Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jednání o brexitu v krizi? Musí se „překročit nepřekročitelné“, říká expert

Jednání o brexitu v krizi? Musí se „překročit nepřekročitelné“, říká expert

Je uzavření dohody mezi Londýnem a Bruselem vůbec možné? Tuto otázku si po víkendovém nezdaru v jednání brexitu kladou politici v Británii i Evropě – původně totiž měla být předběžná „rozvodová smlouva“ předjednaná do říjnového summitu, který proběhne tuto středu a čtvrtek. Najít společnou řeč se však kvůli přetrvávajícím rozporům o řešení irské otázky nedaří a varianta odchodu bez dohody je stále víc nadosah. Podle odborníka Kryštofa Kruliše však stále není nic ztraceno. Jak podle něj aktuální „krize“ ve vyjednávání o brexitu může dopadnout?

Podle původních očekávání měli vyjednavači za EU a Británii Michel Barnier a Dominic Raab o víkendu uzavřít dohodu, kterou pak měli během středeční večeře v Bruselu posvětit unijní lídři se slovy, že bylo dosaženo dostatečného pokroku, aby byl na listopad svolán mimořádný summit, na kterém by se rozvodová smlouva schválila. Tento scénář ale zkrachoval dřív, než vůbec mohl začít.

Nedělní jednání skončilo nezdarem poté, co se vyjednavači nedokázali dohodnout na tradičním kamenu úrazu vyjednávání o brexitu – otázce režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem. Britská premiérka Theresa Mayová sice trvá na tom, že dohody je stále možné dosáhnout, nervozita na obou stranách je však cítit se stále větší intenzitou. Důkazem sílících rozpaků se stal i pondělní zvací dopis šéfa unijních summitů Donalda Tuska adresovaném lídrům EU, v němž připustil, že se Brusel připravuje na možnost odchodu bez dohody.

„Jak to dnes vypadá, je to komplikovanější, než mohli někteří očekávat. Nicméně bychom neměli ztrácet naději a rozhodnost, protože dobrá vůle s rozhovory pokračovat je na obou stranách. Zároveň však musíme EU zodpovědně připravovat na scénář bez dohody, který je pravděpodobnější, než kdy dřív,“ napsal Tusk v dopise.

Politici napříč Británií a Evropskou si tak kladou otázku, zda je uzavření dohody mezi Londýnem a Bruselem stále možné – většina věří v to, že cesta k dohodě ještě není neprodyšně uzavřená, upozorňují ale, že hodiny tikají a času je málo. Navzdory hlubokým příkopům mezi Londýnem a Bruselem je o uzavření dohody přesvědčen i odborník na vztahy anglofonních zemí s EU z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kryštof Kruliš.

Brexit - firmy, infografikaBrexit - firmy, infografikaautor: Info.cz

Vypjatých situací bude přibývat

„Dohoda je možná. Zatím nejde o žádný krach rozhovorů – je to vyjednávání v přímém přenosu,“ říká pro INFO.CZ Kruliš. Fakt, že se „Raab vypravil do Bruselu, ale vrátil se bez ničeho“, podle něj ještě neznamená, že jde o definitivní konec. Podobných situací, kdy se jednání budou jevit bezvýchodně a lídři budou varovat brexitem bez dohody, přitom s krátícím se časem bude ještě přibývat.

„Čím víc se budeme blížit případnému mimořádnému summitu v listopadu, tím se budeme stále častěji setkávat s hrozbami odchodu bez dohody. Do značné míry je to však součástí celé té vyjednávací hry. Dohoda má na obou stranách řadu politických překážek, ale všem musí být jasné, že cena setrvání v nepřekročitelných hranicích, které si obě strany vymezily, je tak velká, že se nevyplatí ji zaplatit,“ varuje odborník.

V následujících týdnech a měsících tedy Británii a Evropu čeká perné období. Podle stanoveného scénáře měla být rozvodová smlouva o brexitu alespoň v základních obrysech načrtnuta do říjnového summitu tak, aby pak mohl v Británii a evropských institucích začít ratifikační proces dohody. Konkrétní podmínky odchodu a nastavení budoucích vztahů mezi Londýnem a Bruselem pak měly být finalizovány během dvouletého přechodného období, které započne v den brexitu – tedy 29. března 2019. V současné době proto vrcholí doba, kdy se musí stanovené termíny stihnout.

