Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Komisař vysvětlil, jak si Brusel představuje ochranu hranic. Přispět by mělo i Česko

Komisař vysvětlil, jak si Brusel představuje ochranu hranic. Přispět by mělo i Česko

Základem nové podoby evropské pobřežní a pohraniční stráže, která má k roku 2020 disponovat celkem 10.000 lidmi, bude podle návrhu Evropské komise personál krátkodobě či dlouhodobě vyslaný členskými státy EU. Novinářům to dnes v Bruselu řekl komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, když vysvětloval podrobnosti návrhu, který ve středu v projevu před europarlamentem oznámil šéf komise Jean-Claude Juncker.

„Není to jen číslo, které nás napadlo, je to výsledek studie, kterou jsme si udělali, a našich zkušeností. Je to počet, který potřebujeme, abychom byli do budoucna lépe připraveni,“ odpověděl komisař na otázku, proč má mít agentura za dva roky k dispozici právě desetitisícový personál. Nyní pro ni pracuje několik stovek lidí. Úkolem stráže bude podporovat členské země při ochraně vnější hranice bloku. Pohraničníci budou moci kontrolovat totožnost příchozích, hlídkovat, řešit případy nelegálních přechodů, ale i pomáhat při rychlejším provádění rozhodnutí o návratech těch, kdo nebudou mít na pobyt v unii právo.

Avramopulos, který o nynějších návrzích komise, „posledním dílku migrační skládačky“, očekává diskusi už příští týden na neformálním summitu EU k migraci v rakouském Salzburku, dnes plán posílení pobřežní stráže označil za nutnou součást společné evropské reakce na migrační krizi. Země EU se podle něj ale musí po měsících marných jednání domluvit na nové podobě pravidel unijní azylové politiky.

„Ti, kdo kritizují, že nenabízíme řešení, ať se laskavě podívají na vše, co jsme dali na stůl. Neslyšel jsem žádné jiné smysluplné alternativy k našim návrhům,“ poznamenal. Ti politici v zemích unie, kteří občanům tvrdí, že migrační problém zmizí za postavenou zdí či že je možné ho vyřešit izolovanými národními kroky, se podle Avramopulose nejen pletou, ale také nejsou vůči občanům svých zemí čestní. „Jen jednotnější unie může tyto výzvy zvládnout společně,“ dodal.

Podle návrhu komise, o kterém nyní musí jednat členské státy unie a europarlament, bude moci novým mandátem vybavená a finančně a personálně posílená pobřežní a pohraniční stráž EU podporovat úsilí členských zemí bloku při ochraně jeho vnější hranice.

INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018autor: INFO.CZ

Členové pohraniční stráže, kteří například budou moci nosit zbraně, budou podléhat pravidlům a vedení země EU, na jejímž území budou působit. Návrh předpokládá i možnost rozmístění personálu této unijní agentury ve státech mimo EU, ovšem vždy se souhlasem a po dohodě s dotyčnou zemí. Avramopulos se zmínil například o možnosti budoucího působení evropských pohraničních sil v zemích na západním Balkáně.

Podle podkladů, které mají novináři k dispozici, je součástí návrhu i možnost, že by o nasazení evropských pohraničníků rozhodla Evropská komise i bez žádosti ze strany členské země EU, a to v případě naléhavé krizové situace, kdy budou národní opatření neúčinná a bude hrozit kolaps fungování schengenského prostoru.

Podle dokumentů komise by stráž v nové podobě měla mít v roce 2020 asi 1500 vlastních zaměstnanců s potřebným výcvikem a jejich počet by měl v dalších letech ještě vzrůstat. Většinu lidí, kteří by měli pomáhat svým kolegům ve státech na okraji unie, ale dodají členské země. Komise předpokládá, že v roce 2020 to bude asi 1500 osob vyslaných do stráže ze své země dlouhodobě a dalších 7000 bude připraveno k okamžitému krátkodobému nasazení. Počty krátkodobě státy vyslaných pracovníků by se pak měly v dalších letech snižovat, jak budou nahrazováni vlastním personálem agentury.

Do roku 2020 by měla mít nová pohraniční a pobřežní stráž rozpočet 1,3 miliardy eur (asi 33,3 miliardy Kč), v příštím víceletém finančním rámci mezi roky 2021 až 2027 na ni komise plánuje vyhradit 11,3 miliardy eur (asi 290 miliard Kč).

720p 360p
„Nesmí nás prozradit pláč.“ Pašeráci krmí i nejmenší děti sedativy, jejich síť se profesionalizuje

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1