Čas od času slyšíme nebo čteme, že „kvóty“ jsou mrtvé, že někdo někomu slíbil, že nebudou, nebo že se o reformě azylu nebude rozhodovat kvalifikovanou většinou, jak určují smlouvy, ale jednomyslně. A tak bychom mohli pokračovat. Jaký je ve skutečnosti stav této otázky, o níž nakonec rozhodne Rada ministrů EU a Evropský parlament na společných jednáních? A s čím novým přichází Bulharsko, které nyní Radě ministrů předsedá?

Jednorázové rozhodnutí o relokaci určitého počtu žadatelů o azyl z Itálie a Řecka, které schválili ministři vnitra zemí EU v Radě v září 2015, po dvou letech vypršelo a zůstala po něm m. j. žaloba Evropské komise u Soudního dvora EU proti České republice, Polsku a Maďarsku kvůli porušení práva EU. V současnosti EU pracuje na plánované reformě společného evropského azylového systému, jejíž součástí má být podle návrhu Evropské komise z roku 2016 i přerozdělování azylantů („kvóty“). 

Evropský parlament už své stanovisko pro jednání přijal, přičemž obsahuje přerozdělování azylantů nejen při významném nárůstu jejich počtu v některé zemi unie, jak navrhla Komise, ale automatický rozdělovací mechanismus v rámci zemí EU při příchodu každého žadatele o azyl a bez ohledu na stát, v němž do unie vstoupí. 

Pokud jde o Radu EU, v níž jsou zastoupeny všechny členské státy, ta na expertní úrovni projednává dva týdny starý návrh bulharského předsednictví na „opatření a dodatečná kritéria v reakci na náročné okolnosti a vážnou krizi“. O co v něm jde? 

Geniální tah zákulisního mistra. Junckerova pravá ruka chce ovládnout Brusel

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital