„Je tu celá Afrika.“ Španělská Ceuta jako ráj i brána migrantů do Evropy | info.cz

Články odjinud

„Je tu celá Afrika.“ Španělská Ceuta jako ráj i brána migrantů do Evropy

S vidinou šance na lepší život se do Evropy snaží z Afriky každý měsíc dostat tisíce migrantů. Zatímco do Itálie musí překonat nebezpečnou cestu přes Středozemní moře, v případě Španělska běžencům „stačí“ přelézt plot. Ten je sice šest metrů vysoký a zakončený ostnatým drátem, při organizovaném nájezdu několika stovek migrantů ale taková bariéra nestačí.

„Představa, že lze zastavit migranty z Afriky pouhým plotem, je stejně nereálná jako kdyby chlapec z Nizozemska prstem zacpával prosakující hráz a snažil se tak zachránit svou zem,“ říká pro NY Times mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Leonard Doyle. Jeho slova přesně vykreslují boj s větrnými mlýny, který španělské úřady běžně svádí v Ceutě – severoafrické španělské exklávě obklopené územím Maroka.

Od vysněné Evropy zde migranty přicházející ze všech koutů Afriky dělí dvojitý, šest metrů vysoký plot zakončený ostnatým drátem, který navíc hlídá na 1100 španělských policistů a příslušníků polovojenských jednotek. Ti se však v posledních týdnech dostávají pod stále větší tlak.

Poté, co italská vláda v čele s ministrem vnitra Matteem Salvinim z protiimigrační strany Liga začala připlouvajícím migrantům dveře postupně zavírat, se tlak přesměroval především na Španělsko. Dokazují to i data pravidelně zveřejňovaná Mezinárodní organizací pro migraci – například v týdnu od 13. do 19. srpna do Itálie dorazilo celkem 101 migrantů, do Řecka 305, v případě Španělska to však bylo 2 274 nově příchozích.

Plot oddělující Ceutu od Maroka se tak pro migranty stává zajímavějším a častějším terčem, jak se do Evropy dostat, aniž by museli podnikat nebezpečnou cestu na vratkých lodích. Cesta přes Gibraltarský průliv do Španělska, kde se střetává Středozemní moře s Atlantickým oceánem, je navíc kvůli silným proudům mnohem nebezpečnější než například cesta z Libye do Itálie.

Plot oddělující Maroko od španělské CeutyPlot oddělující Maroko od španělské Ceutyautor: Reuters

Migranti podél plotu na marocké straně vymýšlí nejrůznější způsoby, jak bariéru překonat. Někteří se snaží obeplavat plot, který pokračuje dál do moře. Další podnikají z Maroka do Ceuty nelegální výlety lodí. Většinou se však snaží zdolat plot samotný – buď se ho pokoušejí přelézt, nebo do něj vystřihnout díry, aby prošli skrz. Uprostřed dvojitého plotu se však nacházejí senzory pohybu, které okamžitě přivolají policisty.

První nezdařený pokus však migranty od snahy dostat se do Ceuty neodradí. Například dvacetiletý Salíf z Kamerunu pro americký deník NY Times přiznává, že se jen za poslední rok snažil plot překonat desetkrát. Pojedenácté to vyšlo. I on zvolil nejúspěšnější taktiku migrantů – takzvaný „mobbing“, kdy se stovky migrantů snaží bariéru zdolat společně.

Salífova skupina čítala kolem 400 lidí, přes plot se však dostalo jen osm lidí včetně Salífy. Mladík z Kamerunu tak ve středisku pro migranty vyčkává, až bude přesunut na pevninu. Tam bude moct požádat o azyl, stejně jako většina dalších afrických migrantů na jeho získání velké šance nemá. Proces však trvá několik měsíců nebo dokonce let a stejně pomalá a komplikovaná je i následná deportace.

„Je tu celá Afrika,“ říká Salíf s tím, že se v Ceutě potkal s migranty z Angoly, Beninu, Burkiny Faso, Pobřeží slonoviny, Nigérie nebo Senegelu a dokonce i s lidmi ze vzdáleného Bangladéše nebo Pákistánu. Výčet národností ukazuje, jak moc je Ceuta pro migranty vyhlášeným místem.

Na situaci se navíc hojně přiživuje i marocká mafie. Jak tento týden uvedl španělský deník El País s odkazem na zprávu civilní stráže, mafie po každém z nich požaduje 200 marockých dirhamů – tedy asi 470 korun. Za tento poplatek se pak mohou připojit k velké organizované skupině, která má při překonávání plotu větší šance, než skupinky jednotlivců.

Platí se však i za jiné „služby“. Například čtyřiadvacetiletý Jalou z Guinei se podle NY Times snažil plot zdolat osmkrát, nakonec ale zaplatil obchodníkovi, aby ho vzal kolem bariéry na nafukovacím člunu. Jediné středisko pro krátkodobý pobyt migrantů, které Ceuta má, kvůli podobným pokusům začíná praskat ve švech.

Počátkem července bylo v migračním centru celkem 800 nelegálních běženců, tedy o 200 víc, než je jeho kapacita. To však bylo ještě před masovými nájezdy z poslední doby. Například 26. července na plot hromadně zaútočilo 800 migrantů. Asi 600 z nich se podařilo dostat do Ceuty, při násilném překonávání plotu však bylo 30 migrantů a 15 španělských policistů zraněno. Někteří migranti totiž na hlídku útočili zápalnými lahvemi nebo nehašeným vápnem, které může způsobit popáleniny.

Záchranné loděZáchranné loděautor: Info.cz

Vedle migračního střediska je v Ceutě i centrum pro mladistvé migranty, které má kapacitu 60 míst. Dnes ho ale obývá 90 nezletilých – většinou jde o chlapce, kteří doufají, že se dostanou na trajekt směr Evropa. Politika vůči nelegálním přistěhovalcům není v Ceutě zvlášť přísná, migranti tak mohou ze středisek volně chodit ven, pracovat však dovoleno nemají. „Někteří z nás tu jsou osm měsíců, nebo i rok,“ říká dvacetiletý Franciso ze Senegalu. „Lidé tu jsou na nás milí, kromě čekání tu ale nemůžeme nic jiného dělat,“ dodává pro americký deník.  

Naplno vytížené jsou však i legální cesty, které vedou z Maroka do Ceuty. Kromě turistů je hojně využívají i maročtí obchodníci. Obrázek, který se návštěvníkům po vstupu na půdu španělské exklávy, skýtá, je v porovnání s Marokem ohromující. Na ulicích, které neustále brázdí čistící vozy, téměř nenajdete smítko a udržované jsou i místní parky a zahrady.

„Jsme v Evropě, ne v Africe. Máme tu ale hranici, která má na obou stranách největší sociálně-ekonomické rozdíly na světě,“ říká mluvčí města Jacob Hachuel, který hrdě poukazuje na to, že Ceuta je „směsice kultur“ a žijí zde jak maročtí muslimové, tak španělští křesťané ale i menšiny Židů a hinduistů.

Migranti však mají jinou vidinu – dostat se co nejdřív do Evropy. To je jediný cíl také pro šestnáctiletého Asada, který migrační centrum navštěvuje jen kvůli jídlu a někdy také kvůli lepšímu spánku. Většinou totiž nocuje mezi kameny poblíž přístavu. Po stmívání se zde spolu s kamarády snaží dostat na trajekt, který míří do Evropy. „Nakonec se tam dostaneme,“ věří Asad.

„Nesmí nás prozradit pláč.“ Pašeráci krmí i nejmenší děti sedativy, jejich síť se profesionalizuje autor: INFO.CZ

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud