Články odjinud

Kvůli postoji k migraci ven ze Schengenu? Belgický premiér útokem na V4 přestřelil, míní expert

Osud brexitové dohody vyjednané mezi Británií a Evropskou unií zastínil téměř všechny zprávy o summitu unijních lídrů, který se konal minulý čtvrtek a pátek v Bruselu. Prezidenti a premiéři EU však u kulatého stolu řešili také další velmi ožehavé téma, nad kterým se strhla bouřlivá diskuse – migraci. Jednání o reformě azylového systému však po summitu stále zůstávají na mrtvém bodě. Frustrace z nezdaru se u belgického premiéra proměnila v hněv namířený vůči zemím Visegrádu – ty podle něj svým tvrdošíjným odmítáním solidarity zpochybňují své členství v schengenském prostoru. Co na jeho slova říkají čeští europoslanci a odborník na migraci?

O reformě migrační politiky a azylového systému se v evropských institucích jedná už rok a půl, zatím ale bez úspěchu. Důvodem jsou rozdílné postoje jednotlivých členských zemí, které se opět projevily během pátečního summitu unijních lídrů v Bruselu.

Nezdar pátečního jednání na tiskové konferenci na závěr setkání evropských lídrů komentoval i belgický premiér Charles Michel, podle kterého země visegrádské čtyřky – tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko – svým odmítáním solidarity otevírají debatu o tom, zda mají být součástí schengenského prostoru.

„Tím, že tvrdohlavě, opakovaně, systematicky odmítají prokázat aspoň minimální solidaritu, otevírají automaticky politickou debatu o schengenském prostoru, ve skutečnosti ale otevírají právě (otázku) jejich vlastního setrvání v schengenském prostoru,“ řekl novinářům belgický premiér.

„To, co říkám, podporuje stále více a více lidí u (jednacího) stolu,“ dodal Michel poté, co lídři EU nedospěli v otázce migrace k téměř žádnému pokroku. Že někteří unijní lídři „vyhrožovali Schengenem“, po skončení summitu potvrdil i český premiér Andrej Babiš, podle kterého byla debata o migraci velmi vypjatá.

Infografika: strach z migraceInfografika: strach z migraceautor: info.cz

Summit znovu ukázal, jak moc je Evropa ohledně řešení migrace rozdělená, slova belgického premiéra však podle odborníka na Evropskou unii Vladimíra Bartovice ničemu nepomohou. „Myslím, že jeho slova byla absolutně nešťastná a Michel tím přestřelil – pravděpodobně kvůli frustraci, že se nedaří překonat rozpory ohledně reformy migračního a azylového systému. Řešení se nedaří nalézt už několik let a frustrace u něj vyústila v tato slova, která ale ničemu nepomohla,“ říká pro INFO.CZ.

„Nic jako vyloučení jakékoliv země ze schengenského systému není možné. Rozhodně to tedy nepovažuji za začátek debaty o vyloučení visegrádských zemí, ale spíš o ojedinělý hlas, se kterým mohou někteří další státníci EU sympatizovat, určitě to ale nevidím jako reálnou hrozbu,“ dodává Bartovic, který řídí Institut pro Evropskou politiku EUROPEUM.

Kritické prohlášení Michela na účet zemí V4 kritizují také čeští europoslanci, které redakce INFO.CZ oslovila. Pavel Poc z ČSSD, která je v Evropském parlamentu součástí frakce S&D, slova belgického premiéra vztahuje k situaci doma – kvůli sporu o globální pakt OSN o migraci totiž jeho kabinet před časem opustili vlámští nacionalisté, tedy nejsilnější strana koalice.

„Vzhledem k tomu, že Michelovi 9. prosince de facto padla vláda kvůli sporu o podpisu migračního kompaktu, hledá možnost demonstrovat svou politickou tvrdost navenek, když doma se svými postoji ztratil podporu právě v otázce migrace,“ říká pro INFO.CZ Poc.

„Naše členství v Schengenu s postoji v otázkách migrace vůbec nesouvisí a Michelovo vyjádření v tomto smyslu je poměrně trapné, mimo jiné i proto, že v Evropském parlamentu je jeho partaj ve stejné politické frakci s hnutím ANO Andreje Babiše. Co je ale smutné, je, že vyjádřeni tím pádem svědčí o poměrně slabé pozici ANO na Evropské úrovni, pokud nedokáže ve vlastní frakci obhájit postoje své země,“ dodává český europoslanec zvolený za sociální demokracii.

Na fakt, že Michelova strana Reformní hnutí je společně s Hnutím ANO Andreje Babiše součástí frakce ALDE, upozorňuje i další český europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL.  

Slovům belgického premiéra jsem se zasmál. Jen to dokázalo, že kamarádi z frakce ALDE pana Babiše, kam patří i pan Macron, jsou skuteční liberálové, kteří respektují názor druhého a nepotřebují přenášet pozornost médií jinam, než na jejich problémy doma a na to, že se jim vlastně vůbec nelíbí konflikt zájmů pana Babiše. Mrzí mě, že má pan premiér ve své frakci tak slabou pozici, že nedokáže své kolegy a kamarády o našem postoji přesvědčit,“ říká Zdechovský.

„Osobně tyto hrozby považuji za plané, solidaritu ani správný názor nám nikdo nemůže přikázat, po ekonomické stránce by navíc byli sami proti sobě,“ dodává také český europoslanec, jehož strana v Evropském parlamentu spadá pod politickou frakci EPP.

Podaří se zaseklou debatu o migraci rozhýbat?

Nad neshodami unijních zemí ohledně reformy migračních pravidel v pátek vyjádřil lítost také šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. „Nepodařilo se nám dnes kolegy přesvědčit, aby schválili těch pět návrhů,“ přiznal Juncker.

Evropská komise v roce 2016 navrhla celkem sedm legislativních návrhů, které se věnují problematice migrace a azylu. Dva z nich jsou pro některé země trnem v oku – největší rozpory panují ohledně reformy dublinského systému, který určuje, jaká země EU je odpovědná za vyřízení azylové žádosti. Druhou je pak návrh nahradit stávající směrnici o azylovém řízení nařízením, které má harmonizovat postupy v jednotlivých unijních zemích.

Vedle dvou kontroverzních dokumentů však existuje dalších pět návrhů, které mají migrační politiku EU zefektivnit a napříč evropskými zeměmi na nich panuje shoda. Mezi ně patří nařízení o Eurodacu s cílem zlepšit databázi otisků prstů žadatelů o azyl, návrh na vznik plnohodnotné agentury pro azyl nebo reforma směrnice o podmínkách přijímání běženců. Právě těchto pět návrhů tak mohou země EU přijmout, některé země včetně Česka tomu ale brání. Upozorňují totiž na to, že jednotlivé dokumenty na sebe vzájemně navazují.

Odborníci na migraci proto varují, že kvůli provázanosti může celý migrační balíček navržený Evropskou komisí spadnout pod stůl. Začátkem léta na to pro INFO.CZ upozornil expert z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty Tomáš Jungwirth.

„V současné situaci je to složitější v tom, že jsou legislativní texty zabývající se azylovou reformou, které předložila Evropská komise, vzájemně provázané. To znamená, že směrnice a nařízení, které jsou projednávány v rámci migračního balíčku spolu s Dublinem, se přímo k textu o změně dublinského nařízení vztahují. A pokud to nebude schváleno, čemuž v současnosti všechno nasvědčuje, znamená to, že všechny ostatní části reformy nemohou být v této podobě přijaty,“ vysvětluje Jungwirth.

Bartovic však věří, že se reforma migrační politiky nakonec podaří prosadit. „Dřív, nebo později se pro reformu najde kompromisní řešení, a pokud ne, bude schválena kvalifikovanou většinou. To, co visegrádské země odmítaly – tedy jakékoliv povinné kvóty – se v dokumentech neobjeví. Proti tomu už dnes existuje blokační menšina, takže se to v rámci reformy neprosadí,“ míní odborník.

Problém je v tom, že se pozice jednotlivých zemí posouvají. Třeba to, co bylo pro země V4 přijatelné před dvěma lety, už dnes není. Zatímco v minulosti nesouhlasily jen se zavedením povinných kvót, dnes mají problém i s dalšími návrhy, jako je navýšení počtu personálu pro pohraniční a pobřežní stráž,“ dodává Bartovic.

Záchranářské lodě ve StředomoříZáchranářské lodě ve Středomoříautor: INFO.CZ

S prosazením reformy tak nedokázalo hnout ani končící rakouské předsednictví, které vkládá velké naděje do spolupráce se třetími zeměmi, přes které lidé do Evropy přicházejí. Shoda se totiž nedokázala najít ani na návrhu, podle kterého měl být počet příslušníků evropské pohraniční a pobřežní stráže navýšen na 10 tisíc. Posílení Frontexu totiž Česko spolu s dalšími zeměmi odmítá s tím, že peníze by měly téct spíš do posílení spolupráce se severoafrickými zeměmi. Babiš přitom poukazuje na fakt, že migrantů připlouvajících do Evropy ubývá.

Zatímco v první polovině roku 2016 do Evropy přišlo 240 tisíc migrantů, za prvních šest měsíců loňského roku to bylo 100 tisíc a od letošního ledna do poloviny června jen 54 300. S klesajícími počty nově příchozích se však snižuje i tlak na unijní lídry, aby reformu migrační a azylové politiky někam posunuli.

Podle Bartovice je přesto šance, že se v příštích měsících a letech shoda nakonec najde. „Je sice pravda, že díky obrovskému poklesu lidí přicházejících do Evropy se ztratil tlak a urgentnost pro to, aby to bylo co nejdříve vyřešeno. Ale jednání jsou dnes tak pokročilá, že k dohodě podle mě v určité formě dojde,“ uzavírá odborník.

 

 

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud