Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Macron s Merkelovou reformují EU: Tragédie, nebo příležitost pro východní Evropu?

Macron s Merkelovou reformují EU: Tragédie, nebo příležitost pro východní Evropu?

Středeční schůzka Angely Merkelové s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem sice v otázce reformy Evropské unie přinesla jen první obecné proklamace, už dnes je ale podle odborníků jasné, že při nadcházejících debatách o budoucím směřování a změnách uvnitř unie bude Česko čekat složitý úkol. „Jelikož Česko nemá směřování v rámci EU příliš ukotvené, je tato iniciativa nebezpečná v tom, že vytvoří prostředí, v němž se česká diplomacie a zahraniční politika bude muset nově zorientovat,“ říká pro INFO.CZ expert Michal Vít. Ujasnění české pozice je nezbytné také podle Vladimíra Handla, který upozorňuje, že problémy v Evropě po ekonomické krizi řešily velké státy a právě to má nová reforma změnit.

Eurozóna, migrace, energetika, digitalizace i společná zahraniční a obranná politika – všech těchto oblastí by se měl dotknout návrh na reformu Evropské unie, kterou před červnovým summitem unijních lídrů plánuje představit francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová. „Ve všech těchto oblastech musíme najít společné odpovědi,“ podotknul ve středu Macron.

Země východní a střední Evropy, kde se v posledních letech se stále větší silou objevují euroskeptické nálady, by se měly mít v následujících měsících na pozoru – některé reformní návrhy by se jim totiž nemusely líbit. Podle odborníka z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Michala Víta může ve francouzsko-německých reformách pro Česko tkvít určité nebezpečí, kdy si země bude muset ujasnit vlastní pozici v rámci Evropské unie.

„Pokud se podíváme na země našeho regionu, nejsem si úplně jistý, jestli si dokážeme představit, co tyto změny budou v budoucnu znamenat a zda mohou ohrozit naší pozici v rámci Evropské unie. Obzvlášť pro Českou republiku, která neví, jakým směrem se v procesu integrace vydat, je tato otázka klíčová. Jelikož Česko nemá směřování v rámci EU příliš ukotvené, je tato iniciativa nebezpečná v tom, že vytvoří prostředí, v němž se česká diplomacie a zahraniční politika bude muset nově zorientovat. Pro země jako Maďarsko nebo Polsko se v zásadě nic nemění, protože ty využijí těchto plánů k potvrzení jejich černopasažérského přístupu k evropské integraci,“ tvrdí Vít.

Expert na země střední Evropy však upozorňuje, že to, jak budou východoevropské země k reformám přistupovat, závisí především na tom, jakou pozici chtějí v unii hrát. „Musíme si položit otázku, kde se země střední a východní Evropy v Evropské unii ocitají – jestli to je pouhé členství, pak je to pro ně špatně. Ale jestli se chtějí snažit o nastolování agendy, pak je to pro ně příležitost, která ovšem znamená, že země našeho regionu budou muset vynaložit opravdu velké diplomatické a politické úsilí, aby mohly tyto reformní snahy adekvátně ovlivnit,“ varuje Vít.

Že by země Visegrádské skupiny měly reformní snahy Paříže a Berlína brát jako příležitost, si myslí také odborník na německou politiku z Ústavu mezinárodních vztahů Vladimír Handl. Záměrem reforem je totiž posílit funkčnost EU v souvislosti krizemi a výzvami, jako je problematický vztah se Spojenými státy a Ruskem nebo uprchlická krize. „Druhá věc je pak rostoucí populismus uvnitř Evropy, který se živí právě tím, že EU není dostatečně akceschopná, aby ty problémy řešila,“ tvrdí Handl s tím, že díky reformám by se unie měla lidem „představit jako funkční instrument řešení problémů“.

Německo-francouzská klasika

V centru plánovaných reforem stojí především změny v rámci eurozóny, které jsou podle ekonomů nezbytné a často upozorňují na to, že další ekonomická krize podobná té z roku 2008 může být brzy za rohem. Posílená spolupráce zemí platících eurem by však pro Česko mohla znamenat, že zůstane stát mimo, takzvaná vícerychlostní Evropa nahání českým politikům strach.

„Aby eurozóna stála na silnějších základech, musí proběhnout zásadní reforma, ale naše státy nemají v tomto ohledu jasnou pozici. Slovensko jako člen eurozóny určitě, ale pokud jde třeba o českou politiku, ta má sice zájem na stabilní eurozóně, ale zároveň má oprávněné obavy, že pokud se bude spolupráce eurozóny prohlubovat, může dojít k rozdělení EU na centrum a periferii,“ říká Handl.

Francouzsko-německé reformy Evropské unie by tak mohly ještě víc prohloubit příkopy mezi starými a novými členskými zeměmi, důležité proto je, aby spolu oba „tábory“ mluvily. „Bude záležet na tom, jakým způsobem budou země jako Francie a Německo ochotny trpělivě vysvětlovat tyto návrhy všem členům EU, což by měly, aby si tak státy především Visegrádské skupiny přiklonily na svou stranu,“ tvrdí Vít.

