guinei se podle NY Times snažil plot zdolat osmkrát, nakonec ale zaplatil obchodníkovi, aby ho vzal kolem bariéry na nafukovacím člunu. Jediné středisko pro krátkodobý pobyt migrantů, které Ceuta má, kvůli podobným pokusům začíná praskat ve švech.

Počátkem července bylo v migračním centru celkem 800 nelegálních běženců, tedy o 200 víc, než je jeho kapacita. To však bylo ještě před masovými nájezdy z poslední doby. Například 26. července na plot hromadně zaútočilo 800 migrantů. Asi 600 z nich se podařilo dostat do Ceuty, při násilném překonávání plotu však bylo 30 migrantů a 15 španělských policistů zraněno. Někteří migranti totiž na hlídku útočili zápalnými lahvemi nebo nehašeným vápnem, které může způsobit popáleniny.

Záchranné loděZáchranné loděautor: Info.cz

Vedle migračního střediska je v Ceutě i centrum pro mladistvé migranty, které má kapacitu 60 míst. Dnes ho ale obývá 90 nezletilých – většinou jde o chlapce, kteří doufají, že se dostanou na trajekt směr Evropa. Politika vůči nelegálním přistěhovalcům není v Ceutě zvlášť přísná, migranti tak mohou ze středisek volně chodit ven, pracovat však dovoleno nemají. „Někteří z nás tu jsou osm měsíců, nebo i rok,“ říká dvacetiletý Franciso ze Senegalu. „Lidé tu jsou na nás milí, kromě čekání tu ale nemůžeme nic jiného dělat,“ dodává pro americký deník.  

Naplno vytížené jsou však i legální cesty, které vedou z Maroka do Ceuty. Kromě turistů je hojně využívají i maročtí obchodníci. Obrázek, který se návštěvníkům po vstupu na půdu španělské exklávy, skýtá, je v porovnání s Marokem ohromující. Na ulicích, které neustále brázdí čistící vozy, téměř nenajdete smítko a udržované jsou i místní parky a zahrady.

„Jsme v Evropě, ne v Africe. Máme tu ale hranici, která má na obou stranách největší sociálně-ekonomické rozdíly na světě,“ říká mluvčí města Jacob Hachuel, který hrdě poukazuje na to, že Ceuta je „směsice kultur“ a žijí zde jak maročtí muslimové, tak španělští křesťané ale i menšiny Židů a hinduistů.

Migranti však mají jinou vidinu – dostat se co nejdřív do Evropy. To je jediný cíl také pro šestnáctiletého Asada, který migrační centrum navštěvuje jen kvůli jídlu a někdy také kvůli lepšímu spánku. Většinou totiž nocuje mezi kameny poblíž přístavu. Po stmívání se zde spolu s kamarády snaží dostat na trajekt, který míří do Evropy. „Nakonec se tam dostaneme,“ věří Asad.

720p 360p
„Nesmí nás prozradit pláč.“ Pašeráci krmí i nejmenší děti sedativy, jejich síť se profesionalizuje

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1