„Skutečně se blíží okamžik, který si politici vymezili jako bod, který nechtějí překračovat – nechtějí vyjednávací dobu prodlužovat, i když z právního hlediska by to Smlouva o EU jednomyslností všech členských států umožňovala. Ale vzhledem k tomu, že se všechny strany upnuly na tento deadline, zažíváme kolem toho takto intenzivní dohady. Cena za odchod bez dohody je ale zároveň tak velká, že podle mě racionalita obou stran převáží,“ dodává Kruliš.

Kdo nakonec překročí nepřekročitelné?

Pokud ale má být dohoda uzavřena, strany budou muset slevit z podmínek, které na počátku označily za „nepřekročitelné“. Pro vládu Theresy Mayové je příkladem těchto červených linií setrvání země v celní unii, které Londýn nehodlá připustit. Unie se zase při vyjednávání řídí zárukou, kterou dala Irsku, a to že mezi jeho územím a Severním Irskem, které je součástí Británie, nevznikne tvrdá hranice.

Není však jasné, jak přesně to udělat za situace, kdy Británie hodlá vystoupit z unijního jednotného trhu a zároveň trvá na vlastní celní a obchodní politice. Ze zavádění zvláštního režimu pro Severní Irsko však má Londýn vzhledem k separatistickým tendencím v regionu strach. Je tedy otázka, která ze stran bude muset ze svých nároků nakonec slevit.

„Překročení nepřekročitelných čar je samozřejmě nákladné – jak na straně EU, tak britské politické scény. V případě EU by to znamenalo ‚obětování Irska‘, i když by se vztyčení hranice mezi Severním Irskem a Irskem bezprostředně dotklo jen omezené skupiny obyvatel na obou stranách hranice. Většina obyvatel totiž žije v Dublinu, kde je jejich ekonomické centrum, tito lidé proto vztyčení hranice nepocítí. Jde tedy spíš o politickou sensitivitu. A to platí i pro hranici mezi severním Irskem a Spojeným královstvím, kde jde také spíš než o reálné dopady o politickou citlivost toho tématu – především o separatistické tendence v severním Irsku a také ve Skotsku,“ vysvětluje Kruliš.

Odborník AMO poukazuje na to, že francouzský prezident Emmanuel Macron nebo německá kancléřka Angela Merkelová si „nemohou dovolit bez boje couvnout z garancí, které dali Irské republice“, že se zasadí se o to, aby tvrdá hranice nevznikla. V současnosti tedy situace sice vypadá bezvýchodně. Na evropské i britské politiky je však vytvářen tlak ještě z další z další strany – z té, která by případný odchod Británie bez dohody odnesla v první řadě.

„Lidé a firmy, které by na odchod bez dohod bez dohody doplatili nejvíc, se samozřejmě budou ptát, kdo tohle dopustil. A nasnadě je odpověď, že to je právě britská politická scéna, Macron, Merkelová, Tusk a Juncker. Tito lídři si proto musí uvědomit, že politické náklady neleží jenom na tom, zda budou muset jít za ty nepřekročitelné čáry, které si stanovili,“ dodává Kruliš s tím, že právě to je důvod, proč bude dohoda nakonec uzavřena.  

INFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUINFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITUautor: INFO.CZ

Lídři mohou jednání demonstrativně ukončit

Ke šťastnému konci však vede ještě trnitá cesta. Další vývoj má napovědět středeční večeře šéfů států a vlád v Bruselu, kteří se budou radit, co se zablokovaným jednáním dál dělat. Podle diplomatů zde mají lídři mimo jiné rozhodnout, zda má smysl na listopad svolávat mimořádný unijní summit k brexitu. Ještě před večeří se přitom své unijní kolegy bude snažit přesvědčit premiérka Theresa Mayová. Jak se bude situace vyvíjet dál, je podle Kruliše ale těžké předpokládat.

„Může nastat cokoliv. Například může dojít na demonstrativní uzavření těch jednání. To je jedna ze strategií, jak dohody dosáhnout – eskalovat to napětí natolik, že se bude navenek říkat, že dohoda není možná,“ říká Kruliš, podle kterého by za této situace byli lídři spíš ochotní z některých podmínek ustoupit, v listopadu nebo prosinci by se pak za jiné politické konstelace k vyjednávacímu stolu vrátili, aby dohodu uzavřeli.

