Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jednotná EU? Ruské diplomaty vyhostí 14 zemí, podle Tuska zřejmě opatření nekončí

Jednotná EU? Ruské diplomaty vyhostí 14 zemí, podle Tuska zřejmě opatření nekončí

Vyhostit ruské diplomaty se v návaznosti na útok nervovou látkou v jihoanglickém Salisbury rozhodlo zatím 14 členských zemí EU. Předseda Evropské rady Donald Tusk to řekl ve Varně před summitem EU-Turecko. Nevyloučil zároveň, že v nadcházejících dnech a týdnech budou následovat další společná evropská opatření, včetně možných nových vyhoštění ruských diplomatů. Moskva pohrozila recipročními kroky.

Tusk před novináři zdůraznil, že unie je a zůstane kritická k počínání ruské vlády. Vyjádřil zároveň soustrast ruským občanům v souvislosti s tragickým požárem obchodního centra, při kterém v neděli v sibiřském městě Kemerovo zahynulo přes 60 lidí.

Kromě zemí EU se k vypovězení ruských diplomatů rozhodly i Spojené státy, které vyhostí 60 lidí, Ukrajina (13 osob) a Kanada (čtyři osoby). Státy EU, které dnes oznámily vypovězení ruských diplomatů, jsou Německo, Francie a Polsko (po čtyřech), Česko a Litva (tři), Itálie, Dánsko a Nizozemsko (po dvou), Lotyšsko, Estonsko, Chorvatsko, Finsko, Rumunsko a Maďarsko (po jednom).

Jako jediná nečlenská země EU se v Evropě připojila Ukrajina, která vypovídá 13 osob. Mezi členskými státy unie, které nevyhostí nikoho, je například Slovensko, jež si dnes jen předvolalo ruského velvyslance.

Ruské ministerstvo zahraničí odpovědělo dnes prohlášením, že přijme vůči dotyčným zemí odvetná opatření. "Odpověď bude symetrická," citovala ministerstvo agentura RIA. Vyhoštění diplomatů označilo za provokativní gesto a nepřátelský krok. Západní státy obvinilo z toho, že se slepě řídí principy euroatlantického spojenectví.

Prezidenti a premiéři zemí EU koncem minulého týdne na summitu v Bruselu prohlásili, že souhlasí se závěrem britské vlády, podle které za útok na někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru je s největší pravděpodobností odpovědné právě Rusko. "Jiné věrohodné vysvětlení neexistuje," stojí v závěrech vrcholné unijní schůzky.

Už v noci na pátek bylo na summitu EU zřejmé, že část států unie se k podobnému kroku chystá. Jednoznačně se už tehdy vyjádřil například český premiér Andrej Babiš, ale i vrcholní představitelé například pobaltských zemí. Diplomaté tehdy hovořili mimo záznam asi o desítce členských zemí, které vyhoštění připravují. Zmiňovali se ale také o tom, že další státy by mohly později následovat jejich příkladu například i pod tlakem veřejného mínění.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1