Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Konec snahy: Bulharský návrh neuspěl, k dohodě na reformě azylové politiky EU nedošlo

Konec snahy: Bulharský návrh neuspěl, k dohodě na reformě azylové politiky EU nedošlo

Dva roky trvající vyjednávání členských zemí EU o reformě systému, kterým evropský blok řeší azylovou problematiku, bude pokračovat i ve druhé polovině letošního roku. Dnešní jednání ministrů vnitra v Lucembursku totiž ukázalo trvající hluboké rozpory mezi členskými státy unie. Krach snahy končícího bulharského předsednictví znamená, že o věci budou na summitu koncem měsíce hovořit šéfové států a vlád osmadvacítky. Ti nejspíš budou chtít, aby se věc pokusila uzavřít nastupují předsednická země, tedy Rakousko.

Právě summit loni v prosinci Sofii uložil, aby se snažila najít všeobecnou shodu členských států na věci, která země EU rozděluje už od chvíle, kdy Evropská komise návrh reformy takzvaného dublinského systému v květnu 2016 předložila. Možnost povinného přerozdělování žadatelů o azyl v případě krizové zátěže jedné z členských zemí ale ani z posledního bulharského kompromisu nezmizela, a materiál tak zůstal nepřijatelný pro země Visegrádské skupiny, tedy Maďarsko, Polsko, Česko a Slovensko.

Výhrady dnes ale měla z různých důvodů i řada dalších států, včetně Itálie, kde vládne nová, proti migraci i stávající podobě EU výrazněji zaměřená vláda, či v unii v mnoha ohledech klíčového Německa. Diplomaté tak připomínají, že za současného rozložení sil není jisté, zda zastánci bulharského návrhu mají vůbec k dispozici dostatečnou většinu pro případné hlasování.

MigraceMigraceautor: Info.cz

"Podle toho, co dnes leží na stole, co vzniklo za bulharského předsednictví, si osobně po dnešních prohlášeních více zemí nemyslím, že by to byl návrh přijatelný," řekla dnes v Lucemburku novinářům slovenská ministryně vnitra Denisa Saková. Na dohodu je podle ní nyní dokonce ještě menší naděje než na počátku roku. "Deklarovaly se klíčové body pro jednotlivé země. A nebyly respektovány asi dvě červené čáry, které státy měly," uvedla.

Saková připomněla, že Slovensko jako jedna z předsednických zemí, které věc řešily v minulosti, přišlo s několika vlastními návrhy jak k věci přistupovat, ale neuspělo. "Dodnes klademe důraz na efektivnější kontrolu na hranicích, na lepší komunikaci se zeměmi původu migrantů, abychom skutečně naplňovali readmisní dohody," řekla.

Migrace a právě řešení reformy dublinského systému se opět dostane na stůl šéfům států a vlád evropského bloku na jejich setkání koncem měsíce v Bruselu. Diplomaté zatím netuší, jak se k věci postaví předseda unijních vrcholných schůzek Donald Tusk, který v minulosti dával najevo skepsi vůči kvótám, jež podle něj unijní země jen zbytečně rozdělují.

720p 360p
PROČ: Migrace z Afriky. Problém, který jen tak neskončí

Plány na reformu "Dublinu" se tak ve druhé polovině roku dostanou do rukou rakouského předsednictví. Vláda Sebastiana Kurze je vůči kvótám také skeptická a její postoj v pohledu na migraci se v mnoha ohledech blíží pozici středoevropských států ze skupiny V4, připomněl dnes novinářům informovaný rakouský diplomat. Platí však podle něj také, že předsednická země musí hrát ve vyjednáváních členských zemí roli "rozhodčího" a neprosazovat své vlastní postoje na úkor jiných pohledů.

Migrační problematice chce Vídeň věnovat přinejmenším část neformální vrcholné unijní schůzky, chystané na 20. září do Salcburku. V rakouském pohledu ale podle jiného informovaného diplomata budou mít kvóty daleko menší prioritu než třeba ochrana vnější hranice EU či návratová politika.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1