„Situace se může vyhrotit natolik, aby přijetí kompromisu bylo následně politicky průchodné. Poklud by to totiž skutečně vypadalo tak, že k brexitu bez dohody dojde, mohou se v politických kruzích na jedné, nebo druhé straně pohnout ledy, což by cestu k dohodě uvolnilo,“ dodává.

Mírnější a možná o něco pravděpodobnější varianta, jak může situace dopadnout, je pak následující: místo toho, aby unijní lídři během středeční večeře vyjednávání o brexitu „demonstrativně uzavřeli“, se prezidenti a premiéři dohodnou, že dají listopadovému summitu zelenou a řeknou, že se bude dál jednat. Pokud však chtějí stanovené termíny stihnout, musela by být dohoda do listopadu skutečně uzavřena, varuje odborník.

„Možná se zvolí méně hektický způsob, kdy se řekne, že je možné o dohodě jednat do listopadového mimořádného summitu a tam se pak kompromisu dosáhne klasickou cestou – tedy nočním jednáním do pozdních ranních hodin, kdy se krize nějakým způsobem rozlouskne. Je ale stále otázka, zda dohoda následně nespadne pod stůl v britském parlamentu nebo jedné z evropských institucí, které o ní musí hlasovat,“ varuje Kruliš na závěr.

 

 

Kdo je Andrej Babiš mladší? Bývalý pilot, který se přes únos na Krym dostal až do Švýcarska

Kolem osoby Andreje Babiše juniora a jeho údajného únosu na Krym se zatím objevuje více otázek než odpovědí. Informací o synovi českého premiéra a šéfa hnutí ANO ve veřejném prostoru příliš není. Projděte si alespoň základní údaje o jeho životě.

Podle reportáže novinářů ze Seznam Zpráv, kteří s Babišem mladším osobně mluvili, žije dnes politikův syn ve Švýcarsku a drží místní občanství. Před několika měsíci se ocitl podle svých slov nedobrovolně na Krymu, kam ho měl odvést spolupracovník premiéra Babiše Petr Protopopov. Podle Babiše mladšího chtěl premiér, aby jeho syn po zahájení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo zmizel.

Link

Dita Protopopová a její posudek

Šéf hnutí ANO tvrdí, že je jeho syn „psychicky nemocný, bere léky, musí být pod dohledem a žije s matkou ve Švýcarsku“. Na záběrech Seznam Zpráv je opravdu vidět i někdejší Babišova manželka.

Situace ohledně psychického stavu Babiše mladšího ale není úplně jasná. „Posudek“ před časem sepsala lékařka Dita Prototopopová, která za hnutí ANO kandidovala v Praze 8.

5350772:article:true:true:true

Bývalý pilot, který náhle psychicky onemocněl

Podle iRozhlas.cz policisté hodnotí „výmluvu“ Babiše mladšího na zdravotní stav jako účelovou a obstrukční. Odkazují se přitom na to, že ještě nedávno vykonával profesi pilota civilního dopravního letadla Boeing 737. Podle iRozhlas.cz si policisté tento fakt ověřili u Úřadu civilního letectví.

Babiš mladší létal pro společnost Travel Service, z níž měl být podle zpráv médií – například týdeníku Aha! - vyhozen.

Z médií lze ještě vyčíst, že si Babiš junior před několika lety pořídil dům na kraji Prahy za necelých třináct milionů korun. Konkrétně šlo o vilu v pražských Ďáblicích.Link

Nemocná má být údajně i sestra Adriana Bobeková

Prvorozený syn šéfa hnutí ANO se narodil v roce 1983 politikově první manželce Beatě, rozené Adamovičové. Pár má společně ještě dceru Adrianu. Se svou současnou manželkou Monikou má premiér další dvě děti: dceru Vivien a syna Frederika.

Babiš junior i jeho starší sestra figurují ve vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Andrej Babiš v pondělí zopakoval, že psychickými problémy trpí i jeho dcera Adriana Bobeková, konkrétně má jít v jejím případě o bipolární poruchu.

Andrej Babiš mladší: Můj otec chtěl, abych zmizel. Kvůli Čapímu hnízdu mě drželi na Krymu>>>

ONLINE Syn i dcera jsou nemocní, brání se Babiš. Kvůli Čapímu hnízdu chtějí jeho demisi. Sledujte zde>>>

37867