Ještě než se rozběhne vyjednávání v rámci celé unie, je potřeba, aby se na jedné pozici domluvila Paříž s Německem. Vývoj posledních týdnů však naznačuje, že to bude ještě velký oříšek. Jasnou pozici vůči reformám totiž nemá ani samotná německá koalice, která se ujala vedení teprve v polovině března. „Strany SPD a CDU/CSU si interpretují koaliční dohodu trochu odlišně, musí se proto nejdřív sjednotit uvnitř kabinetu a paralelně s tím hledat společný jmenovatel s Francií,“ říká odborník ÚMV.

Právě hledání společné francouzsko-německé pozice, které musí být hotové do června, však nebude nic snadného. Naznačují to i středeční slova Merkelové, která upozornila, že tu „jsou francouzské návrhy, ale také německé návrhy“ a ve formování společného postoje bude zapotřebí především „odhodlání ke kompromisu“. Právě na něm bude konečný návrh předložený na červnovém summitu založen – Německo má totiž k několika plánům Macrona silné výhrady, a to například ke vzniku Evropského měnového fondu, společného pojištění vkladů ale i vytvoření společného rozpočtu eurozóny.

Handl navíc upozorňuje, že manželství Německa s Francií není tak harmonické, jak se na první pohled může zdát. „V médiích i vyjádření politiků se často objevuje, že Francie a Německo je důležitý evropský tandem, protože jsou si velmi blízko a tím, jak jsou kompatibilní, mohou táhnout Evropskou unii. Skutečnost je ale úplně opačná – Francie a Německo jsou ve spoustě otázek o přístupu budování Evropské unie a fungování ekonomiky velmi odlišné,“ popisuje Handl, který včerejší optimistické proklamace lídrů Německa a Francie považuje za tradiční začátek všech vzájemných jednání.

„To, co bylo slyšet včera, je německo-francouzská klasika: ‚Máme poněkud odlišné pozice, ale těšíme se na spolupráci.‘ Tak to vždy začíná, změna je ale v tom, že lídrem je tentokrát Emmanuel Macron. On dodává celému procesu energii a německá politika je tou, která hledá řešení, aby se nepřetížily rozpočtové otázky a ve vzájemném vztahu je spíš konzervativnějším partnerem. Ale jinak je to německo-francouzská klasika,“ poznamenává odborník ÚMV.

Reforma EU bude i o migraci

Přestože se hovoří především o reformě eurozóny, Merkelová s Macronem ve středu potvrdili, že se jejich červnový návrh dotkne také migrační a azylové politiky, která má být založená na principu solidarity. „Nemůžeme nechat tu, nebo onu zemi, aby sama nesla břemeno při přijímání a integraci,“ řekl včera Macron. Oba se přitom shodli na tom, že města a obce, které budou přijímat běžence, by měly získat z evropského rozpočtu více peněz. Právě tyto plány přitom v zemích střední a východní Evropy silně rezonují.

„Je logické, že finanční podpora směřuje především těm městům, která se o nově příchozí starají. Takže z tohoto čistě logického pohledu si nemyslím, že by v tom měl být nějaký zásadní zádrhel. Ale z politického hlediska explicitně propojovat přijímaní migrantů s prospěchem z evropských fondů je dle mého názoru chyba a povede to jen k tomu, že bude politický diskurz například v České republice nebo Maďarsku, že je třeba Bruselu za každou cenu odporovat, dostávat své opodstatnění,“ tvrdí Vít s tím, že tyto návrhy na změnu azylové politiky přinesou těžkosti hlavně proevropským politikům.  

„Nejsem si vůbec jistý tím, jestli vyjednávání o relokačním mechanismu z roku 2015 přineslo pro současnou dobu nějaké poučení, jak citlivě reformovat EU. Politický odpor je v současné době tak velký, že jakákoliv snaha o přehlasování, i když je legitimním a legálním mechanismem kvalifikované většiny, bude pro evropský tábor v Česku, ale i Polsku nebo Maďarsku smrtícím polibkem. Takže z tohoto pohledu je to dost bezvýchodná situace,“ tvrdí expert Institut EUROPEUM.

Návrh na reformu azylového systému z pera Francie a Německa navíc přichází v době, kdy se o změnách migrační politiky v evropských institucích jedná už poslední dva roky. Rozdíly v pohledu jednotlivých členských států na nový azylový systém EU – především na otázku přerozdělování uprchlíků – je tak markantní, že se kompromis hledá těžko a nekonečné rozhovory zatím zůstávají bez výsledku. Je však otázka, zda německo-francouzský návrh do jednání nevnese ještě větší chaos.

Expert Ústavu mezinárodních vztahů přitom upozorňuje, že právě velké aktivní státy, jako je Francie a Německo, získávají při řešení závažných celoevropských problémů stále větší slovo. „Evropská unie byla v posledních letech – a to je také jedna z otázek reformy – vedená spíš těmi aktivními státy a mezinárodní spoluprací než institucemi EU. Nakonec to tedy vždy byly aktivní státy, které nějaké řešení ve spolupráci s institucemi realizovaly,“ říká s tím, že právě role národních států zesílila hlavně během ekonomické krize.

Právě reforma EU by podle něj měla vytvořit mechanismy, které by posílily instituce a řešení tak nebylo závislé na aktivismu velkých členských zemí. „Role velkých států vzrostla a to, že to není ideální řešení, si všichni uvědomují, ale zatím nikdo s reformou nepřišel,“ uzavírá Handl.

 

 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1