Malthouseův kompromis – světlo na konci brexitového tunelu? | info.cz

Články odjinud

Malthouseův kompromis – světlo na konci brexitového tunelu?

Britská pozice pro další vyjednávání s EU o brexitu získává konkrétní obrysy. Britové chtějí dát Unii na výběr mezi bezcelní zónou a přechodem na pravidla WTO.

Za novým plánem stojí ministr pro bydlení a plánování Kit Malthouse. Ten dal dohromady skupinu politiků, včetně vůdce brexitářů Jacoba Rees-Mogga, a společně navrhli principy dalšího postupu. Ty posvětila i vláda, která ustavila pracovní skupinu k jejich dalšímu rozpracování. Podrobnosti přinesl server BrexitCentral. Návrh počítá se dvěma variantami, které by Británie měla nabídnout Evropské unii.

Obě přitom počítají s tím, že Spojené království opustí 29. března Evropskou unii, a že zároveň dojde k prodloužení přechodného implementačního období. Podle původních představ mělo trvat 21 měsíců a skončit společně s koncem prosince 2020. Nově by se mělo posunout na konec prosince 2021.

Plán A – „Dohoda“

Jádrem této varianty je odlišná úprava tzv. irské pojistky. Právě ta totiž byla hlavním důvodem, proč v britském parlamentu neuspěla dohoda dojednaná premiérkou Mayovou. Irská pojistka se přitom svou podstatou blíží kvadratuře kruhu. Má totiž zaručit, aby Británie vystoupila z EU, ale zároveň nevznikla tvrdá hranice v Irském moři mezi Severním Irskem a Velkou Británií ani mezi Severním Irskem a Irskem, což by bylo porušením Velkopáteční dohody, která ukončila éru sektářského násilí na irském ostrově.

Původně irská pojistka fakticky počítala se setrváním Británie v Evropské celní unii, teoreticky ad infinitum. Malthouseův kompromis namísto toho navrhuje, že by mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií vznikla zóna volného obchodu s nulovými cly a kvantitativními kvótami na dovoz.

Hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem by zůstala fakticky ve stejném režimu, jako je dnes. A Spojené království by zároveň akceptovalo unijní regulace, například v oblastech sanitárních opatření, pravidel země původu nebo rovných pracovních podmínek.

Pokud by se tento plán stal skutečností, přinesl by vznik zajímavého konkurenčního prostředí, ve kterém by Británie a Evropská unie mohly soutěžit, kdo z nich nabídne firmám lepší regulatorní podmínky pro jejich podnikání, včetně výše zdanění a úrovně vlády práva, a hlavně lepší podmínky pro export do třetích zemích.

Pro Spojené království je tato vidina lákavá. Mohlo by jimi získat komparativní výhodu a dovést příběh brexitu do šťastného konce. Už dnes totiž Británie nabízí podle žebříčku magazínu Forbes vůbec nejlepší podmínky pro podnikání na světě. V žebříčku Doing Businees, který pravidelně sestavuje Světová banka, ji pak patří celosvětově deváté místo, přičemž jediná členská země EU před ní je na celkovém třetím místě Dánsko.

Zároveň by ale toto aranžmá otevíralo Evropské unii dveře ke vměšování se do interních britských záležitostí. Pokušení vydírat Británii vypovězením dohody by totiž v případě, že by se unijním špičkám zdálo, že dohoda jde v praxi úkor EU, bylo rozhodně větší než malé.

Britové, zdá se, si uvědomují, že svobodná soutěž, která by mohla v plné nahotě ukázat, jestli dělá lepší hospodářskou politiku Vláda Jejího Veličenstva, nebo bruselští byrokrati, je něco, na co unijní špičky budou jen obtížně přistupovat. A asi i proto chtějí Britové dát Evropské unii na stůl rovnou i druhou možnost.

Plán B – „Dohoda bez dohody“

Základní premisou druhé varianty návrhu je akceptování faktu, že se nepodařilo nalézt dohodu, a je tudíž potřeba zajistit spořádaný odchod Spojeného království z Evropské unie. Je však zřejmé, že Britové preferují Plán A, protože jedním z bodů Plánu B je ponechání Plánu A na stole po celou dobu přechodného období.

Británie by zároveň dále po dobu přechodného období odváděla do unijního rozpočtu přibližně 10 miliard liber šterlinků ročně (zhruba pětina ročních příjmů českého státního rozpočtu), respektive čisté saldo bilance mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. To může být pro EU lákavá nabídka, uvážíme-li, že v případě vystoupení bez dohody by na tyto peníze mohla zapomenout, což britští politici neopomíjejí připomínat.

Dále by po dobu trvání přechodného období platily nulová cla na bázi GATT a obě strany by se připravovaly na přechod do režimu mezinárodního obchodu podle pravidel WTO. A v neposlední řadě by se Británie zavázala k dalším rozhovorům a budoucí úpravě vztahů s Evropskou unií.

Bylo by asi naivní očekávat, že EU bezpodmínečně přijme jednu z nabízených variant. Na britské straně bude potřeba ústupků, minimálně proto, aby si EU zachovala tvář. Přesto obě varianty nabízejí poměrně elegantní vyřešení stávající situace, a hlavně umožňují ještě dál do budoucna, přesněji do konce prosince 2021 odsunout, jak nakonec budou vztahy mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií vypadat.

Brexit je politický problém a platí, že na politické problémy je potřeba nacházet politická řešení. Malthouseův kompromis se tímto řešením, nebo alespoň jeho základem, může stát. Na dohodu jsou však potřeba dva.


Autor je politolog a člen ODS

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud