Články odjinud

„Jsme nepřítelem státu.“ Život maďarské neziskovky se změnil v boj o holý krk

„Jsme nepřítelem státu.“ Život maďarské neziskovky se změnil v boj o holý krk

Policejní razie, útoky krajně pravicových skupin a nátlak úřadů – tomu každý den čelí budapešťské Autonomní komunitní centrum Aurora, které jde proti proudu současného Maďarska v režii Viktora Orbána. Centrum, kde nacházejí menšiny jako je LGBT komunita, židé nebo Romové útočiště a které nabízí pomocnou ruku neziskovým organizacím, je Orbánově vládě trnem v oku. Každý den se tak pro něj stává bojem o přežití.

„Chtěli jsme vytvořit bezpečné místo pro občanské organizace. Tím jsme se stali jakýmsi nepřítelem státu. Nechtěli jsme založit politickou organizaci – přesně tím ale dnes jsme,“ říká pro americkou televizi CNN Adam Schonberger – ředitel židovské mládežnické organizace Marom Budapest, která v roce 2014 založila komunitní centrum Aurora.

Podle Schonbergera se Aurora nestala terčem nenávisti Orbánovy vlády kvůli svým židovským kořenům, pro úřady jsou prý trnem v oku jejich vize, jako je „sociální začleňování, budování občanské společnosti a boj za lidská práva“. K tomu však byly zapotřebí prostory, zakladatelé Aurory proto přetvořili opuštěný kancelářský objekt na víceúčelové komunitní centrum, kde se kromě zázemí pro neziskové organizace nachází i řada barů a koncertních sálů.

Dnes je tak Aurora domovem několika nevládních organizací, včetně Romského tiskového střediska, nezávislé zpravodajské agentury nebo projektu Neviditelná škola, která pomáhá místním znevýhodněným dětem. Hned první den otevření Aurory se do prostor přesunula také skupina podporující LGBT komunitu Budapest Pride.

“Tato budova je pro nás symbolem solidarity, společnosti a míru, kde můžeme sdílet naše znalosti a vybavení,“ říká pro CNN mluvčí Budapest Pride Kama Peksa s tím, že za využívání prostor každý měsíc platí 200 eur, tedy asi 5200 korun. Jinde v Budapešti by přitom zaplatili dvakrát tolik.

Samotná budova je vlastněná soukromým pronajímatelem z Rakouska, kterému Aurora platí nájem ve výši 2000 eur. Většinu pokryje pronájem baru a kancelářských prostor, Marom však získala finanční prostředky také z nadace Open Society Foundations amerického miliardáře maďarského původu George Sorose, kterého premiér Viktor Orbán označuje za veřejného nepřítele Maďarska.

Proti němu také míří soubor zákonů přezdívaný Stop Soros, který byl schválen letos v červnu. Nová pravidla mimo jiné zakazují jakoukoli pomoc ze strany vnitrostátních, mezinárodních i nevládních organizací lidem, kteří žádají v zemi o azyl nebo povolení k pobytu. Kromě toho byla zavedena zvláštní 25procentní daň na organizace, které podporují migraci.

Nepřítelem státu se tak stává i Aurora. Jak pro CNN říká maďarský odborník na populismus a krajně pravicový extremismus Bulcsú Hunyadi z institut Political Capital, kritici vládní politiky nebo ti kdo, upozorňují na korupci v zemi a porušování lidských práv, jsou v Maďarsku stigmatizováni a označováni za „zrádce“ a „agenty Sorose“. To na vlastní kůži pociťují i pracovníci Aurory.

Antisemitismus v EUAntisemitismus v EUautor: INFO.CZ

V březnu loňského roku se na zdi Aurory a blízkých chodnících objevil nasprejovaný nápis „Stop operaci Sorose“ – vandalství má na svědomí místní krajně pravicová skupina, která si čin nahrála na video. V červnu téhož roku pak policie provedla razii na hosty probíhajícího koncertu – kolem 150 účastníků prohledala a u některých našla marihuanu. Úřady pak Auroru na čtyři měsíce zavřely – komunitní centrum mohlo znovu otevřít až po vyhraném soudním sporu. Aurora tím ale utrpěla významnou finanční ztrátu a centrum se tak ocitlo „na pokraji uzavření“, říká Schonberger.

Dočasné uzavření centra citelně zasáhlo také organizaci Budapest Pride, která v tu dobu pořádala každoroční kulturní festival. Některé naplánované části programu tak musely být vynechány a řada hostů se z Budapešti vrátila domů. Do dalšího sporu s úřady se kvůli překlepu v nájemních dokumentech Aurora dostala letos v létě, úřady však tlačí také na samotného vlastníka objektu.

Magistrát zaslal rakouskému majiteli dopis, v něm mu doporučují, aby smlouvu s organizací Marom přehodnotil a nabídl mu, že od něj objekt odkoupí. Schonberger věří, že vlastník zůstane Maromu nakloněný, nic podle něj ale „není jisté“. Neustálý útlak si podle ředitele Maromu však vybírá svou daň – nevládní organizace, které zvažují spolupráci s Aurorou, si spojení se s centrem, které má „v očích vlády špatnou reputaci“, raději dvakrát rozmyslí.

„Takovéto odcizení a izolace je pro nás velký problém – nejen finančně, ale také proto, že naším posláním je právě spolupracovat s nevládními organizacemi v Maďarsku,“ stěžuje si pro CNN. To je také hlavní cíl Orbána – jak tvrdí expert Bulcsú Hunyadi, maďarské opoziční strany jsou slabé a roztříštěné“, nevládní organizace a komunitní centra, jako je Aurora, však mohou být „kolébkami nových opozičních hnutí“. Orbánova vláda se tak jimi cítí ohrožená.

Největší riziko však pro premiéra a jeho stranu Fidesz v současnosti představují četné protivládní demonstrace, které odstartovaly 12. prosince kvůli odsouhlasení novely zákoníku práce označované jako „otrocký zákon“. Proti novele, která umožňuje zaměstnavatelům požadovat po zaměstnancích až 400 hodin přesčasů, nezvykle protestuje celé spektrum opozičních stran – od krajní pravice, přes zelené až po liberály.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud