Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Londýn je na šikmé ploše. Do brexitu zbývá pár měsíců a hotovo je jen 14 z desítek obchodních dohod

Londýn je na šikmé ploše. Do brexitu zbývá pár měsíců a hotovo je jen 14 z desítek obchodních dohod

Británii se zatím podařilo sjednat jen 14 z 236 mezinárodních smluv, které Evropská unie podepsala se státy na celém světě. Vyplývá to z údajů, které pět měsíců před obchodem země z unie obdrželi představitelé vlády a o nichž informoval list Financial Times (FT).

Británie musí uzavřít přibližně 40 dohod o volném obchodu, které má EU s ostatními zeměmi včetně Kanady, Japonska, Jižní Koreje a Mexika. Zmíněných 236 smluv sahá za hranice obchodu, týkají se práv na vzlet a přistání strojů leteckých společností na zámořských letištích, jakož i odvětví, jako jsou finanční služby, rybolov a jaderná zařízení.

Pokud by Británie opustila EU s podepsanou dohodou obsahující i přechodné období po březnu 2019, na uzavření dohody by získala víc času. Otázkou je, co stane, když dohoda o brexitu uzavřena nebude.

Státní auditorský úřad (NAO) minulý týden uvedl, že včas možná nebude uzavřena dohoda o deseti z 12 návrhů nezbytných k zajištění plné funkčních hranic Británie v případě brexitubez dohody s EU. Ministr dopravy Chris Grayling minulý týden navrhl, že v případě neřízeného brexitu a možného zablokování silničního přechodu mezi Francií a Británií by potřebné potraviny a léky mohly být do země dováženy charterovými loděmi.

Potíže Británie při jednání o 236 smlouvách zřejmě pramení z řady důvodů. Jak uvedl právní expert v rozhovoru s FT, některé země mohou v brexitu vidět příležitost ne k prostému převzetí, ale spíš k přepracování dohod, aby od Británie získaly víc. Podoba těchto dohod podle něho také může záviset na budoucích vztazích Británie s EU.

INFOGRAFIKA: CIZINCI PO BREXITU

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1