Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Krajní pravice na Slovensku vytáhla do boje proti potratům. Ženám chce výrazně zpřísnit pravidla

Krajní pravice na Slovensku vytáhla do boje proti potratům. Ženám chce výrazně zpřísnit pravidla

Krajně pravicová slovenská strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) navrhla zákonem výrazně zpřísnit pravidla pro vykonávání interrupcí. Předlohu LSNS na katolickém Slovensku veřejně podpořilo několik desítek kněží i konzervativní občanští aktivisté. Návrh se dostal na program končící schůze sněmovny, poslanci o něm budou ale hlasovat až na další schůzi. Očekává se, že parlament zpřísnění podmínek umělého přerušení těhotenství odmítne, byť předlohu LSNS by mohli podpořit i konzervativní poslanci jiných stran.

LSNS navrhla omezit možnost interrupce pouze na případy, že je ohrožen život ženy, dále do 12. týdne těhotenství, pokud žena otěhotněla kvůli znásilnění, nebo do 24. týdne těhotenství v případě genetické poruchy plodu.

„Cílem je zpřísnit jeden z nejliberálnějších potratových zákonů v členských zemích Evropské unie. Nosnou myšlenkou našeho návrhu není nic jiného, než zvýšit úroveň ochrany života nenarozených dětí na Slovensku,“ řekl v rozpravě předseda LSNS a bývalý hejtman Banskobystrického kraje Marian Kotleba. Jeho strana vystupuje proti členství země v EU a NATO a hlásí se k válečnému slovenskému státu, který byl pod silným vlivem nacistického Německa. 

V rozpravě poslanci upozornili také na Irsko, kde většina občanů minulý týden v referendu odsouhlasila zrušení zákazu potratů. 

Na Slovensku mohou v současnosti ženy požádat o interrupci do 12. týdne těhotenství, v případě genetické poruchy plodu lhůta stanovena není. Slovenský ústavní soud již v roce 2007 odmítl podnět, že umělé přerušení těhotenství je v rozporu s ústavou. V České republice je při ukončení těhotenství na žádost matky nejzazším termínem 12. týden těhotenství, při indikaci genetické vady lze těhotenství ukončit až do 24. týdne. 

Podle sociologů i medií iniciativa LSNS je spíše marketingovým tahem strany, jejíž návrhy poslanci většiny ostatních parlamentních stran obvykle nepodporují. Předlohu LSNS na zpřísnění interrupcí na Slovensku, kde se většina obyvatel hlásí ke katolické církvi, tentokrát podpořilo ve společné výzvě zhruba 70 kněží. Podle nich dobrý zákon je potřeba podpořit bez ohledu na to, kdo ho předkládá.

Počet interrupcí na Slovensku dlouhodobě klesá. Slovenský statistický úřad za loňský rok eviduje 9083 případů, ještě v roce 1993 to bylo zhruba čtyřikrát tolik.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1