Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Macron šikuje spojence do eurovoleb. Chce postavit sílu proti euroskeptikům a populistům

Macron šikuje spojence do eurovoleb. Chce postavit sílu proti euroskeptikům a populistům

Francouzský prezident Emmanuel Macron chce výrazně promluvit do výsledků voleb do Evropského parlamentu, které se budou konat v květnu příštího roku. Dává proto dohromady alianci „progresivně smýšlejících“ stran z celé EU a podle informací z Macronovy blízkosti by její vznik měl oznámit už na přelomu roku. Hlavním cílem je postavit se euroskeptikům, kteří podle očekávání budou v kampani sbírat body na ostré kritice EU a těžit z obav lidí z příchodu migrantů.

„Smyslem je vytvořit koalici, která spojí progresivně smýšlející politiky v jedné společné platformě, která by stála nad zavedenými stávajícími politickými skupinami,“ cituje nejmenovaný zdroj z Elysejského paláce bruselský server EurActiv (s odvoláním na agenturu Reuters). Francouzský prezident Emmanuel Macron podle něj v těchto měsících usilovně pracuje na přípravě celoevropské kampaně před volbami do Evropského parlamentu, v níž chce zastavit populistické, často extremistické, strany, které se do evropských voleb chystají s euroskeptickým a protiimigračním programem.

Volby do Evropského parlamentu budou v celé EU od 23.–26. května 2019, a aby Macron se svým tažením uspěl, jasno o nové alianci musí být podle zdroje do konce letošního roku. „Kolem prosince až ledna,“ specifikoval.

To, že se francouzský prezident pokusí promluvit do výsledků voleb do europarlamentu a pořádně promíchat jeho složením, není žádné překvapení. Již dlouhou dobu se ale spekuluje, jaký způsob zvolí.

Už před rokem EurActiv psal o tom, že Macronova strana République en Marche zvažuje, zda se před evropskými volbami nepřidá k nějaké stávající politické skupině v europarlamentu – nejčastěji se v tomto ohledu mluvilo o evropských liberálech (ALDE), kde mj. zasedají i čeští poslanci zvolení za hnutí ANO. Zároveň je na stole varianta, že by Macron mohl spíše vsadit na úplně novou politickou formaci, kterou by poskládal z podobně smýšlejících politických stran z celé Evropy. Jak INFO.CZ informovalo, pomyslné námluvy probíhaly i s českým hnutí Tak jo!, které o sobě samo říká, že má k Macronovi politicky blízko.

Chceme pět až šest témat pro Evropu

Že se francouzský prezident nakonec zřejmě vydá druhou zmiňovanou cestou – tedy, že vytvoří novou celoevropskou alianci, potvrdila zpráva z června letošního roku. V tisku se objevily informace, že Macron se na spolupráci už domluvil se španělskou stranou Ciudadanos.

Zdroj z Elysejského paláce, se kterým nyní mluvila agentura Reuters, uvedl, že francouzský prezident hledá další spojence a pracuje na tématech kampaně. „Budou chtít pět nebo šest témat, která budou kandidáti prosazovat v Evropě. Budou muset prokázat, že to dokážou. To je to, na čem se musí pracovat,“ uvedl.

Španělští Ciudadanos Macronovi v tom, aby otřásl stávajícím složením Evropského parlamentu, kterému dominují dvě velké politické skupiny – evropští lidovci (EPP; členem jsou české strany KDU-ČSL a TOP 09/STAN) a evropští socialisté (S&D; členem je ČSSD), nestačí. Dá se proto očekávat, že Macron bude k sobě lákat i některé strany, které v europarlamentu už zasedají. O tom v nedávném rozhovoru pro INFO.CZ mluvil například Jan Zahradil a redakci to potvrdily i zdroje přímo v En Marche letos na jaře. Bruselský tisk v této souvislosti zmiňoval strany například v Rumunsku nebo Polsku.

Jak nicméně podotýká ve svém dnešním článku EurActiv, tím, že se Macron dosud nepřičlenil k žádné z existujících frakcí v Evropském parlamentu, nebo nevytvořil svou vlastní (což nemohl, protože strana République en Marche nemá zastoupení v EP), zůstává stát mimo hru o tzv. Spitzenkandidáty neboli špičkové kandidáty. To jsou jednoduše řečeno volební lídři jednotlivých evropských politických uskupení, kteří jdou do evropských voleb s tím, že usilují o to stát se předsedou Evropské komise.

Naposledy svou kandidaturu na šéfa Komise oznámil předseda evropských lidovců Manfred Weber, dříve již také český europoslanec Jan Zahradil nebo současný místopředseda Komise, Slovák Maroš Šefčovič.

Jak probíhají volby do Evropského parlamentu a kdy půjdou volit Češi?

Volby do Evropského parlamentu se konají jednou za pět let. Po těch posledních je v něm nejsilnější politická frakce Evropská lidová strana (EPP) s 217 křesly, následovaná aliancí socialistů a demokratů (S&D) se 189 zástupci, další skupiny už mají méně než 75 poslanců.

Různé evropské země tradičně volí v různé dny v týdnu, termín voleb se proto oficiálně stanovil na čtyři dny. Volební místnosti ale budou v každé zemi otevřeny pouze jeden či dva dny. V některých zemích se bude volit už ve čtvrtek, většina členských států ale bude hlasovat tradičně v neděli. Pro Čechy budou volební urny připraveny v pátek a v sobotu. Výsledky voleb se zveřejní po uzavření volebních místností ve všech unijních státech, tedy nejdříve v neděli pozdě večer.

Česko má v Evropském parlamentu momentálně 21 míst. Těsně nejúspěšnější podle zisku voličských hlasů bylo hnutí ANO, které obdrželo čtyři mandáty, stejně jako koalice TOP09 a STAN. Čtyři úspěšné kandidáty měla i ČSSD. Zbylá křesla si mezi sebe rozdělily KSČM (3), KDU-ČSL (3), ODS (2) a Svobodní (1).

Očekává se, že květnové volby do europarlamentu přinesou ve složení instituce velké změny. Mluví se o tom, že se ztrátami mohou počítat zejména strany politického středu, a odhaduje se, že dokonce až polovina všech stávajících europoslanců nebude znovu zvolena. Politologové připomínají, že naopak úspěch mohou sklízet extremistické, euroskeptické a populistické strany.

Do křesel v Evropském parlamentu po květnu 2019 zasedne nižší počet europoslanců – kvůli brexitu, tedy odchodu Spojeného království z EU. Velká Británie má nyní 73 poslanců a pouze o 27 se podělí ostatní členské státy EU, zbytek se zruší. Počtu českých zástupců v europarlamentu se odchod Britů nijak nedotkne.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1